sobota 14. ledna 2017

zemmour katolici papez

Tři spojenci: katolická církev, extrémní levičáci a mezinárodní kapitalismus

Nejčtenější, nejsledovanější, nejbravurnější v dnešní Francii je Eric Zemmour. Spisovatel, žurnalista a komentátor přítomnosti – myšlenkově vyprázdněný mainstream volá po lynči.  Eric Zemmour recenzuje v prechi-precha knihu Laurenta Dandrieu „Církev a migrace“. Velmi elegantně a precizně, jak je Zemmourovi vlastní.
   Církev dnes najdeme po boku globalizované extrémní levice, společně obětují na oltáři fanatického kultu jižního imigranta, který jim substituoval chudé a proletáře.
    Vlna na počátku nesmělá, stoupá až k uzoufání. Vlna francouzských a evropských katolíků, kteří už nemají nic společného s hlavním tématem římskokatolické církve – s imigranty. Vlna odporu a hněvu. Obrovská zodpovědnost papeže Františka za tento rozvod mezi církví a věřícími. František, schopný jezuita, dokáže svést  média šokujícími formulemi a emočními gesty. Ideologie, která se opírá o podobenství o dobrém Samaritánovi, ale která je deformuje, aby se mohlo stát autentickou vulgátou migrace a zbožštění „Jiných“. Migranti mají vylepšit lidství a multikulturní západní společnost, jsou prekursorem božího státu.
   Církevní ideologie si podává ruku s ideologií extrémní levice, která sice zabila Boha, ale je ochotna s církví společně obětovat na fanatickém imigračním oltáři. Kuriózní spojenectví, které má navíc tajnou podporu mezinárodního kapitalismu, který též potřebuje pseudohumanistický universalismus, aby legitimoval globální ekonomické uspořádání.
    Tito tří spojenci mají jednoho nepřítele: staré evropské národy a evropský lid, které permanentně obviňují, marginalizují a usilují o jejich pomalou likvidaci. Četní evropští katolíci revoltují proti současné církvi, která si odmítá sundat růžové brýle a pochopit ty příchozí. Oficiální papežská doktrína vítá tzv. umírněné muslimy a hraje s nimi salonní komedii vzájemné přítulnosti.
   Papež nechce vidět v islámu a v křesťanství dva odlišné směry. Křesťanské násilí a islámské násilí vydává za totožné. Podle papeže islámský a křesťanský proselytismus se neliší. Sv. Matouš v evangeliu: „ Běžte mezi národy, křtěte je ve jméno Otce, Syna a Ducha svatého a učte je, co jsem učil vás..“.  Mohamed na druhé straně: „ Zabijte je tam, kde je potkáte, a žeňte je..“.  
    Laurent Dandrieu se v knize ptá jako Lenin: „Co dělat?“.  Nehlásá revoluci, ale revoltu, která by se opírala o svědectví blízkovýchodních křesťanů, kteří mají s islámem důvěrnou zkušenost.
    Chajdejský arcibiskup Amel Shimoun Nona z Mosulu: „Naše současné utrpení je předzvěstí vašeho příštího osudu. Evropu a evropské křesťany postihne to co nás. Islám neříká, že všichni lidé jsou stejní. Jejich a vaše hodnoty jsou jiné. Pokud to rychle nepochopíte, stanete se obětí nepřítele, kterého jste vítali“. 
   Katolické církvi se nikdy nepodaří konvertovat příchozí muslimy, ale naopak islám konvertuje mladé Evropany, kteří v nic nevěří. Vatikánská politika dvacátého století akumulovala chybu za chybou. V r. 1892 se Vatikán ztotožnil s francouzskou republikou a odsoudil „l´Action francaise“, v r. 1926 zradil mexické cristeros, v padesátých letech nevystoupil jednoznačně proti stalinskému teroru atd.
   Andělský doktor Tomáš Akvinský: „Všechny věci jsou stejné, ale ti nejbližší mají prioritní práva“.  Revolta proti Františkově církvi: tisíciletá církev proti současné globalizované církvi, která se čím dál tím víc podobá ONG. 
    Zdravý hněv a užitečná revolta. Instinkt zachování  evropských národů, které odsoudili mocní tohoto světa spolu s papežem k smrti. Je již pozdě, velmi pozdě anebo snad..?   


Žádné komentáře: