Řecká ekonomika vedená blázny
V řeckém listu Ta Nea komentuje Dimitra Skoufou souhrnnou zprávu řecké národní statistiky. Nemusíte být vrcholnými makroekonomy, aby jste velmi rychle nahlédli podstatné. Řecké národní hospodářství museli posledních patnáct let vést lidi z blázinců – řeckých i bruselských.
Krátce před vstupem do EU kolovaly na českých ministerstvech brožury s
představami unijních komisařů, jedním z nesmyslů bylo tvrzení, že ČR má
velký podíl průmyslu na HDP, cílem mělo být snížení tohoto podílu na
úroveň vyspělých zemí Británie a Francie
– na dvanáct procent. Bylo by užitečné dohledat brožury a jejich autory
v Bruselu zbavit jobu, pokud to ovšem nejsou přímo dnešní komisaři.
Řecko učenlivě aplikovalo rady a vedení bruselských politruků. A výsledek? Úvaha v listě Ta Nea nepostrádá makroekonomickou zajímavost. Celkový obchodní deficit za posledních 15 let činí 348 miliard eur, kupodivu se tato suma blíží celkovému národnímu řeckému dluhu, který dělá 338 miliard eur. I laika napadne otázka, jaký by byl dluh, pokud by neexistoval deficit v řecké obchodní bilanci a řecký export vyvažoval import. Podle všeřecké komory exportérů Řekové dováží prostě vše, včetně potravin. V patnáctiletém období 2000-15 dovezli za 44.4 miliard eur auta; za 42.3 miliard farmaceutické produkty; za 23 miliard textil; za 15.3 miliard maso; za 11 miliard mléčné produkty; za 8 miliard obilniny; za 9 miliard ovoce; boty za 6.7 miliard.
Řecká ekonomika není schopna zvrátit tento nepříznivý charakter, kupodivu ani ve svých tradičních odvětvích. V již krizových letech 2010-15 se snížily objemy některého dováženého zboží, nicméně to byl důsledek menší poptávky a nikoliv nástup domácí produkce.
Evropské unii vládnoucí Němci budou do nekonečna hrát komedii s půjčkami Řecku, ale aby delokalizovali některé své fabriky do této země, k tomu nikdy nedojde. Je tragedií, že prvních třicet produktů dovážených do Řecka nejsou vrcholné technologie, ale produkty, které si ještě nedávno Řecko samo vyrábělo. V logice evropskounijních ekonomických nýmandů údajně nebyly kompetitívní. Za oděvy a boty zaplatili Řekové v patnáctiletém období 29 miliard. V zemi se zavírala jedna fabrika za druhou. Za maso, mléčné produkty zaplatili 26.4 miliard. Komu? Jejich produkty jsou podstatně kvalitnější a víc šmak než holandské a německé.
A kdo nejvíc do Řecka dováží? Jak jinak než Němci: 15.3% všech dovozů; Itálie 13.6%; Francie 6.9%; Holandsko 6.6% a čínský podíl na dovozu činí pouze 5.8%. Tato obrovská obchodní nerovnováha vznikla v posledních patnácti letech, v devadesátých letech mělo Řecko vyrovnanou obchodní bilanci.
Řecko učenlivě aplikovalo rady a vedení bruselských politruků. A výsledek? Úvaha v listě Ta Nea nepostrádá makroekonomickou zajímavost. Celkový obchodní deficit za posledních 15 let činí 348 miliard eur, kupodivu se tato suma blíží celkovému národnímu řeckému dluhu, který dělá 338 miliard eur. I laika napadne otázka, jaký by byl dluh, pokud by neexistoval deficit v řecké obchodní bilanci a řecký export vyvažoval import. Podle všeřecké komory exportérů Řekové dováží prostě vše, včetně potravin. V patnáctiletém období 2000-15 dovezli za 44.4 miliard eur auta; za 42.3 miliard farmaceutické produkty; za 23 miliard textil; za 15.3 miliard maso; za 11 miliard mléčné produkty; za 8 miliard obilniny; za 9 miliard ovoce; boty za 6.7 miliard.
Řecká ekonomika není schopna zvrátit tento nepříznivý charakter, kupodivu ani ve svých tradičních odvětvích. V již krizových letech 2010-15 se snížily objemy některého dováženého zboží, nicméně to byl důsledek menší poptávky a nikoliv nástup domácí produkce.
Evropské unii vládnoucí Němci budou do nekonečna hrát komedii s půjčkami Řecku, ale aby delokalizovali některé své fabriky do této země, k tomu nikdy nedojde. Je tragedií, že prvních třicet produktů dovážených do Řecka nejsou vrcholné technologie, ale produkty, které si ještě nedávno Řecko samo vyrábělo. V logice evropskounijních ekonomických nýmandů údajně nebyly kompetitívní. Za oděvy a boty zaplatili Řekové v patnáctiletém období 29 miliard. V zemi se zavírala jedna fabrika za druhou. Za maso, mléčné produkty zaplatili 26.4 miliard. Komu? Jejich produkty jsou podstatně kvalitnější a víc šmak než holandské a německé.
A kdo nejvíc do Řecka dováží? Jak jinak než Němci: 15.3% všech dovozů; Itálie 13.6%; Francie 6.9%; Holandsko 6.6% a čínský podíl na dovozu činí pouze 5.8%. Tato obrovská obchodní nerovnováha vznikla v posledních patnácti letech, v devadesátých letech mělo Řecko vyrovnanou obchodní bilanci.
Žádné komentáře:
Okomentovat