S psychopatologicky narušeným „Dobrákem“ nemůžete diskutovat
Článek
německého filozofa Jürgena Fritze se objevil na blogu Tichy a po
útocích a výhružkách zelených a levicových mafií byl odstraněn. Ne
serveru pi-news.net výhrůžky ignorují. Společenská patologie v Německu
dospěla do nebezpečného stupně, filozof Fritz ji pregnantně analyzuje.
Patologizovat
člověka není až tak úplně normální, ale v tomto případě je to nutné,
jinak nepochopíte, co se děje v západních společnostech již nějaká
desetiletí. Nehodlám diagnostikovat jednotlivce, ale společenský
fenomén. Levicově zelený Dobrák (domnívá se, že jím je, skuteční dobří
lidé vypadají jinak) se mi jeví – neříkám to rád – nemocným. Ne
fyzicky, ale duševně nemocným. Není tedy vůbec žádoucí se s nimi pouštět
do hlubších diskuzí. Otevřená a upřímná diskuze předpokládá, že obě
strany se nechají přesvědčit argumenty a fakty, jinak není diskuze
smysluplná. Předpokládá se myšlenkový proces, kritická sebereflexe
vlastních názorů a vůle k odkrytí pravdy. Jinak se jedná pouze o
mocenský boj, v němž jedna strana všemi prostředky vynucuje na druhé
svůj názor.
Diskutovat s psychopatologicky narušenými levicově zelenými není možné. Odřezali se od reality a vznáší se ve světě negace jakékoliv negace. Je to protimluv, který si neuvědomují – nemyslí kriticky a nejsou schopni sebereflexe. Vnitřně neunesou hodnocení a analýzu lidí, kteří operují s negací a to i v čistě faktické konstrukci, totiž jednají pod vlivem pocitů a emocí – představa, že lidé se různí a mají různou společenskou užitečnost v nich vyvolává extrémně nepříjemné pocity a pocity jsou to hlavní, podle čehož se rozhodují. Úplně podobné jako u zvířat a malých dětí.
Levicově zelení Dobráci se domnívají, že pokud vůbec připustí představu různých hodnocení a hodnot, tedy možnost něco negovat, pak jejich vnitřní pocitová harmonie a touha rozplynutí vlastního já by byly zmařeny. Ne, podvědomě to nepřipustí, proces myšlení nahradil proces pociťování.
Trpí hluboce narušeným vztahem k vlastnímu já, které je konstituováno strachem z hodnocení a pocitem méněcennosti, ztrátou smyslu pro realitu a závažnými traumaty, s kterými se nedokáží vypořádat a absolutní neschopností kritické sebereflexe.
S tak narušenými lidmi se nedá diskutovat. Musí se léčit. Musí se tím zabývat příslušní medicínští specialisté. Je to však podmíněno tím, že nemocní rozpoznají svoji nemoc. Alkoholikovi pomůžete pouze tehdy když připustí, že je alkoholikem a má dobrou vůli k léčbě. V případě psychicky narušených Dobráků to tak není – považují se za zdravé a v ostatních, kteří nesdílí jejich negace-negace schema, vidí úhlavní nepřátele. Problém spočívá též v tom, že ve společnosti tvoří velkou skupinu a vzájemně se ujišťují o svém zdraví, a tak se dál propadají do patologické pasti.
Jsou ovládáni emocemi a příjemnými pocity do takového stupně, že se vyhnou všemu, co by jim narušilo pocit emoční příjemnosti. Důsledkem je kognitivní a duševní stagnace, setrvají až do smrti na osobnostně a psychicky-emoční úrovni malého dítěte. Pokud se děti setkají s kognitivními disonancemi, přestavují svůj vnitřní obraz tak dlouho, až má vazbu na realitu. Přesně to však psychopatologicky narušení, kteří ovládli naší společnost vůbec nechtějí. Kdo se nechce učit, je v podstatě duchovně již mrtev.
Šetřte své nervy a nediskutujte s nimi. Hovořte pouze s těmi, kteří zůstali otevření, nehledě na menší psychické poruchy. Může to přinést něco pozitivního, člověk se od ostatních i něco doví, obě strany se mohou posunout a to je smyslem naší existence.
Diskutovat s psychopatologicky narušenými levicově zelenými není možné. Odřezali se od reality a vznáší se ve světě negace jakékoliv negace. Je to protimluv, který si neuvědomují – nemyslí kriticky a nejsou schopni sebereflexe. Vnitřně neunesou hodnocení a analýzu lidí, kteří operují s negací a to i v čistě faktické konstrukci, totiž jednají pod vlivem pocitů a emocí – představa, že lidé se různí a mají různou společenskou užitečnost v nich vyvolává extrémně nepříjemné pocity a pocity jsou to hlavní, podle čehož se rozhodují. Úplně podobné jako u zvířat a malých dětí.
Levicově zelení Dobráci se domnívají, že pokud vůbec připustí představu různých hodnocení a hodnot, tedy možnost něco negovat, pak jejich vnitřní pocitová harmonie a touha rozplynutí vlastního já by byly zmařeny. Ne, podvědomě to nepřipustí, proces myšlení nahradil proces pociťování.
Trpí hluboce narušeným vztahem k vlastnímu já, které je konstituováno strachem z hodnocení a pocitem méněcennosti, ztrátou smyslu pro realitu a závažnými traumaty, s kterými se nedokáží vypořádat a absolutní neschopností kritické sebereflexe.
S tak narušenými lidmi se nedá diskutovat. Musí se léčit. Musí se tím zabývat příslušní medicínští specialisté. Je to však podmíněno tím, že nemocní rozpoznají svoji nemoc. Alkoholikovi pomůžete pouze tehdy když připustí, že je alkoholikem a má dobrou vůli k léčbě. V případě psychicky narušených Dobráků to tak není – považují se za zdravé a v ostatních, kteří nesdílí jejich negace-negace schema, vidí úhlavní nepřátele. Problém spočívá též v tom, že ve společnosti tvoří velkou skupinu a vzájemně se ujišťují o svém zdraví, a tak se dál propadají do patologické pasti.
Jsou ovládáni emocemi a příjemnými pocity do takového stupně, že se vyhnou všemu, co by jim narušilo pocit emoční příjemnosti. Důsledkem je kognitivní a duševní stagnace, setrvají až do smrti na osobnostně a psychicky-emoční úrovni malého dítěte. Pokud se děti setkají s kognitivními disonancemi, přestavují svůj vnitřní obraz tak dlouho, až má vazbu na realitu. Přesně to však psychopatologicky narušení, kteří ovládli naší společnost vůbec nechtějí. Kdo se nechce učit, je v podstatě duchovně již mrtev.
Šetřte své nervy a nediskutujte s nimi. Hovořte pouze s těmi, kteří zůstali otevření, nehledě na menší psychické poruchy. Může to přinést něco pozitivního, člověk se od ostatních i něco doví, obě strany se mohou posunout a to je smyslem naší existence.
Žádné komentáře:
Okomentovat