Macronie aneb projekt centra nového humanismu ve Versailles v pondělí
Píše brilantní Ivan Riouol ve Figaru. Emanuel Macron oznámil, že má vizi pro Francii: „Přetvořit zemi, aby byla hodna obyvatel.“ Fanatici frází jásají nadšením. Jestliže velké fráze, navíc dekorované bytelným nábytkem, udělají z člověka věštce, pak je tu. Ve Versailles v pondělí. Prezident se prezentoval jako ochránce „lidských záležitostí.“
Před parlamentníky v Kongresu řekl, že chce „udělat z naší země centrum nového humanistického projektu pro svět.“ Hodina a půl blábolu a modlitby v jednom. Horečnatý a často obskurní tón, což se konečně prokázalo jako dobrý tah v prezidentské kampani. V té mantře nebylo nic čitelného mimo nějakých ústavních změn, které už dávno signalizoval (redukce počtu poslanců, proporční volební systém, eliminace soudního dvora, atd.) .
„Budeme svědky něčeho, co má charakter opravdové revoluce“, vysvětlil Vůdce Macron. Francouzi mají již dávno kocovinu z fantazií, které míří na podstatu národa.
S Macronem se podraz potvrdil. Halasná politická inovace je slepou uličkou a pedantismem. Pokud se bude prodlužovat tato elitistická karikatura, bude to mít pro prezidenta fatální důsledky. Včera se zaklínal civilní společností, bylo to ještě smysluplné, ale ta se nenechá svést prázdným klábosením. Macron měl talent, srazil na kolena tradiční politické strany a během dvou měsíců vrátil lesk prezidentskému úřadu, který Sarkozy znesvětil a Hollande zhanobil.
Macron úspěšně zvládl hru se symboly moci. Nicméně jsme svědky tyátru ambic, které ho vedou. Oficiální foto zjevuje míru jeho narcismu: Impozantní Macron před prezidentskou kanceláří, hýždí spočívající na mramorové trofeji mobiliáře, jako vítěz...
„Budeme svědky něčeho, co má charakter opravdové revoluce“, vysvětlil Vůdce Macron. Francouzi mají již dávno kocovinu z fantazií, které míří na podstatu národa.
S Macronem se podraz potvrdil. Halasná politická inovace je slepou uličkou a pedantismem. Pokud se bude prodlužovat tato elitistická karikatura, bude to mít pro prezidenta fatální důsledky. Včera se zaklínal civilní společností, bylo to ještě smysluplné, ale ta se nenechá svést prázdným klábosením. Macron měl talent, srazil na kolena tradiční politické strany a během dvou měsíců vrátil lesk prezidentskému úřadu, který Sarkozy znesvětil a Hollande zhanobil.
Macron úspěšně zvládl hru se symboly moci. Nicméně jsme svědky tyátru ambic, které ho vedou. Oficiální foto zjevuje míru jeho narcismu: Impozantní Macron před prezidentskou kanceláří, hýždí spočívající na mramorové trofeji mobiliáře, jako vítěz...
Žádné komentáře:
Okomentovat