pondělí 2. ledna 2017

granada reconquista

525leté výročí

Nenávist ke všemu španělskému v termínech: rasisté, degenerovaní katolíci, fašistická oslava, genocida proti granadskému lidu, omluvit se islámu -  běžná terminologie skoroevropanů ze španělského Podemos plus dalších levicově pokrokových od jeskyně Neanderthal. V pondělí před 525lety Reyes Católicos dobyli Granadu a netušili, že jejich potomci tak zatouží po islámu.
   Slogan jejich levicových potomků: Granadu zpátky islámu, i cordóbskou katedrálu. Mešitu-katedrálu v Cordóbě už téměř katolíkům vyrvali instruovaní pokrokovými pedagogy a katarskými penězi.
    V Madridu a Barceloně Podemos vládnou, v jádru jejich rétoriky jsou peníze a moc – my chudí máme málo. Konečně chudí v Africe jsou tak blízko, ať se s nimi rozdělí, ať jim přesunou do Afriky své fabriky, ať jsou skutečně solidární s chudými a nejen se svými klanovými soudruhy, jak je vidět na starostkách Madridu a Barcelony.   
    Bláboly a iluze o kvetoucích islámských městech a osvícených islámských vládcích s básnickou múzou, píše velký švýcarský historik Jacob Burckhardt. Umění bylo minimalizováno. Nebyli schopni minimální transformace.
   Francouzský historik Jean Sevilla o Granadě: 1066 muslimové masakrují židy, závidí jim bohatství, židé prchají houfně na sever na křesťanská území. 1086 buď konverze nebo smrt, platí pro křesťany i židy atd.
   Bez této historické události by dnešní Španělsko neexistovalo a pravděpodobně ani Evropa. Celá Evropa v tom tenkrát viděla neuvěřitelný historický moment a silně to prožívala. Španělská a evropskounijní intelektuální luza to hodí do odpadkového koše. Poznání dějinných proudů a chápaní dějinného patosu přitroublí evropskounijní pedagogové a politruci dovedli do nejtuctovější banality.
    2. ledna 1492, po desetileté válce vstoupila vojska katolických veličenstev do Granady, posledního islámského státu na poloostrově. Granadský král Boabdil se vzdal a s velitelem španělského vojska Gonzalo Fernandezem dojednal kapitulaci. Poslední relikt islámského panství, které začalo islámskou invazí v r. 711, zmizel. Dobytí Granady skrývalo universální aspekt. Celebrovala celá Evropa, na paměť reconquisty psali básníci ódy.   
Království Granada
   Království se zrodilo r. 1236, Mohamed ibn Nasr zvaný rudý podle barvy plnovousu, se proklamoval sultánem. Založil dynastii la nazari. Na svou dobu tam žilo dost lidí – 300000. Sultáni Granady měli několik cílů. Dobývat Kastilii a Aragon. Kastílie byla málo obydlená a měla problém s konsolidací svého území. Druhým cílem sultánů – vytvořit spojenectví se všemi muslimy západního středomoří.
   V 14. století Granada prosperovala a pak nastává dekadence. Španělská veličenstva Fernando a Isabela přinesla nové ideje. Politiku konstruovanou na katolické identitě a znovudobytí Španělska - idea, která se zrodila na dvoře asturijských králů v 9. století. Granada se stala obsesí španělských panovníků. Válka trvala 10 let. 2. ledna 1492 se město Granada po dlouhém obléhání vzdalo.

Žádné komentáře: