alessia janov

Neovlivňovat soudce?

Omylné chápání institucionalizované spravedlnosti, která se stala posvátnou krávou modernity diktované televizně-hollywoodskou stupiditou. V Itálii, jak známo se po válce komunisté ruku v ruce s křesťanskými demokraty  vloupali do Chrámu zákona, italská ústava oplývá zákony, které by mohla ústava Československé socialistické republiky závidět. A postavení soudců ve společnosti jakbysmet. Italští soudci zlikvidovali řadu italských vlád a politiků, Craxiho utýrali k smrti, Andreotti byl silný a přežil, Berlusconi pořád žije. To nebrání např. soudci likvidátorovi politického rozumu Di Pietrovi v politickém kariérismu. V Itálii došlo k radikální záměně římské posvátnost zákona s posvátností soudců.
       Le toghe, jak jim v Itálii říkají, např. předevčírem rozhodly takto. Alessia se stane Alessiem, projde biologickou transformací z ženy v muže, rozhodl soudní tribunál v Janově. Alessia má 17 let. Zdůvodnění: rovnováha psycho-fyzická (je nutná). Biologickou změnu požadovala Alessia i její rodiče. Na první pohled je jasné, že konformnost soudců s vládnoucím ideologickým klimatem si nezadá s postoji soudců v komunistických společnostech, spravedlnost se ze soudních paláců vystěhovala.
      Může nezletilý rozhodovat o změně své biologické podstaty, i když třeba trpí do neúnosné míry... a soud mu to požehná? Může vůbec soud i v případě zletilého rozhodovat v tomto problémovém spektru. Jacob Burckhart napsal (a podobně Gasset aj.) je neštěstím, když se soudy zabývají štěstím lidí. Konečně jaké štěstí kdy přineslo rozhodnutí soudu, štěstí spočívá v akceptování sebe sama. Jak rozhodnou soudy v případě milionů imigrantů, jejichž IQ je výrazně nižší než je průměrný italský koeficient. Jak navodit v tomto případě pocit štěstí?
       Soud se v případě Alessie řídil dobrozdáním psychiatra a endokrinologa, kteří sledovali Alissii dva roky (občas navštívila jejich ordinace). V La Stampa stojí těch pár tuctových vět, kterými tito podpořili biologickou mutaci, snůška nehorázných banalit: „genderová disforie, zřejmá identifikace s mužským pohlavím, změna se nezdá spojena s případným kulturálním zvýhodněním, žádné kontraindikace k hormonální léčbě“. Cesta k chirurgickému zákroku, který neradi absolvují i smrtelně nemocní, se otevřela. Dojemné skuhrání mainstreamových médií - mamka od narození cítila, že má chlapce, s pomocí psychologa dosáhla svého, „mami cítím se mužem, ne dívkou“.    
       Janovské noviny píší, že je to poprvé, kdy soud vynesl něco podobného a tedy precedent. Mohla  Alessie chápat rozsah tak závažného rozhodnutí? Za rozhodnutím soudu nemůže stát nic jiného než uzurpace společenské perverze. Fundamentálním společenským zákonem je přirozené právo, které nemá jinou sankci než je opět přirozenost člověka a jeho nejbližšího společenského prostředí. A z pohledu tohoto nejvyššího zákona janovští soudci nemají právo soudit a být soudci. Nikdo nemůže akceptovat rozhodnutí těchto lidí, nejsou již dále soudci, zatím to asi v Janově ještě nikdo neví. Samozvaný tribunál pervertů dokonce deklaroval, že dívka může okamžitě podstoupit chirurgický invazivní zákrok, jak si přeje, stát to finančně podpoří a tím se nastolí její psycho-fyzická rovnováha, praví se v rozsudku.
       Je jasné, že kdejaký blb nemůže být soudcem, i když prošel administrativním procem jmenování, a je jasné, že podobné výroky nemohou být respektovány. Soudce si nemůže usurpovat nárok rozhodovat proti přirozenosti věcí. Imperativem rozhodování je nastolení přirozeného běhu věcí, zločin je totiž vždy zločinem proti přirozenosti. Nevylučuje to, že pokud zletilá žena Alessia se v jistém zralejším období svého věku rozhodne pro něco takového, je to její privátní záležitost a ona sama ponese důsledky. V dnešním případě by důsledky, které se neprokáží jako pozitivní pro příštího muže Alessia, měly v celém rozsahu nést janovští soudci.