macron orban

Rychlost msty

 Pár hodin poté, co francouzský informační server Mediapart publikoval důvěrné sdělení francouzského velvyslance v Maďarsku Érica Fourniera ministerstvu zahraničí, ztratil velvyslanec job. Velvyslanec v důvěrné zprávě obhajoval Viktora Orbána. Odvolán pár hodin poté, co doručil ředitelství ministerské sekce v Paříži svoji analýzu maďarské situace. Podle velvyslance praktikují evropskounijní vládnoucí třída a velká evropská média čistou maďarofobii. V Orbánovi vidí strůjce visegradského odporu proti kvótám. Evropskounijní vládnoucí klan se neplete, bez Orbána by se žádný Visegrad nekonal, Češi a Slováci by žádný odpor nekladli. 
   Ambasador rovněž ve zprávě odmítl evropskounijní obviňování Orbána z antisemitismu. Evropská unie je antižidovskou mašinou, která neopomine takto známkovat své protivníky. Ambasador připomněl, že samotná židovská komunita v Maďarsku odmítá tato nařčení a několikrát vyjádřila politování z toho, že tímto vůbec evropskounijní byrokrati operují. Ambasadorova zpráva je evidentně anti politickokorektní, je totiž adekvátní realitě. A je v kontradikci s Macronovou politikou, který vydává Orbána za nepřítele číslo jedna.
    Ve Francii platí pravidlo, že důvěrné zprávy diplomatických funkcionářů se zveřejní až po třiceti letech, tedy tradičně v jejich analýzách vládne svoboda a zdravý rozum a žádný ohled na to, budou-li konformní náhledům vlády a prezidenta. Není to vůbec  zanedbatelný moment funkční demokracie. Ambasador je v státní administrativě největším znalcem té, či oné země, je ve styku s experty a politiky dotyčné země.
     Macronova reakce, když zpráva pronikla do Mediapartu, byla reakcí primitiva: „Není to francouzská politická pozice, měl by vyklidit pole“. Za co? Za to, že má názor? Francouzské autority zlikvidují velvyslance protože má vlastní názor. Stalin si vážil lidí ve svém okruhu, kteří byli ochotni stát za svým názorem a postavit se i důsledkům jeho vzteku (viz Rokossovský a další). V Evropské unii mít názor je v terminologii její rozplizlosti rasistické a dotyčného zlikvidují. 
    Jeden francouzský velvyslanec, z bezpečnostních důvodů v anonymitě, to komentoval: „Pokud nebudeme mít garanci, že naše zprávy nezůstanou důvěrnými, pak nebudeme psát než neužitečné nic, kterým budeme lichotit předsudkům těch, kteří právě vládnou“.