demokracie volby

Předvolební témata..

 Význam má to podstatné, ostatní je směšné a zastírá, pokud přímo nedeformuje, podstatu. Platí to nejen v Německu, ale v celé pokleslé a vývojově neperspektivní Evropské unii. Fritz Graf v pi-news.
     Téma imigranti a uprchlíci zajímá a dotýká se každého, ať je to levičák, liberál nebo pravičák, ale v předvolebním boji se téma téměř nediskutuje. Naopak, každý pokus téma kriticky otevřít je ignorován nebo deklasován jako rasistický, xenofobní nebo islamofobní. Každá diskuze se znemožní nasazením obrovských (státních) finančních prostředků, justicí, odvoláním se na náhledy komisí Bundestagu, na Evropskou unii popř. OSN. Všechno je dobré pro omezení svobody projevu. 
   Z jakého důvodu se toto téma a mnohá další, která se Němců a vůbec všech Evropanů eminentně dotýkají smetou se stolu?  
   Pro vlády, politiky, Evropskou unii, absolutní většinu médií a velkou část justice by tato diskuze nemusela mít dobré důsledky. To samotné svědčí o ubohém stavu dnešní demokracie.
    Základní zákon hovoří o svobodě projevu a zavazuje každého poslance a vládu respektovat zákon a právo. Ve skutečnosti to vypadá jinak, názorové vládní gestapo, placené neziskovky a manipulátoři veřejného mínění, mediální agentury, politici, novináři, církve a odbory zablokují jakoukoliv diskuzi, která neodpovídá linii režimu. Difamují odlišně myslící, skandalizují nebo přímo použijí násilí proti odpadlíkům nebo opozičníkům.
    Žijeme ještě v demokracii? V každém případě musí na její obranu vystoupit každý občan a vzít i na sebe břímě případných důsledků, pokud chce, aby zůstala zachována. Záměrné zploštění společnosti a omezení ústavou garantovaných individuálních práv, která vůbec umožňují otevřenou a kritickou společnost, levičáci a zelení uvítali. V posledních letech v Německu exponenciálně narostla netolerance, potlačování názorů, ignorování ústavy, zákonů a právního státu a bezpečnost občana je v troskách.
    Paralely k současnému stavu najdeme v posledních letech výmarské republiky. Partaje, které měly v parlamentu k sedmdesáti procentům, nebyly schopny postavit se proti NSDAP, ta polovojenskými jednotkami a deformací justice zardousila veřejné mínění a opozici. Dnes starostové (a ostatní volení zástupci) etablovaných partají přímo nebo nepřímo podporují (v Mnichově, Berlíně, Lipsku, Hamburku a jinde) násilné levičáky, znemožňují shromáždění opoziční AfD a dalších, kteří se staví kriticky k režimu. Nejsou to pouze starostové, ale i politici, církevní činovníci, odbory, justice, novináři a v neposlední řadě je to i vláda, kteří veřejně hlásají, že v dnešním Německu se názorová variabilita nesmí trpět. 

Svobodný názor v dnešním Německu nežádoucí

    Kdokoliv vyjádří názor, který není v linii s vládnoucím režimem, nevítá imigranty, domnívá se, že pohlaví je biologickou konstantou atd. je společensky ignorován, skandalizován nebo pracovně znemožněn. Antonio-Amadeo-Stiftung ho označí za nového pravičáka anebo přímo levičácké úderné jednotky ohrozí jeho fyzickou integritu. To všechno placeno státními penězi – boj proti pravičákům, sledování a cenzura sociálních sítí, státní kampaně jako „žijeme demokraticky“, „společně (s imigranty) silní“ atd.
   Dalším stupněm je přímé falšování a manipulace. Justice evidentně sympatizuje s levičáckým násilím, útoky na policisty nejsou potrestány. V boji s  pravičáky vše dovoleno.
    Slyšitelná mimoparlamentní opozice v Německu neexistuje a pokud jsou někde kritické hlasy, režimní média o tom nereferují. Dnešní dobu charakterizuje mlčení mas a názorový teror etablovaných partají. Pokud se konečně nezačne řádový občan angažovat, za několik let to už nebude možné.