passolini reich freud

Nesmrtelná touha po fašismu

Podle Passoliniho fašismus neměl po válce nic co do činění s nově utvářenými neofašistickými stranami, ale byl důsledkem nové moci – konzumního systému – který se nastolil v šedesátých letech. Politické organizace podle Passoliniho hrály zcela reziduální roli.

Psychoanalytik Massimo Recalcati píše v italské La Republica, že Reich i Fromm se domnívali, že skandálem není ani tak fašismus, represívní politicko-vojenský režim, ale touha po něm a jeho přitažlivost pro masy. Reich píše, že problémem není fakt, že by masy stály trpně proti útlaku, ale že po něm inherentně touží. To je ten hrůzný bod. Freud psal o znepokojivé pulzaci v masách, která povede k válce. Paranoická nenávist vůči protivníkovi. Touha po fašismu je touhou – jak by řekl Umberto Eco - věčnou, vyjadřuje inherentní tendenci v lidské přirozenosti: ignorovat neklid svobody, preference k poutům a diktatuře. Tolik psychoanalytik v politkorektním listě.
     Je třeba dodat, že v celé Evropě, zmasovění a reglementace charakterizují zploštělý sociální demokratismus, který v podstatě ovládl většinu mainstreamových partají. Unifikované myšlení v Evropské unii: levicový liberalismus a globalismus (obamismus, merkelismus atd). Totální konformismus v médiích, v politice a ve školství. Euro je zlatým teletem a Putin je věčným nepřítelem plus totální konzumismus – Passolini musel být věštcem.
      Finanční globální kapitalismus, požírající reálnou a k místu vázanou ekonomiku, má všechny atributy fašismu nejbrutálnější provenience. Evropská unie s minimální demokracií, antinárodními reglementacemi a napojením na globální finance je velkým totalitárním rizikem. Slavný sovětský disident Vladimír Bukovský několikrát zdůrazňoval, že Evropská unie je novým Sovětským Svazem.