sobota 6. srpna 2016

saatchi roberts

Kevin Roberts v Saatchi & Saatchi  už nebude

Před dvaceti lety tuto agenturu zachránil před krachem a úspěšně vedl, předevčírem donucen k rezignaci - hysterií všech idiotů z odrůdy „homo politickokorektní“. Velmi úspěšný manažer světově známé agentury minulý týden v hovoru s Business Insider vyjádřil své myšlenky o businesu a managementu. Redaktorka mu položila otázku o genderové diverzitě v reklamním odvětví a komunikaci. A Roberts odpověděl.
   Edward de Bono (lékař, psycholog a spisovatel) mi jednou řekl, že nikdo nemůže být brilantní s vadnou ideou – snad už  máme tyto „fucking“ debaty za sebou (Nemáme, ale to netušil). Žijeme v diverzifikovaném světě, potřebujeme jako nikdy předtím spolupráci, konektivitu a kreativitu,..., reflektuje to politiku naší skupiny. V Publicis Groupe (mateřská firma Saatchi) máme gender 50/50, u Saatchi personálu 65%  jsou ženy, reflektuje to klientskou potřebu v reklamě. Konečně o genderové problematice vám vždy ráda něco poví Cindy Gallopová.  Roberts říká, že sám nestráví moc času s genderovou rétorikou ve své agentuře – mnohem horší to mají ve finančním sektoru. U Saatchi ženy zastávají i ty nejvyšší pozice v managementu. Je tam řada talentovaných žen. Po 10 letech praxe, kdy je chceme vyzvednou do vrcholné pozice, neuspějeme, dvě ze tří odmítnou a chtějí dělat to, co dělají.  Pokud se pořád domníváte, že darwinské usilování k penězům, moci a slávě – není to dneska už efektivní, lidé chtějí spíš konektivitu a spolupráci. Domnívají se, že to dosáhnou bez řízení a vedení.
   Ženy říkají: „Nepodlehneme těm standardům, které nasadili dinosauři – jako jsou muži“.  Spíš než pokročit k vrcholným pozicím ve firmě – mnohé ženy a konečně i muži dají přednost práci, kterou zastávají. Jejich ambice není  vertikální,  mají vnitřní ambici být šťastný. 
    Vedení, vůdcovství je alchymie vědy a umění, která se dá naučit. Lidé obvykle mají vrchol své kariéry psychologicky stanoven již na jejím počátku. Vůdcovství a vedení to nejsou metody prezentované Mandelou, Gandhim a Steve Jobsem. 
   Vůdcovství a vedení znamená přijít do světa s něčím odlišným a snažit se být nejlepším, 90% to vzdá a preferují průměrnost.
   Inteligentní slova a analýza? Samozřejmě. Nikoliv pro „homo politickokorektní“. Po tomto hovoru Publicis Groupe oznámilo, že Kevinu Robertsovi byla okamžitě daná výpověď. A politickokorektní noviny se na něj vrhly vší silou a pomalu by Robertse křižovaly. Od USA až po Německo. Ženy v kase v supermarketech, ty těmto fanatikům lži nevadí, ženy zahalené od hlavy k patě to vítají, ženy uklízečky na jejich toaletách, to jim též nevadí. Jim vadí pouze to, že někdo myslí, že někdo používá rozum místo frází politickorektní kasty.
   Pokud byste se v roce devadesátjedna zapomněli poklonit a pomodlit u sochy nového a jinak dobře vypadajícího mladého boha na trůně, usekli by vám hlavu. Politickokorektní kasta může, ale snad nedovede generálního manažera k sebevraždě. Po staletích empirického bádání, věda končí a nastupuje období antivědy a blbosti. Evropy se zmocnila  hysterie mocných a jejich ideologie má pouze jedno pojmenování – reakční a protipokroková. Cíl začíná být jasný – likvidace rozumu a rozvrácení Evropy. Velekněží této destruktivní ideologie jsou ženy a muži generace 68. Strůjci a potomci pseudoosvobození a televizně kašírovaných revolt té epochy a usurpátoři moci a médií v post-epoše. Vymysleli kvóty pro ženy v dozorčích radách, politice, ale zapomněli na kasy supermarketů. Nyní další kvóty pro trpící na jiných kontinentech je nové téma jejich prolhanosti.

Žádné komentáře: