Frankfurtský jed
Generace osmašedesátníků pomalu dožívá, ale jejich pohrobky jsou v Německu všichni, kteří někdy vkročili do školního zařízení. Jsou důkazy, že tato generace duchovně otrávila už i mateřské školy. Generace osmašedesátníků se zmocnila v bundesrajchu úplně všeho. Školili se v salonním marxismu tzv. Frankfurtské školy. Osmašedesátníci, pokud ještě vystoupí v televizi operují vyčpělými frázemi zombii ze záhrobí – jsou nudní a trapní – Cohn-Bendit, Attali atd. musí nudit i televizní personál. Pravda přece nemůže být až tak nudná.
Generace osmašedesátníků pomalu dožívá, ale jejich pohrobky jsou v Německu všichni, kteří někdy vkročili do školního zařízení. Jsou důkazy, že tato generace duchovně otrávila už i mateřské školy. Generace osmašedesátníků se zmocnila v bundesrajchu úplně všeho. Školili se v salonním marxismu tzv. Frankfurtské školy. Osmašedesátníci, pokud ještě vystoupí v televizi operují vyčpělými frázemi zombii ze záhrobí – jsou nudní a trapní – Cohn-Bendit, Attali atd. musí nudit i televizní personál. Pravda přece nemůže být až tak nudná.
Zakladatelé
Frankfurtské školy: Horkheimer, Adorno a Habermas. Na youtube cirkuluje
víc než třicet let starý televizní záznam diskuze Adorna s Gehlenem.
Gehlen, velký sociolog, vycházel z fakt a reality, kterou považoval za
verifikátora teorie. Adorno vycházel z umělých konstrukcí a jinými
konstrukcemi je zdůvodňoval. V diskuzi mu položil Gehlen otázku (s jemně
ironickým podtónem), v jaké konkrétní situaci může najít oprávnění pro
svůj model, snad v severní Korei. Tenkrát to Adorno neodmítl, ale přece
jenom dal přednost nějaké sentenci z Hegela, kterého znal zpaměti.
V roce 1923 komunismus v Německu morálně bankrotoval. Bylo jasné, že marxismus nefunguje a zanechává za sebou navíc spousty mrtvol. Němečtí komunisté museli změnit taktiku. V roce 1923 založili, jim blízcí marxisté, ve Frankfurtu Institut sociálního bádání a ten je počátkem všech dnešních hrůz v Německu, USA i celé Evropské unii. Perverze stravitelnými učiněny. Povinně se to dodnes učí v Německu na všech stupních škol. Milionářský synek Felix Weil financoval frankfurtskou kopii moskevského marx-engels-institutu.
Byly peníze, tak bylo dost profesorů i studentů s knihovnami. A boj o příští německý komunistický ráj mohl začít. Prvním ředitelem se stal marxista Carl Grünberg. V nástupní řeči sdělil světu, že vědeckým je jenom vědecký marxismus a svět už dál pošlape podle této vědy. Bohužel mu to vyšlo - v Německu, v Evropské unii, plus na amerických progres-uni. Tenkrát všichni Horkheimerovi doktorandi a asistenti byli téměř povinně z komunistické strany.
Zadání bylo jasné, vyhecovat masy k revolučnímu boji za větší prosperitu partajních kádrů. Marxismu dát stravitelnější punc, přesvědčit a intoxikovat západní společnost. Podařilo se!
Z marxismu se stal neomarxismus, proletariát nahradili progresívní třídou, rétorika se stala sofistikovanější. K Marxovi naroubovali Freuda. Horkheimer psal o historii a psychologii a jeho nápad se osvědčil. K těmto teoretikům se přidal Fromm s manželkou, kteří středoškolským studentkám stravitelně namixovali společenský pokrok s atheistickou osvětou a psychologii.
Horkheimer pojmenoval svůj filosofický pokus Kritická teorie. Do marxistické teorie vmontoval pojmy jako „demokratizace“, „diskuze“, „osvobození od všech forem útlaku“, „emancipace“, „destrukce řádu“, „rovnost šancí“. Nápad se osvědčil, mladí idealisté se přidali a samotný pojem marxismus ustoupil do pozadí.
Po nástupu Hitlera k moci, profesoři a asistenti frankfurtského institutu přes Ženevu prchli do USA. Učení tam nabralo novou energii. Horkheimera zpočátku živil milionářský synek Weil, ale velmi rychle University of Columbia dalo prostory a peníze pro „Institute of Social Research“
Revolučnímu, antikapitalistickém institutu se v salonech New Yorku dařilo. Emigrace do Moskvy, která by byla logickou, nepřipadala v úvahu. Spolupracovníkům institutu se vedlo dobře, zaplnili posty v administrativě, ve špionáži atd. Mix Marx-Freud v New Yorku dál dopracovali především Marcuse s Löwenthalem. Marcuse v Erosu a civilizaci aplikuje infantilní sexuální pudy nemocného devianta na společenskou evoluci. Úspěšně. V Německu jsou těchto žvástů plné knihovny a je to hlavní téma filozofických seminářů.
Kádry kritických teoretiků byly připraveny vrátit se s vítěznou americkou armádou do Německa, získat vliv a převzít posty o nichž se soudruhům ze zakladatelské partaje před válkou nesnilo. A udržely to do dnešní doby.
V roce 1923 komunismus v Německu morálně bankrotoval. Bylo jasné, že marxismus nefunguje a zanechává za sebou navíc spousty mrtvol. Němečtí komunisté museli změnit taktiku. V roce 1923 založili, jim blízcí marxisté, ve Frankfurtu Institut sociálního bádání a ten je počátkem všech dnešních hrůz v Německu, USA i celé Evropské unii. Perverze stravitelnými učiněny. Povinně se to dodnes učí v Německu na všech stupních škol. Milionářský synek Felix Weil financoval frankfurtskou kopii moskevského marx-engels-institutu.
Byly peníze, tak bylo dost profesorů i studentů s knihovnami. A boj o příští německý komunistický ráj mohl začít. Prvním ředitelem se stal marxista Carl Grünberg. V nástupní řeči sdělil světu, že vědeckým je jenom vědecký marxismus a svět už dál pošlape podle této vědy. Bohužel mu to vyšlo - v Německu, v Evropské unii, plus na amerických progres-uni. Tenkrát všichni Horkheimerovi doktorandi a asistenti byli téměř povinně z komunistické strany.
Zadání bylo jasné, vyhecovat masy k revolučnímu boji za větší prosperitu partajních kádrů. Marxismu dát stravitelnější punc, přesvědčit a intoxikovat západní společnost. Podařilo se!
Z marxismu se stal neomarxismus, proletariát nahradili progresívní třídou, rétorika se stala sofistikovanější. K Marxovi naroubovali Freuda. Horkheimer psal o historii a psychologii a jeho nápad se osvědčil. K těmto teoretikům se přidal Fromm s manželkou, kteří středoškolským studentkám stravitelně namixovali společenský pokrok s atheistickou osvětou a psychologii.
Horkheimer pojmenoval svůj filosofický pokus Kritická teorie. Do marxistické teorie vmontoval pojmy jako „demokratizace“, „diskuze“, „osvobození od všech forem útlaku“, „emancipace“, „destrukce řádu“, „rovnost šancí“. Nápad se osvědčil, mladí idealisté se přidali a samotný pojem marxismus ustoupil do pozadí.
Po nástupu Hitlera k moci, profesoři a asistenti frankfurtského institutu přes Ženevu prchli do USA. Učení tam nabralo novou energii. Horkheimera zpočátku živil milionářský synek Weil, ale velmi rychle University of Columbia dalo prostory a peníze pro „Institute of Social Research“
Revolučnímu, antikapitalistickém institutu se v salonech New Yorku dařilo. Emigrace do Moskvy, která by byla logickou, nepřipadala v úvahu. Spolupracovníkům institutu se vedlo dobře, zaplnili posty v administrativě, ve špionáži atd. Mix Marx-Freud v New Yorku dál dopracovali především Marcuse s Löwenthalem. Marcuse v Erosu a civilizaci aplikuje infantilní sexuální pudy nemocného devianta na společenskou evoluci. Úspěšně. V Německu jsou těchto žvástů plné knihovny a je to hlavní téma filozofických seminářů.
Kádry kritických teoretiků byly připraveny vrátit se s vítěznou americkou armádou do Německa, získat vliv a převzít posty o nichž se soudruhům ze zakladatelské partaje před válkou nesnilo. A udržely to do dnešní doby.
Žádné komentáře:
Okomentovat