ivan blot

Ivan Blot

Velký francouzský intelektuál, esejista, neúnavný bojovník za evropskou a francouzskou identitu. Podlehl loni v říjnu, chemoterapie, metoda chabých kvalit ho vyprovodila z tohoto světa. Publikoval knihy z oblasti ekonomické teorie, o Spencerovi. Byl specialistou na lidové referendum, dlouhodobě se zabýval otázkami spjatými s přímou demokracií, byl považován za největšího znalce přímé demokracie. Napsal spoustu knih o evropské a francouzské identitě. Psal o destruktivní roli elit viz“ meras.
     Ivan Blot choval obdiv k Rusku Vladimíra Putina. Zajímal se o svět pravoslaví, obdivoval historické reference dnešního Ruska, akceptování své minulosti, velkou vlasteneckou válku, rehabilitaci cara Mikuláše II. Považoval to za moudřejší přístup než západoevropskou negaci svých kořenů. Inspiraci pro své úvahy viděl v antickém Řecku, Švýcarsku a Rusku. Švýcarský lid zablokuje chiméry elit. V Rusku prezident inkarnuje 1000 let historie a znamená inherentní artikulaci lidového a státního zájmu, tváří v tvář oligarchům a skupinovým zájmům.
    Ivan Blot se zabýval rozdíly mezi přímou demokracii a reprezentativním systémem polopřímé demokracie  typu dnešní Francie, kdy lid deleguje svou suverenitu parlamentu, vládě a justici. Podle Ivana Blota existuje všeobecná tendence reprezentantů lidu emancipovat obecný zájem ve svůj zájem. V dnešních evropských parlamentních systémech je exekutiva ve spojení s lobbistickými skupinami faktickou iniciátorkou zákonů. Separace moci je pouze formální. Dnešní partajní systém znamená negaci demokracie, kandidáti nejsou vybíráni podle hlediska užitečnosti, ale poslušnosti, partaji, frakci atd. Prvky polo-přímé demokracie dobře fungují ve Švýcarku a s rezervou i v USA. Mocenské skupiny v EU podněcují masovou imigraci, aby likvidovaly zbytky národních kořenů a kultury.  Podle Blota švýcarský občan disponuje čtyřikrát většími politickými právy než třeba Francouz. Za posledních 40 let byli Švýcaři dotázáni v referendu 215krát. O ústavních změnách a důležitých státních otázkách rozhoduje referendum. Pro iniciování referenda je nezbytné shromáždit během 18 měsíců 100 000 podpisů. Švýcarský lid má právo veta nad zákony a dohodami, které prošly parlamentem. V tomto případě stačí 50 000 podpisů během 100 dní. Ivan Blot ve svých esejích dokazoval, že přímá demokracie efektivně ochrání státní zájem. I Alexandr Složenicin po zkušenosti se západními režimy se vyjadřoval velmi skepticky k parlamentní demokracii, v jeho očích obstál pouze švýcarský systém.