Liberalismus Merkelové a Macrona v praxi
Po Brexitu a Trumpově zvolení nám média předestírají, že Merkelová je vůdkyní „svobodného“ světa. A Macron velkou nadějí liberalismu. A jejich liberální řádění v praxi a zblízka? V Německu vstoupil od prvního ledna zákon, který má blokovat šíření nenávisti na webu. Z pera goebbelsovského fašizoida alias sociálnědemokratického mininistra justice Maase. Tento socan se podobá Goebbelsovi úplně vším, i svou nevábnou visáží. Merkel-Maas represívní zákon nemá v Evropě od doby Třetí říše obdobu.
Merkelová a spol., čelí na webu lidovému odporu ve velkém, lid odmítá hlavně její imigrační politiku. Rozhodla se, že odpor zničí, dostala dobrý trénink v Honeckerově Německu. Vymáhání zákona má až nelidsky brutální podobu, vrahy tak nestíhají. Sociální síť musí okamžitě odstranit „nezákonný“ obsah, jinak čelí pokutě 50 milionů eur.
Zákon už má řadu obětí, jednou z prvních byla místopředsedkyně poslanecké frakce AfD v Bundestagu Beatrix von Storch. Napsala na twitteru: „barbarské islámské hordy“, twitter ji okamžitě zablokoval účet a německé úřady na ní podaly žalobu. Hloupost německých fašizoidních cenzorů jde tak daleko, že zablokovali i twitterovský účet satirickému časopisu Titanic, který opakoval větu von Storchové.
Ve Francii by až tak něco primitivního nebylo možné, má to elegantnější formu, ale efekt by byl stejný. „Liberál“ Macron je zaneprázdněn přípravou zákona, který má zakázat jed na webu, hlavně v předvolebním období mají mít režimní funkcionáři právo zablokovat účet na sociální síti každému, kdo se jim nezdá. Kritéria k perzekuci jsou mlžná a vágní. Pouze diktátorské režimy může napadnout něco takového, degradovat pravdu a potlačit svobodu projevu.
V čem se liší Macron a Merkelová od Erdogana, Chavese apod? V ničem!
1 komentář:
Druhou stranou naprosté svobody projevu je, že si běžný člověk MUSÍ vybírat z informací a desinformací, protože jakéhokoliv mediálního prostoru se zmocní buď mocní, bohatí nebo nezdrženliví - čti sprostí.
Čímž nehodlám obhajovat jakoukoliv formu cenzury včetně cenzury optické - nezveřejňování fotek pobuřujících, sexuálně nebo jinak.
I zákaz dětské pornografie je (pro mě) nesmírně diskutabilní záležitostí. Nebo gay porno stránky. Obojí se mi upřímně hnusí, ale nesouhlasím s jejich omezováním.
Vybírat si musí člověk SÁM. Pokud mu to připadá těžké - co s tím...
K absolutní svobodě projevu o čemkoliv (třeba že zeměkoule je vlastně placka) ovšem musí být neoddělitelně připojena i odpovědnost za vyřčené nebo napsané.
Ne morální - ale doslova trestní.
Jinak to povede k tomu, co je kolem teď k obrovském,u množství naprosto neověřitelných informací.
Většinou pomluv, desinformací a blouznění. Informační šum bez reálné informace.
Stačí si přečíst pár diskuzí na webu. Už to nedělám v zájmu zachování své duševní rovnováhy.
Pohled do žumpy je mnohem veselejší.
Okomentovat