Vystřízlivěli
Mladí Italové ztratili iluze o Evropské unii a je to dlouhodobější konstatování. Na rozdíl od generačních souputníků v jiných EU zemích se vrátili k rozumu, pochopili, že galileo-programy apod., kterými opijí EU politruci mladou generaci, nejsou než maření času a vstupenkou do defektní budoucnosti. Evropská unie je podle nich zodpovědná za dlouholetou ekonomickou a společenskou krizi v zemi. Mají pravdu.
Generace mladých Italů se domnívá, že je na tom mnohem hůř než jejich rodiče. 8 mladých (16-30) Italů z 10 věří, že jsou přímo vyloučeni z kvalitního ekonomického a sociálního života. Tristní statistika. Mladí bruselští aparátníci se to určitě nedomnívají, zarážející je jejich nulová solidarita s italskou mladou generací, pokud ji Evropa ztratí, pak ztratí významný kreativní segment, ničím nenahraditelný. Průzkum Benenson Strategy Group:
51% Italů pod 45 let se domnívá, že Itálie by měla opustit Evropskou unii a v případě referenda by Evropskou unii odmítli, jen 46% by hlasovalo pro setrvání. 71% mladých Italů soudí, že italská politická orientace je vadná. U starších ročníků je to 50%.
46% Italů pod 45 let soudí, že to, co přichází od Evropské unie je vadné, 28% se domnívá, že EU se rozpadne a není reformovatelná, 45% tohoto věkového segmentu soudí, že je možné EU reformovat.
V posledních letech akcelerovaly u mládeže antiunijní postoje. Nejtalentovanější mladí vidí svoji perspektivu za oceánem. Dost rychle po zavedení eura v 2002 se začaly objevovat negativní ekonomické a s tím spojené společenské tendence. Ceny pomalu rostly a kupní síla populace se konstantně redukovala.
Evropskounijní politruci hlásají, že italské problémy jsou výhradně italskými, mají spočívat v nevýkonné ekonomice a neefektivní státní správě. Problémy jsou výhradně italské, ale italský politický systém nemá nástroje, aby je řešil, ty usurpovali bruselští aparátníci. Stát velké kultury a historie se proměnil v trapného trpaslíka, který je k vidění v bruselské kleci, pod befelem primitivů..
M. Giardini, 19let, ukončila střední školu: Kam mi paměť sahá, stále se mluví o italské krizi a o tom, že musíme stabilizovat naši ekonomii. Nevzpomínám si na okamžik, že by se nám vedlo dobře
Mario Dedi, 20let, studuje politickou vědu: Rozpočtové škrty na vzdělání. Škola nepokryje své náklady. Zavedla se dobrovolná rodičovská taxa, aby vůbec mohla fungovat dál. Jsme neúspěšnou generací v mnoha ohledech. Příští vláda musí na prvním místě řešit imigraci. Pokud politici nebudou jednat, bude to nebezpečné. Imigrace je nebezpečím pro italskou demokracii, už dnes vybudila nebezpečné instinkty v populaci, mezi dělnickou třídou, v žaludku společnosti. Euro bylo historickou chybou, zruinovalo italskou ekonomiku. Necítím se evropským občanem.“
Euro přineslo prosperitu německé ekonomice, z ostatních zemí udělalo levné závislé subdodavatele nebo jejich ekonomiky srazilo na kolena, německý ordo kapitalismus je eficientnější než jiné typy, a pokud se ostatní země dobrovolně zbaví přirozených ochranných nástrojů, které jsou i vývojovými společenskými nástroji, pak proti Němcům nemají šanci.
Itálie se od zavedení eura propadá ve všech vývojových parametrech. O tom, že euro poškodilo italskou ekonomiku už nikdo nepochybuje, jednota je ve všech politických směrech, ovšem jak se vymanit z této knuty, na to zatím není odpověď.
46% Italů pod 45 let soudí, že to, co přichází od Evropské unie je vadné, 28% se domnívá, že EU se rozpadne a není reformovatelná, 45% tohoto věkového segmentu soudí, že je možné EU reformovat.
V posledních letech akcelerovaly u mládeže antiunijní postoje. Nejtalentovanější mladí vidí svoji perspektivu za oceánem. Dost rychle po zavedení eura v 2002 se začaly objevovat negativní ekonomické a s tím spojené společenské tendence. Ceny pomalu rostly a kupní síla populace se konstantně redukovala.
Evropskounijní politruci hlásají, že italské problémy jsou výhradně italskými, mají spočívat v nevýkonné ekonomice a neefektivní státní správě. Problémy jsou výhradně italské, ale italský politický systém nemá nástroje, aby je řešil, ty usurpovali bruselští aparátníci. Stát velké kultury a historie se proměnil v trapného trpaslíka, který je k vidění v bruselské kleci, pod befelem primitivů..
M. Giardini, 19let, ukončila střední školu: Kam mi paměť sahá, stále se mluví o italské krizi a o tom, že musíme stabilizovat naši ekonomii. Nevzpomínám si na okamžik, že by se nám vedlo dobře
Mario Dedi, 20let, studuje politickou vědu: Rozpočtové škrty na vzdělání. Škola nepokryje své náklady. Zavedla se dobrovolná rodičovská taxa, aby vůbec mohla fungovat dál. Jsme neúspěšnou generací v mnoha ohledech. Příští vláda musí na prvním místě řešit imigraci. Pokud politici nebudou jednat, bude to nebezpečné. Imigrace je nebezpečím pro italskou demokracii, už dnes vybudila nebezpečné instinkty v populaci, mezi dělnickou třídou, v žaludku společnosti. Euro bylo historickou chybou, zruinovalo italskou ekonomiku. Necítím se evropským občanem.“
Euro přineslo prosperitu německé ekonomice, z ostatních zemí udělalo levné závislé subdodavatele nebo jejich ekonomiky srazilo na kolena, německý ordo kapitalismus je eficientnější než jiné typy, a pokud se ostatní země dobrovolně zbaví přirozených ochranných nástrojů, které jsou i vývojovými společenskými nástroji, pak proti Němcům nemají šanci.
Itálie se od zavedení eura propadá ve všech vývojových parametrech. O tom, že euro poškodilo italskou ekonomiku už nikdo nepochybuje, jednota je ve všech politických směrech, ovšem jak se vymanit z této knuty, na to zatím není odpověď.
Žádné komentáře:
Okomentovat