úterý 28. srpna 2018

naipaul rainicki wolfe

Umřel

Velký spisovatel V. S. Naipaul, po něm Tom Wolfe, možná ještě pár dobrých zbývá, ale není to tak dobré, jak si myslíme, není to nic automatického, říkal hvězdný znalec literatury Reich-Rainicki. Němci i Francouzi  dostali v posledních letech pár nobelovek, ale tento politkorekt průměr je k smrti nudný, ten samý Rainicki nám kdysi polichotil: „Kéž by německá literatura měla aspoň někoho tak dobrého jako je ten Kundera“. Nemá, politkorekt EU puch literatuře nesvědčí. V.S. Naipaul z Trinidadu byl literárním kolosem a jak absurdní, tento brahmán, potomek Indů, byl největším evropským spisovatel posledních dob.
      V roce 2001 dostal Nobelovu cenu, zaměstnanci švédské akademie věd, kteří tuto cenu udělují, naštěstí nečtou a naštěstí barva Naipaulovy  kůže nebyla bílá, tak dostal cenu. Kdyby četli, cenu by od levičácké švédské akademie nemohl dostat, hledali někoho, kdo by kritizoval kolonialismus a bílou rasu a v jeho případě se spletli. 
    Trinidadský spisovatel byl militantní v postojích, civilizace nejsou všechny stejné, západní civilizace je nejlepší, až tak to psal velký spisovatel. Anglický průměrný literát Robert Harris, trpící asi komplexem ze své bílé barvy, o Naipaulovi prohlašoval, že je toxickým rasistou, přečetl si knihu „Africká maska“:  „Navzdor tomu, že měli slávu a zlato, v ašantském království neznali písmo. Abychom v tom viděli něco velkolepého, bylo nutné být Ašantem a konzultovat (v nepřítomnosti velkolepých zřícenin) touhu srdce. Naipaul v knize rehabilitoval kolonialismus, který na jih od Sahary přinesl písmo, zákony, vědu a křesťanství, které zakázalo lidské oběti. Při návštěvě monumentu z roku 1881 píše Naipaul: „Při stavbě mauzolea bylo obětováno 9 lidí, princ Kassim mi vysvětlil, že při podobných stavbách byly lidské oběti normální.“
    Naipaul o islámu: „Zotročuje a současně totálně vymaže předchozí kulturní kořeny. Měl devastující účinek na konvertované národy. Abyste byl konvertován, musíte zničit svou historii. Musíte prohlásit, že kultura vašich předků neexistuje. Pákistán je důkaz. Začalo to básníky, kteří se domnívali, že muslimové  jsou tak pokročilí, že musí mít speciální místo v Indii“.
   „Lidé konvertovaní k islámu jsou částí arabské historie, odmítnou svou vlastní historii, odvrhnou téměř všechno, co jim patří, vytvoří si fantazie, co vlastně jsou, v těchto konvertovaných zemích je silně přítomen element neurózy a nihilismu. Tyto země snadnou vybuchnou. Konverze k islámu je jako kulturní big bang“.  
     Psal anglicky, ale neomezoval se na anglickou literaturu, ve Stockholmu při předávání ceny se zabýval Proustem a Shakespearem. "Biografie spisovatele může něco málo vysvětlit, ale je zavádějící, detaily života mohou být zajímavé, ale mystérium psaní je něco podstatně vyššího. Naipaul byl cestovatelem naší dobou, byl estétem ve světě, který se domnívá, že estetické je úplně všechno a termín je zbytečný. Byl ambiciózní přirozenou ambicí odpovídající jeho géniu, stát se velkým spisovatelem.
    Narodil se na Trinidadu 1932, prarodiče přišli z Indie, talentovaný Naipaul dostal stipendium do Oxfordu. „Nenávidím Oxford, všechny ty univerzitní komedie, s nikým jsem se tam nesblížil. Byl jsem inteligentnější než všichni kolem. Čas dokázal, že to byla pravda.“ 
   „Mohl jsem se stát doktorem nebo inženýrem, chtěl jsem se jenom v Oxfordu naučit anglicky, ne že by mě angličtina nebo Oxford tak zajímaly, ale znamenaly pro mě útěk z Trinidadu. Cítil jsem se utlačovaný malostí podmínek. Koloniální a hindský svět nebyly velkorysými“.
    Naipaul psal o Indech v Africe, muslimech v Indonézii, Íránu a Pákistánu, o Indii. Nejvíc oceňovaný z románů je Dům pana Biswase, který z něho udělal velkého spisovatele angličtiny. Dál Ztracené eldorádo, Stíny, Selimova historie, V ohbí řeky, Cesta po zemích islámu, Mimo víru, atd.
    „Musíme se zahledět do sebe, nehledat nepřítele mimo nás, musíme zkoumat své slabosti, pochopit, kdo jsme“.
   „Selim pozoroval masy vod, velké temné ostrovy unášené řekou. Zdálo se, že řeka a déšť rozervaly srdce kontinentu kusem posvátného dřeva. Tady to je. Obrovský hyacint, velká barevná květina na dravé řece plné bláta“.
 


Žádné komentáře: