nemecko prognoza

Prognóza

 S ekonomickými prognózami je to jako s předpovědí počasí, s největší pravděpodobností dnešní počasí setrvá i do zítřka, mohlo by to vypadat, že kroupy se nikdy konat nebudou. Největší evropská ekonomika špatně akceleruje, což konečně trvá už několik let, pořád však jde o stav neznatelných změn oproti minulému, někde se parametr zlepší, jinde zhorší. Pro letošní rok se ekonomové shodnou na tom, že ekonomický růst se kriticky blíží nule. Výrazně exportně orientovaná ekonomika snadno podléhá vnějším vlivům. Němečtí ekonomové dokáží docela přesně odhadnout krátkodobější změny v ekonomických parametrech, ale s odhadem nasměrování ekonomického motoru je to slabší.

   Mírný ekonomický pokles se letos neprojeví na nezaměstnanosti, zůstane nízká kolem 5%, i když některé velké koncerny restrukturalizují a propouští, německé firmy stále hledají odborníky v řadě profesí. Firmy s menším objemem zakázek nepropouští, ale snaží se i za cenu ztrát zaměstnance udržet, konjunktura se může oživit a pak rychle zapracovat lidi není snadné. V Německu loni narostly průměrné mzdy ve většině odvětví kolem 3%,  spotřebitelská inflace pouze o 1.4%, navíc historicky nejnižší úroky z hypoték a půjček, podle prognóz to napomůže nárůstu spotřeby. I tyto spotřebu favorizující parametry se nemají letos měnit, navíc podstatně narostou důchody. Všechny tyto faktory by měly napomoct oživení konjunktury. 
      V průmyslu se očekávají podstatnější změny v parametrech. Zakázek výrazně ubylo. Průmyslová produkce má podle odhadu svazu průmyslníků klesnout o 4%, především v automobilovém průmyslu, strojírenství, elektroprůmyslu a v chemii. S nepříjemným, zatím těžko odhadnutelným dopadem na německé satelity. Vesměs ve všech analýzách se odhady uvozují kvalitativními termíny slabé, slabší, slábnoucí, ekonomický slovník mainstreamu ještě nepracuje s termíny kvantitativní změny typu krach, termín se objevuje v politicky nekorektních médiích a u mainstramových ekonomických velikánů v důchodě jako Issing, Sinn atd. Očekává se, že poprvé od 2009 narostou počty firemních bankrotů a insolvencí, bankovní systém má být zranitelnější.
      Koncem roku přinesly noviny DieWelt poněkud chmurnější obraz stavu německé ekonomiky - Německo se propadlo do druhé ligy. Obraz, který se vymyká pocitu minimální parametrové změny, kdy se v zásadě nic neděje, ale noviny naznačují systémovou vadu, jejíž důvod  se zatím nerozšifroval. Kapitalizace všech na burze kvótovaných německých firem je menší než kapitalizace dvou amerických kolosů Apple a Microsoft. Hodnota všech německých akcií odpovídá 2.6% celkové světové kapitalizace, přitom německá ekonomika generuje 5% světového ekonomického výkonu. Vyšší burzovní kvótace mají smysl pro podniky, přináší rychlé investice a konkurenční výhodu.  Např. americký inovátor v elektromobilech Tesla má kvótovanou hodnotu 78 miliard dolarů, tj. o 20 miliard víc než Daimler, náskok Volkswagenu se za rok snížil ze 30 miliard na 20. Němečtí ekonomičtí giganti se proměnily v burzovní trpaslíky, píše Welt. S výjimkou SAPu se německé podniky nenachází v první padesátce největších firem. Německé firmy nenajdeme ani mezi největšími  technologickými inovátory. Německo ztrácí znatelně pozice od roku 2014, v tomto roce se zdálo, že německý na export orientovaný model nemá konkurenci. V německých analýzách se obvykle nezmiňuje jeden důvod, snadné profity plynoucí z výhody eura pro německou ekonomiku na úkor ostatních zemí eurozóny se neukázaly motivující pro německé podniky. Klíčové německé firmy rostly pasívním způsobem. Dnes je situace pro firmy o to horší, že v Německu a EU vítězí demagogická průmyslu nepřející zelená politika, s nesmyslnými seberegulacemi. Navíc za ekologickou obrazovkou skrývá německá vláda vlastní nedostatečnost, v Německu ideologie převzala vládu nad ekonomií. Na druhé straně síla německé ekonomiky tradičně spočívá na rodinných podnicích malé a střední velikosti, američtí technologičtí giganti pocházejí z jednoho státu Unie.