renzi tsipras

Vyklubal se z něj druhý Tsipras

 Píše o italské ministerském předsedovi Renzim v Preussische Allgemeine Norman Hannert. Poněkud pozdní poznání, Renzi od prvních politických krůčků nikdy nevybočil z levičáckého populismu, konečně si německý list nemusí nic vyčítat, ani většina Italů si toho ještě nevšimla. 

  Italská politická pohádka nalevo i napravo: Renzi to s Merkelovou umí a budou další miliardy. Nebudou miliardy a budou miliony z Afriky – to je reálný politický kontext, ideologické vystřízlivění se prozatím nekoná, ani v Itálii a nikde jinde. Renzi se na evropskounijní sešlosti v Bratislavě přátelsky rozzlobil na své levičácké kompaňony Merkelová-Holland a spol. Renzi není srozuměn se  závěry o imigraci a ekonomice. Renziho volební a bohužel i postvolební program: „Imigranty s Afriky si vezměte a desítek miliard nasypte víc“. Vidění politiky očima absolventa pomocné školy.
   Italské levicové masy se pomalu odvrací od snaživého svazáka, zamilovaly se do komika televizních estrád Beppe Grilla, jeho partaj – grillini, v průzkumech vítězí nad Renziho partito democratico. Grillini před dvěma měsíci dobyli v obecních volbách Řím a Turín. Grillinům se euro zamlouvá stejně jak Renzimu a jsou stejně upřímní – ať Němci a Unie nasypou a nasypou, jinak jim otevřeme Afriku.
   Renzi chce víc peněz a investic do konzumu a hlavně automatické masívní finanční toky z tiskáren bankovek. V Evropské unii jsou davy ekonomických teoretiků a tudíž má Renzi hodně spojenců, např. nového rakouského kancléře socana Kerna, ten též propaguje penězovody rovnou z tiskáren. Podobně socani v Portugalsku, po letech šetření a rozumné ekonomické politiky je lid pověřil vládnutím a okamžitě vtáhli Portugalsko do levicové populistické fronty. Americký ekonom Stiglitz, který má nobelovku za matematické modelování spočítal, že setrvávání Portugalska (a jiných jižanů) v eurozóně je neobyčejně drahý špás.