čtvrtek 4. srpna 2016

leibnitz

Nejchytřejší Němec

O něm píše Christoph Schwennicke šéfredaktor prominentního magazínu Cicero. Gottfried Wilhelm Leibnitz zemřel před 300 lety v Hannoveru, poslední vpravdě evropský polyhistor.
Srpnové vydání Cicera je mu věnováno. Geniálnímu matematikovi a velkému filozofovi velké epochy osvícenství. Jaký život s mozkem, který nikdy neodpočívá, stále myslí a počítá? „Při probuzení“, zaznamenal si jednou Leibnitz, „mám tolik nápadů, že mi nepostačuje den, abych je všechny zapsal.“ Talent, ovšemže. Ale též velké břímě.
   Přece jen 26000 dní jeho života stačily k tomu, aby svět obohatil o velké poznání, jehož čas měl teprve přijít. Vyvinul integrální a diferenciální počet, pokusil se o kvadraturu kruhu, položil základní kámen binární soustavě na níž spočívají počítačové technologie.
  Leibnitz zemřel 14. listopadu 1716, poslední evropský univerzální myslitel, který chtěl postihnout všechny oblasti lidského ducha, předtím tím než se věda rozdrobila v  jednotlivé discipliny a atomizovala. Má co říci Leibnitz i současnému světu? Cicero si pozvalo matematika Eberharda Knoblocha, filozofku Constanze Peresovou a kunsthistorika Horsta Bredekampa.
  Proč musíme víc vzájemně diskutovat a méně zírát na iPhone, proč mají i kameny duši, Descartes neměl pravdu a tenis slouží i duchovnímu obohacení: To všechno vyjevili výše pozvaní v redakčním kruhu Cicera. Nejblíž k dostání je Cicero v Drážďanech na nádraží.

Žádné komentáře: