Norbert Lammert: Němci jako trapný shluk
Lammert je předseda německého Bundestagu, jeden z věrných mafiozního klanu Merkel&spol. Celoživotní politruk v CDU. Je symptomatické, že ani on se nevyhnul odůvodněnému podezření z plagiování doktorské práce. Samozřejmě klan ho očistil. Napsal článek (někdo za něho napsal?) do Frankfurter Allgemeine, kde se pokusil filozofovat na (anti)národní téma.
Celá německá oficiální společenská doktrína je jednoduchá, národ už je překonán, rozhoduje a oprávnění k rozhodování má reprezentace, která je kompetentní a zodpovědná. Státní občanství je v podstatě virtuálním parametrem, který má pouze technický smysl v registračním úřadě. Národ prostě už neexistuje, ale je velkým objevem Lammerta, že německý národ vůbec nikdy neexistoval. Všechny jeho celkem primitivní vývody jsou postaveny na jakémsi reprezentativním systému vládnutí – parlamentní zástupci neodpovídají lidu, ale vyšší ušlechtilé ideji, pokud nehodlají mít s Lammertovou ideu nic společného, jsou populisté a do parlamentu nepatří. Jasné a jednoduché, konečně to říkali velcí jeho předchůdci Hitler i Honecker.
Podle Lammerta ve vilémovském Německu parlament nezastupoval žádný suverénní lid, ale jenom to co mu kaiser dovolil. Žádné dějiny, žádný boj za demokracii, za svobodu, parlament v podstatě byl po ruce těm, kdo vládli. Geniální zdroj legitimity pro diktaturu současného klanu.
Ústava není nic jiného než sbírka předpisů pro dobré fungování společenství lidí na nějakém území, kteří v podstatě ani nemusí mít nic společného. Prostě se tam sešli a je tam příhodné počasí. Obstojí tato konstrukce, najde tato konstrukce někde v historii oprávnění. Německo od války dobře funguje a prosperuje, protože dostalo Ústavu, která měla silnou sankci – americké tanky. Vznikl ústavní soud, na každé uni mají katedru této ústavy atd. A tady je možná problém celé německé současné duchovní i politické krize a plíživé diktatury. Ústava nepramení ze suverenity lidu.
A německý lid, co to vůbec je? Je to pohyblivý a vágní termín. Antiliberální a rasistický, zdá se Lammertovi. Už Wieland v historickém kalendáři pro ženy psal o Rakušanech, Sasech, Bavorácích atd. a ne o žádném německém národě. V podmínkách 21. století nemá národ právo na existenci.
Žádný suverénní národ: suverénním je občan, který si uvědomí, že nemůže o všem rozhodovat a stejně většinou ničemu nerozumí a svěří svoje rozhodování zastupitelům. Suverénní je občan, který se nechá zastupovat. Lammerta by měli zastupovat psychiatři.
Občan má právo vybrat ty, kteří nejsou populární, jsou totiž zodpovědní a ne jako populisti, kteří jsou populární, ale nejsou zodpovědní. Kdyby v parlamentu kdysi neseděli zodpovědní, nebyli bychom v NATO a neměli bychom euro, které nám přineslo víc výhod než ostatním. Ejhle Lammert, neutrální měna někomu přinesla víc výhod než ostatním, některé totálně zdevastovala.
Politici mají povinnost nebýt populisty a osvětlovat argumenty, jeho ušlechtilý klan osvětluje argumenty - censura všeho - a otravuje perverzní ideologií německé školství. Politici a partaje nesmí atd., hlavně nesmí být jiní než jsme my, my multikulti avantgarda.
Multikulti politruk z antikřesťanské CDU zabrousil i do ruské literatury a prý již dr. Živágo vyjádřil skepsi o pojmu národ. Lammert to pochytil asi od sekretářky, Pasternakova kniha je popisem zneužití pojmu lid bolševickou kastou stejně jako dnes v Německu jejími multikulti dědici. Multikulturalismus je prakticky totožný s bolševismem a s fašismem - uzurpace veškerého individuální prostoru svobody, totální eliminace distance člověka od společnosti. Otrávení úplně všeho od slabikářů, dějin až po matematiku.
Právní stát nemá jinou oporu než v suverenitě lidu, nikdy ne ve filozofování politruků a polodiktátorů z partajních aparátů. Přímá volba všech státních funkcionářů a závazné referendum o klíčových společenským otázkách nastolí v Evropě demokracii, která je fundamentem prosperující společnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat