pondělí 6. srpna 2018

euro marka paradox

Euro anebo podhodnocená marka

Ve druhém trimestru 2018 narostl HDP v USA o 4%, projevil se efekt 25% cla  na ocel a 10% cla na aluminium, Trump realizoval též volební sliby – snížila se daňová zátěže a stát favorizuje zpětné delokalizace výrobních podniků, které v předchozích letech opustily USA. USA jsou největším klientem světové ekonomie. Roku 2017 importovaly o 440 mld. dolarů víc zboží než exportovaly. Vnitřní spotřeba se v USA podílí 70% na HDP (v Německu pouze 54%).
     Pokud někdo hodně importuje, pak někdo na druhé straně musí hodně exportovat, Čína realizuje exportní převis 230 miliard, ale ještě větším exportérem je Německo s převisem 250 miliard.  Tyto dvě země jsou hlavním zdrojem amerického exportního deficitu. Německo je ještě větším problémem než Čína. Jak může země s 82 miliony obyvateli, exportovat tak obrovské objemy a nabourávat ekonomickou rovnováhu v mnoha zemích? Pokud by všechno odviselo pouze od píle a nezměrné přičinlivosti Němců, nedalo by se než jim závidět. Ale v pozadí jejich exportního úspěchu je jeden velký podvod a ten se jmenuje euro.
      Euro je logickou společnou měnou Německa a jeho bezprostředních ekonomických satelitů (Belgie, Holandska, Rakouska), tento ekonomický prostor odpovídá parametrům ekonomickou teorií definované společné měny. Všichni ostatní už tam nepatří, se všemi nepříjemnými důsledky tohoto faktu. Pro ostatní země je tato měna jednoduše nadhodnocená. A pokud je někde nadhodnocená, jinde musí být podhodnocená, a to je právě v Německu. Euro je jakýsi typ podhodnocené marky, před zavedením společné měny ostatní země čas od času přímo nebo nepřímo oproti marce devalvovaly nebo politickým tlakem byla německá vláda donucená k měnové expanzívní politice.
    Dnes díky této podhodnocené marce převlečené za euro, Německo realizuje každoročně obrovský exportní převis na úkor ostatních zemí i v eurozóně. Za posledních 15 let exportní převis nad importem v Německu odpovídá každoročně 6% HDP, v obdobích před zavedením eura to bylo kolem 0.3%. Kurs eura k dolaru je pro Německo neobyčejně výhodný a neobyčejně nevýhodný pro ostatní země eurozóny.
     V roce 2016 importovaly USA z Německa o 70 miliard dolarů víc než exportovaly. Dnes se kupuje euro za 1.17 dolaru, v normálních ekonomických podmínkách by se nastolila parita odpovídající výkonnosti jednotlivých ekonomik, německé euro by se zhodnotilo 20%-30%, to odpovídá kursu 1.4-1.5 dolaru za německé euro. Banální, jednoduché, ale odpovídají ekonomické podstatě věci. Na americkém trhu by BMW místo dnešních 35000 německých eur stálo 53000 eur. Před dvěma lety, krátce po uvedení do funkce, první co Trump udělal, obvinil Německo z měnové manipulace. Rozumí ekonomii.
      Itálie např. za první čtyři měsíce letošního roku importovala z Německa o 20 miliard víc než exportovala, a to i v tradičních italských komoditách. Výroba i toho nejbanálnějšího spotřebního zboží, což je pozorovatelné i v Česku, se přesouvá do Německa. V příhraničních oblastech satelitů se dají pozorovat podobné efekty, které dostoupily nebezpečné dimenze v baltických zemích.    Na Karlovarsku se nedostává kvalifikované pracovní síly, ale pomocí karlovarského pracovní úřadu a evropských dotací, provádí německá Agentur fuer Arbeit masívní nábory kvalifikovaných. Kdo něco umí, dojíždí do Německa. Za zubařem popř. zdravotní screening na výši, jak se dočtete na reklamních tabulích kolem Varů, nejlépe do Německa (mluví tam česky, jsou to přece mudr čeští). Náklady na školy kvalifikovaných Čechů působících v Německu hradí český stát. Vtipná evropskounijní ekonomická politika předepsaná Berlínem. To je též efekt měnového zvýhodnění Německa a paradoxně prostřednictvím společné měny ostatními zeměmi subvencované německé výroby.


Žádné komentáře: