úterý 1. května 2018

polsko rusko

Proč pořád ti Rusáci..

Vyhrávají. Silně patrnou vadou na kráse Polska je etnos-psycho úchylka Poláků: nenávist ke všemu ruskému. Rozkoš ze čtení polských novin, jinak nebetyčně  kvalitnějších než českých, ve wroclawských kafé, kazí všudepřítomnost tohoto fenoménu. Všeho s mírou, jinak je to stejně odporné jako „ušlechtilost“ kancléřské Němky. Gazeta wyborcza a Gazeta polska se nenávidí, pravděpodobně je to podobné i se čtenáři, ale antiruské úvodníky jako by psal jeden psavec pro oba listy.
  Gazeta polska: Donald Tusk v křížovém výslechu minulý týden u waršavského soudu. Noviny naznačují, že katastrofu na smolenském letišti zorganizoval nejspíš s ruským prezidentem, konečně přítomní pozůstalí obětí smolenské tragédie to dosvědčují v srdceryvných výpovědích. A protože v Evropské unii je hlas srdcí už zákonem, nejspíš bude muset Tusk doznat vinu.
    V Gazeta wyborcza: Katyň nám Smolenskem zakrývají. Kdo? Hádejte. V. Putin. Polský ambasador položil květy k náhrobku, polský prezident otevřel další muzeum katynskie a v slzách složil květy. Rusko mělo znectít památku zabitých polských oficírů, když otevřelo v Katynu muzeum obětí represí. Důvod? V muzeu si dovolili připomenout též  desetitisíce ruských obětí stalinských represí, nikoliv jenom polské svaté.
    Boguslav Chrabota píše v Rzeczpospolita o tom, že Rusové vždycky zvítězí. Možná to přežije a jeho osvěta osvítí i další gazety. Inspirativní nejen pro polské publikum.
    Čím se liší Poláci od Rusů? V podstatě ničím, oba dva národy se považují historicky za důležité. Rozdíl tam ovšem je - Rusové zpravidla zvítězí a Poláci, je to smůla, málokdy. Prakticky to platí téměř ve všem - od sportu po dějiny.
   Určitě mě už většina Poláků obviňuje, že si článek zaplatil Putin, ale doporučuji to všechno znovu analyzovat, od sportu po dějiny. Ve skutečnosti žádné historické vítězství Poláků nad Rusy se nekonalo. Myslím, že všechno je to spíš otázkou našich komplexů, dokazujeme si naší důležitost, naši vyvolenost. 
    Vraťme se zpět k otázce. Klíčovým aspektem toho, že ustupujeme Rusům, je velikost země? Sověty se vždy chlubily, že jsou největším státem na světě. Můžeme namítnou, že velikost země není vždy určující pro „krutost“ země, je pro to spousta příkladů.
    Obrovská rozloha země sebou nese velkou jazykovou, náboženskou a etnickou roztříštěnost. K zabezpečení stability a prosperity takové obrovské země, je nezbytné přesvědčivě zvládnou klíčové procesy v zemi. Politický systém Ruska se nikdy nemůže podobat systému západních zemí, jednoduše to není možné. 
    Na ruském teritoriu žije spousta etnik, vzájemně velmi odlišných a nepodobají se, může se zdát, že vládnout takovému světu není možné. Již staletí, co se Rusko vypořádalo s tímto velkým problémem. Jakým způsobem? Z pohledu historiků se již Rusko nejméně třikrát mělo rozpadnout. Jak Rusové zachránili svůj stát je historickou záhadou, Rusko jak fénix vždy stane z popela, a je vždy silnější a silnější. Jakým způsobem se státní organismus znovu oživí, i když pro to nemá žádné předpoklady, bez jakékoliv vnější pomoci?
    Co se za tím skrývá? Síla impéria? Náboženství? Zdá se mi, že to bude něco víc. Hluboká úcta k vlastnímu státu a racionální využití zdrojů. Dá se to dokázat. Loni jsem cestoval po jižním Altaji a studoval historii této oblasti. Již Petr I. zde inicioval dobývání hornin, geology sem poslala i Kateřina II. Rusko se zabývalo průmyslem kovů v dobách, kdy Spojené státy byly desetinové ve srovnání s dnešními. V těch dobách agrární šlechtické Polsko spělo k úpadku a do průmyslové revoluce v Polsku zbývalo sto let. Rusko v těch dobách mělo průmysl, a to i bez kapitalismu, opíralo se o sílu a iniciativu ruského státu. Kam by dospělo Rusko po demokratické cestě, strašná představa.  
      Druhý ruský fenomén - armáda. Všechno chtěli zrušit, separovali od státu tradiční ruská teritoria, ale vždy se našli lidé, kteří byli ochotni až do konce bránit svůj stát. Silná úcta k tradici existuje dodnes. I sovětské Rusko využívalo vítězství minulých dob, aby vdechlo lidu novou sílu. Sovětský svaz jednoduše exploatoval bojové tradice a doktríny carského Ruska ke svým cílům. Dnes SSSR neexistuje, mnozí se snaží dokázat, že dnešní Rusko je jeho pokračováním. Není tomu tak, v Rusku existuje tradiční kontinuita moci, a co je hlavní bez narušení tradic.  
     

Žádné komentáře: