milo yannopoulos

Neuvěřitelný spojenec

Americký prezident má neuvěřitelného spojence – Milo Yannopoulos. Senior editor Breitbartu Milo Y. objíždí americké univerzity a prezentuje svoji knihu „Dangerous“. Ve středu ho pozvala asociace konservativních studentů do Berkeley a něco podobného nepamatuje ani rok 1968, kdy osvícená luza odtud chtěla vyhodit do povětří celý svět – píše jedna herečka, která tam tenkrát studovala a chce zůstat v anonymitě.
Mladého anglického žurnalistu Milo Yannopoulose najmul do Breitbartu šéfredaktor a dnešní poradce Donalda Trumpa Stephen Bannon. Měl dobrý odhad.
   Milo má extrémní literární a prezentační  talent a velký intelekt, který se skrývá za provokativní maskou. A má úspěch, jeho prezentace zaplní posluchárny amerických univerzit. Hlavní předmět – svoboda projevu, Milo zesměšňuje trapnou politickou korektnost, která usurpovala univerzitní prostor. Je ironický a je rozkoš sledovat jeho performance. Neuvěřitelné – Milo oslovuje davy studentů a je schopen je přesvědčit.  Levicovou politickokorektní „antirasistickou“ scénu to uvádí do nepříčetnosti. Levicová politická korektnost a všichni „levicoví antirasisti“ mají jednu Achillovu patu – jsou smrtelně nudní – a Milo útočí právě na tento bod. 
   V pondělí vypukly v Berkeley antifa antirasistické hollywoodské orgie. Stovky levicových podpalovaly vše na co narazily a na Milově prezentaci zranily spoustu studentů. Násilníky podpořil starosta Berkeley a jak jinak, hollywoodské atrapy. Berkeley je subvencováno z velké části z federálních peněz a kvalita této univerzity je spíš mediálním podvodem než pravdou. Sterilní atmosféra organizovaného smíchu a povolených grimas se neslučuje s vědeckou kreativitou. Donald Trump promptně reagoval na brutalitu na univerzitě: „Jestliže univerzita v Berkeley nepřipustí svobodu slova a praktikuje brutální násilí na nevinných s jinými názory – žádné federální fondy“.
    Starosta Berkeley Jesse Arreguin nevidí v brutalitě protestu nic vadného. Rektor univerzity Nicholas Dirk: Studenti (protestující) mají právo na svobodný projev.  Milo je provokatér, který zneužívá ušlechtilé ideje ke svému vystoupení a popularitě“. Právo na projev má pouze antifa. Svobodný projev není fundamentální hodnotou, ale právo protestovat proti svobodnému projevu. Podle rektora univerzity se brutální horda antirasistů oprávněně bránila provokativním idejím a Milovi. Rektor považuje za chybu, že  konzervativní studentská asociace Mila pozvala.  
    Milova kniha „Dangerous“ se stala bestsellerem Amazonu. Pomsta politickokorektní luzy nezná mezí. ELLE magazín napsal, že by se měla zakázat, ohrožuje prý lidské životy. Chicagské Review of Books, které mají recenze v programu: „Všechna nakladatelství, která ho vydají, musí přijít na černou listinu a musíme je ignorovat“.
   New York Times, CNN a politkorektní mainstream: „Milo je bílý supremacista a rasista, studenti protestovali proti jeho přítomnost“. Na adresu bílé rasy je povolena jakákoliv nadávka, urážka. Lež médií a mainstreamu je dnes běžná, nebo dokonce nutná – vedou politický boj a jejich strana čelí porážce.
   Ve čtvrtek si pozval Tucker Carlson Mila do svého podvečerního pořadu. Naštěstí snad pro celé lidstvo - Fox Channel je objektivním televizním kanálem, Tuckerova půlhodina stojí za vidění. Milo je hvězdný, sám sebe definuje jako katalyzátor.  Média vytvořila snovou realitu, kde můžete něco dodat k správným myšlenkám Jane Fondové. Můžete legitimizovat včerejší brutalitu v Berkeley, odsoudit to nesmíte.  Bylo to tam strašné, kolem mě rakety a kameny. Evakuovali mě do pátého patra a pak jsem naštěstí v neprůstřelné vestě unikl. Kolem stovky útočníků pronikly do přízemí budovy, nezdálo se mi, že by policie byla moc aktivní. Je to cena, kterou v Americe musíte zaplatit na univerzitním kampusu za svůj konzervativní nebo svobodomyslný postoj.
   Nadávají mi do nacistů – těžko si mě kdokoliv v této roli může představit – well, levičáci tak nadávají všem ostatním. Rád bych diskutoval s lidmi ze CNN, kteří označují běžné konzervativce jako bílé supremacisty, antisemity, rasisty, sexisty. Včerejší brutalita je důsledkem jejich deformace fakt. Pokud jste charismatický, vtipný a efektivní – jako jsme my dva – jejich zloba naroste. 
   Co se týče studentů, jsem optimističtější než většina konzervativců. Za posledních 12 měsíců jsem navštívil hodně kampusů a pozoruji jako málokdo v Americe změny v atmosféře na univerzitách. Studenti mění své názory. Např. v Missouri politkorektní univerzity čelí nedostatku zájmu o studium, musely zavřít několik kampusů. Podle mého soudu trh se vzděláním to pročistí. Jedni jdou směrem univerzity v Chicagu, kde říkají předem: „Nebudete to tu mít lehké, setkáte se s lidmi, které třeba budete nenávidět..“. Druzí jdou cestou Missourské univerzity, uvidíme, který směr zvítězí.
   Totalitarismus nenávidí ironii, nemá ji totiž pod kontrolou – to je důvod, proč levičáci diktují všem ostatním akceptovatelný typ humoru.
   Setkal jsem se, nejen v médiích, ale též v show byznysu a což je velmi závažné na amerických univerzitách se spoustou omezení svobody projevu. Setkal jsem se se skupinovým myšlením a tresty – sociálními a institucionálními tresty, i s finančními postihy – nic takového jsem neregistroval v Evropě. Mainstream a establishment blokují jistý druh politických názorů.