tumor nemecko
Definovat
stav společnosti adekvátními termíny nemusí být obtížné pouze
intelektuálně, ale i policejně nebezpečné, autor se může vystavit
kriminalizaci, jak známe z komunistické totality nebo přímo fyzické
likvidaci, jak známe z předválečného kancléřování jednoho zločince.
Dnešní německá realita se propadá do prostoru, který se dá popsat
zatím spíš jenom intuitivně definovaným termínem – fašizoidní. Thorsten
Hinz v Jugend Freiheit popisuje významný jev tohoto prostoru.
Infantilita v politickém slovníku se nachází blízko pojmu duchovní
regrese. Začíná se úsměvným infantilismem: „Bunt statt braun“, pestrý
místo hnědý. Němci jsou na hnědou barvu hitlerismu citliví, hnědý nesmí
být kostým německé televizní moderátorky a ani její stolice nemá tuto
barvu. Všechno pestrobarevné a multikulti. Na televizní obrazovky se
nasazují hnědoeliminační filtry, totiž mozky televizních propagandistů a
jejich produkce nejsou než hnědé.
Kreace „pestré a ne hnědé“, „vítáme vás“, na plakátech pestrobarevná
jásající mládež, asi to mají uprchlící z válek, v hotelových recepcích.
Slogany podobného typu na plakátech levicových mládežnických aktivistů a
farářů kolem kostelů.
Oblíbené je též „ne hranicím – ne národům“
na kokainových swinger party. Kreace tohoto typu existovaly vždy, někde
na okraji, ale dnes je povinně produkují německé instituce a hegemonně
se tento slogan všude nastolil.
Milá antifo
Faráři a prezident Gauck, kdysi představitelé národních institucí, dnes
blábolí o světlém a temném Německu, proměňují praxi Merkelové „žádné
hranice“ v teologický dualismus ostré hranice, my jsme dobro a jinak
myslící zlo. A zlo, jak už je z pohádek známo, nemá žádné právo. A tedy
„díky ti milá antifo“ - objevilo se ve vládě blízkém plátku Tagesspielu
(antifa to jsou násilné oddíly levičáků). Infantilizovaný slogan
odpovídá regresi k neototalitarismu a novému fanatismu.
Integrace – zázračný pytel
Termín integrace je zdánlivě neutrálním pojmem, neideologickým a
přirozeným procesem. Zdání klame. Nejdřív politická demagogie, kdo do
procesu vlastně patří a pak zázračný pytel, který se zaplní
politickokorektními frázemi.
Zúžené chápání
Racionalita
přebarvená na sociální radikalismus. Lidskost, rovná se jakási
integrace, je základem společenské osy. Jednota ducha a rovnost všech -
racionální komunismus povýšený na státní ideologii a posvěcený
mezinárodní ekonomickou mocí.
Znásilnění lidské přirozenosti
Racionální perspektivy člověka nemají v tomto politickém modelu místo.
Rodina, obec, řeč jsou ignorovány – politika, která je ignoruje
znásilňuje lidskou přirozenost. Totalitarismus absolutizuje
společenství, dělal to národní socialismus i bolševici. Napětí mezi
vnitřním (rodina, obec) a vnějším (společnost) je generátorem pokroku a
sociální dynamiky. Stát, který se stal pouhým instrumentem společenského
kultu, je utlačovatelem a likvidátorem svobody.
Diktatura ve vzdělávacím procesu
Snaha politiků a těch, kdo
jimi manipulují, vytvořit z Německa a Evropy provincii Blízkého
východu, má ideologický původ v komunistické utopii. Nástroji této
utopie je státní dohled, reglementace, kontrola, nátlak a kriminalizace.
Bez přehánění jde o neototalitární praxi. Profesorka sociologie
Annette Treibel-Illian a spol.: „ Motto musí znít – integrační kurzy
pro všechny i pro Němce“. Diktaturu do vzdělávacího procesu.
Převýchova pro jinak myslící
Evropská rada pro toleranci a smíření (ECTR), bohatě dotovaná a kterou
vede Tony Blair, vydává katalog praktických doporučení. Mládež, které se
nelíbí přesidlování Afriky a Arabů do Evropy, má projít převýchovnými
kurzy. Ve školách se má zavést předmět tolerance.
V těchto hodinách se má trávit čas kromě učitelské propagandy
sledováním televizních stanic. Privátní televizní stanice se dotací
nasměrují do propagandisticky žádané polohy.
Ergo:
Infantilizace jako program. Personál, ideologie, instrumenty pro „vše pestrý“ totalitarismus jsou připraveny.
Žádné komentáře:
Okomentovat