Churchill mluví i dnes..
V Ripostelaique píše profesor filozofie Maurice Vidal. V islamizaci západní společnosti jsme jejím největším spojencem my sami – odmítáme otevřít oči a vidět pravdu. Jsme stejní jako ti, kteří v 30. letech minulého století ignorovali vzestup nacismu, nechtěli to vidět. Churchill bil na poplach a burcoval veřejné mínění proti smrtelnému nebezpečí, marně.
Vzpomeňme si: Hitler byl po neúspěšném puči odsouzen na pět let do vězení, po šesti měsících ho německé soudy pustily. S islamisty dnes soudy postupují obdobně (pokud je vůbec pošlou za mříže). Hitler s vervou sliboval Němcům vítězství. Totéž slibují islámští predikátoři svým věřícím.
Stejně jako Hitler, i islámisté pochopili, že laxně praktikovaná demokracie slouží jenom jednomu: k převzetí moci v „legálním“ rámci.
Stejně jako Hitler, i islámisté hlásají své mládeži, že musí být nejdisciplinovanější na světě, její misí je totiž válka.
Stejně jako Hitler, i islámisté vidí ve válce opojné cvičení. Stejně jako Hitler, i islámisté neznají strach, nemají pochybu, netrpí defaitismem. Jinak to být nemůže, nejdřív musí konvertovat nevěřící.
Hitler byl věčným optimistou, nikdy to nevzdal. Nikdy se neptal „jak myslet“, ale „co dělat“. Ještě dál, dělal to, co říkal a říkal to, co dělal. Byl v totální shodě se svojí doktrínou, stejně jako jsou islámisté s Koránem.
Historie obvykle připraví překvapení. Nakonec Angličané následovali Churchilla, který je nepřestával vyzývat k odvaze, a to nejdřív k odvaze bránit se proti všem a proti všemu. „Vítězství navzdor terorismu a proti terorismu!“, byla jeho slova a jeho projevy se končily jednoduchou frází: „The enemy will never pass!“.
Maurice Vidal končí článek větou „Dnes, víc než kdykoliv jindy, k nám mluví Churchill“. To je pravda, ale „my“, to nejsou odvážní Angličané, ale rozplizlá, zbabělá masa evropskounijních konzumentů. A pravděpodobně jsme to vzdali předem.
Žádné komentáře:
Okomentovat