Thilo Sarrazin, interwiev
Thilo Sarrazin v sobotu poskytl hovor Frankfurter Allgemeine. Na jeho myšlenky čeká celé Německo, politickokorektní, protože ti už dávno myšlenky negenerují a mají aspoň co napadat a většina Němců, protože je to opravdu myslitel.
Pane Sarrazine ve své nové knize píšete o ideologicky motivované politice. Je Merkelová dobrým politikem?
Z mnoha důvodů na její politiku nahlížím kriticky. O jejích motivech nechci spekulovat. Nemyslím si, že jedná pragmaticky. Např. její imigrační politika má být svět bez hranic. Jsou to utopie nebezpečné svobodě.
Její věta „Dokážeme to“ vyjadřuje utopii nebo spíš pragmatickou morální vizi?
Kdo vede stát, musí samozřejmě dodávat odvahu, výzvy mobilizují, to by bylo v pořádku. Problematická není tato věta sama o sobě, ale její kontext a aplikační rovina. Věta sloužila k tomu, aby se eliminovala politická diskuze o problému, co dokážeme nebo co vůbec chceme dokazovat – místo politické debaty vynucený morální aktivismus. Německá politika se na prvním místě zabývá německým občanem. Pokud jeden stát hodlá převzít zodpovědnost za celý svět, je to nebezpečné. Přirozeně zvládneme materiálně zabezpečit milion lidí, ale jsme schopni je integrovat a co to znamená pro německou budoucnost? Politika Merkelové: Největší poválečné politické šílenství motivováno morálkou. Vedlejší jevy potlačeny nebo ignorovány.
Proč pochybujete o tom, že se uprchlíci integrují?
Okolo 1.2 milionu uprchlíků v r. 2015 – 90% z muslimských zemí, z Afriky a Blízkého východu. Pochází vesměs ze zemí s nízkou vzdělanostní úrovní. Jejich kulturní a kognitivní profil se blíží muslimům z jejich zemí, kteří již jsou v Evropě. Dá se předpokládat, že jejich integrace do pracovního a vzdělávacího procesu bude podobná, stejně tak míra kriminality, nároky na sociální systém. Ovlivnění náboženskými a etnickými determinanty je silné, již to trvá několik generací.
Ve vaší knize se dá v podtónech rozeznat, že se domníváte, že integrace je geneticky podmíněna?
Není, ale relevantní faktory působí dlouhodobě. Integrace se obvykle hodnotí úspěchem ve vzdělávacím procesu, na pracovním trhu, příjmem, adaptací na kulturní hodnoty. O integračním úspěchu etnických skupin vypovídají statistiky. Samozřejmě to má co dělat i s genetikou, většina dobrých sprinterů pochází ze západní Afriky a dobrých maratonců z východní Afriky. Každý vynikající výkon je založen na kombinaci vloh, intenzity v učení a motivu. Židé mají 75 Nobelových cen za fyziku a chemii.
Nechtěli tito lidé jednoduše uniknout společenské diskriminaci sociálním vzestupem?
Nevím. Albert Einstein vyrůstal v dobrých buržoazních poměrech. Není mi známo, že by dospěl k teorii relativity kvůli společenské diskriminaci. Následující vazba je směrodatná (a vědecky zdůvodnitelná): Rozdíly v blahobytu národů jsou podmíněny rozdíly v znalostním kapitálu a kognitivní kompetenci obyvatelstva.
Co míníte kognitivními kompetencemi?
Např. kognitivní kompetence měří PISA studie. Je to kombinovaný efekt působení rodiny, sociálního prostředí, individuálních vloh. Pozorujeme podprůměrné hodnoty (PISA) v jižní Americe, Africe, Blízkém východě. Nadprůměrné ve východní Asii.
Jeden milion lidí z východní Asie by byl v pořádku, jeden milion muslimů je chyba?
Záleží, jaký účel má imigrace. Pokud jde pouze o milosrdenství, pak kognitivní kompetence nehrají roli. Pokud jde o ekonomické a společenské důvody, pak pouze imigrace lidí s vyššími kognitivními kompetencemi má smysl a je přínosná.
Pokud je inteligence neměnná, jak vysvětlíte úspěch vnuka, jehož babička z Pomořanska pásla ovce?
Kognitivní kompetence ovlivňuje spousta faktorů. Individuální inteligence je jedna z nich. Pokud by babička měla vnukovy možnosti, asi by dosáhla víc.
Jak je to se západní vizí: Všichni lidé se rodí stejní?
Tato norma z amerického vyhlášení nezávislosti hovoří o stejných právech a šancích při narození, ne o tom, co dosáhne člověk v průběhu života. Tři aspekty jsou rozhodující pro individuální úspěch: vnější šance; úsilí; vrozený potenciál. Pokud eliminujete nerovnost v šancích, vyvstanou o to silněji vrozené nerovnosti. Východní Asiaté, ovlivněni tisíciletou kulturou, přináší s sebou obrovskou motivační kapacitu. Jejich hudebníci intenzívně cvičí a podíl Asiatů ve světových orchestrech narůstá.
Ale je to kulturní faktor, ne genetický?
Správně. Kulturní faktory mají obrovský vliv na výkony ve vzdělávacím procesu. Sociální proměna elit je velmi pomalá. Historik vědy Gregory Clark to nazývá „genetický předpoklad“ a považuje ho za nejdůležitější při formování elit. Podle Clarka společnost se vrství vzájemným působením evoluce a sociální historie. V muslimských společnostech pozorujeme nadproporcionální podíl menšin (křesťanů, židů, Parsů) v horních vrstvách společnosti. Zdůvodňuje se to daní z hlavy, kterou museli ne muslimové platit. Ti neúspěšní konvertovali k islámu, ti kteří setrvali ve svém náboženství, museli být úspěšní. A ženili se mezi sebou. Tisíciletý proces má velké důsledky.
Zůstaňme v Německu, povede ta imigrace k německému konci?
Mezi 1.2 miliony v r. 2015 jsou především mladí muži. Ve srovnatelné kategorii je to 20% obyvatelstva. Po přistěhování jejich rodinných příslušníků se počet imigrantů zpětinásobí. Absolutní společenská změna. Již nyní chybí v některých třídách německé děti, které by byly pojistkou integračního úspěchu.
Vaše stanoviska jsou blízká AfD. Nemáte pokušení vstoupit do této strany?
Pokud by etablované strany braly v potaz mé předchozí analýzy, žádná AfD by nyní neexistovala. Všechny strany, která svá přání vydávají za realitu nakonec skončí, ale pořád jsem v SPD.
Kde pramení váš pesimismus?
Slogan (Merkelové) „Zvládneme to“ úplně potlačil realitu. Ostatně jistý pesimismus má větší životnost. Kde vládnou pesimisté, je svět líp uspořádán a organizován a prosperuje.
Z mnoha důvodů na její politiku nahlížím kriticky. O jejích motivech nechci spekulovat. Nemyslím si, že jedná pragmaticky. Např. její imigrační politika má být svět bez hranic. Jsou to utopie nebezpečné svobodě.
Její věta „Dokážeme to“ vyjadřuje utopii nebo spíš pragmatickou morální vizi?
Kdo vede stát, musí samozřejmě dodávat odvahu, výzvy mobilizují, to by bylo v pořádku. Problematická není tato věta sama o sobě, ale její kontext a aplikační rovina. Věta sloužila k tomu, aby se eliminovala politická diskuze o problému, co dokážeme nebo co vůbec chceme dokazovat – místo politické debaty vynucený morální aktivismus. Německá politika se na prvním místě zabývá německým občanem. Pokud jeden stát hodlá převzít zodpovědnost za celý svět, je to nebezpečné. Přirozeně zvládneme materiálně zabezpečit milion lidí, ale jsme schopni je integrovat a co to znamená pro německou budoucnost? Politika Merkelové: Největší poválečné politické šílenství motivováno morálkou. Vedlejší jevy potlačeny nebo ignorovány.
Proč pochybujete o tom, že se uprchlíci integrují?
Okolo 1.2 milionu uprchlíků v r. 2015 – 90% z muslimských zemí, z Afriky a Blízkého východu. Pochází vesměs ze zemí s nízkou vzdělanostní úrovní. Jejich kulturní a kognitivní profil se blíží muslimům z jejich zemí, kteří již jsou v Evropě. Dá se předpokládat, že jejich integrace do pracovního a vzdělávacího procesu bude podobná, stejně tak míra kriminality, nároky na sociální systém. Ovlivnění náboženskými a etnickými determinanty je silné, již to trvá několik generací.
Ve vaší knize se dá v podtónech rozeznat, že se domníváte, že integrace je geneticky podmíněna?
Není, ale relevantní faktory působí dlouhodobě. Integrace se obvykle hodnotí úspěchem ve vzdělávacím procesu, na pracovním trhu, příjmem, adaptací na kulturní hodnoty. O integračním úspěchu etnických skupin vypovídají statistiky. Samozřejmě to má co dělat i s genetikou, většina dobrých sprinterů pochází ze západní Afriky a dobrých maratonců z východní Afriky. Každý vynikající výkon je založen na kombinaci vloh, intenzity v učení a motivu. Židé mají 75 Nobelových cen za fyziku a chemii.
Nechtěli tito lidé jednoduše uniknout společenské diskriminaci sociálním vzestupem?
Nevím. Albert Einstein vyrůstal v dobrých buržoazních poměrech. Není mi známo, že by dospěl k teorii relativity kvůli společenské diskriminaci. Následující vazba je směrodatná (a vědecky zdůvodnitelná): Rozdíly v blahobytu národů jsou podmíněny rozdíly v znalostním kapitálu a kognitivní kompetenci obyvatelstva.
Co míníte kognitivními kompetencemi?
Např. kognitivní kompetence měří PISA studie. Je to kombinovaný efekt působení rodiny, sociálního prostředí, individuálních vloh. Pozorujeme podprůměrné hodnoty (PISA) v jižní Americe, Africe, Blízkém východě. Nadprůměrné ve východní Asii.
Jeden milion lidí z východní Asie by byl v pořádku, jeden milion muslimů je chyba?
Záleží, jaký účel má imigrace. Pokud jde pouze o milosrdenství, pak kognitivní kompetence nehrají roli. Pokud jde o ekonomické a společenské důvody, pak pouze imigrace lidí s vyššími kognitivními kompetencemi má smysl a je přínosná.
Pokud je inteligence neměnná, jak vysvětlíte úspěch vnuka, jehož babička z Pomořanska pásla ovce?
Kognitivní kompetence ovlivňuje spousta faktorů. Individuální inteligence je jedna z nich. Pokud by babička měla vnukovy možnosti, asi by dosáhla víc.
Jak je to se západní vizí: Všichni lidé se rodí stejní?
Tato norma z amerického vyhlášení nezávislosti hovoří o stejných právech a šancích při narození, ne o tom, co dosáhne člověk v průběhu života. Tři aspekty jsou rozhodující pro individuální úspěch: vnější šance; úsilí; vrozený potenciál. Pokud eliminujete nerovnost v šancích, vyvstanou o to silněji vrozené nerovnosti. Východní Asiaté, ovlivněni tisíciletou kulturou, přináší s sebou obrovskou motivační kapacitu. Jejich hudebníci intenzívně cvičí a podíl Asiatů ve světových orchestrech narůstá.
Ale je to kulturní faktor, ne genetický?
Správně. Kulturní faktory mají obrovský vliv na výkony ve vzdělávacím procesu. Sociální proměna elit je velmi pomalá. Historik vědy Gregory Clark to nazývá „genetický předpoklad“ a považuje ho za nejdůležitější při formování elit. Podle Clarka společnost se vrství vzájemným působením evoluce a sociální historie. V muslimských společnostech pozorujeme nadproporcionální podíl menšin (křesťanů, židů, Parsů) v horních vrstvách společnosti. Zdůvodňuje se to daní z hlavy, kterou museli ne muslimové platit. Ti neúspěšní konvertovali k islámu, ti kteří setrvali ve svém náboženství, museli být úspěšní. A ženili se mezi sebou. Tisíciletý proces má velké důsledky.
Zůstaňme v Německu, povede ta imigrace k německému konci?
Mezi 1.2 miliony v r. 2015 jsou především mladí muži. Ve srovnatelné kategorii je to 20% obyvatelstva. Po přistěhování jejich rodinných příslušníků se počet imigrantů zpětinásobí. Absolutní společenská změna. Již nyní chybí v některých třídách německé děti, které by byly pojistkou integračního úspěchu.
Vaše stanoviska jsou blízká AfD. Nemáte pokušení vstoupit do této strany?
Pokud by etablované strany braly v potaz mé předchozí analýzy, žádná AfD by nyní neexistovala. Všechny strany, která svá přání vydávají za realitu nakonec skončí, ale pořád jsem v SPD.
Kde pramení váš pesimismus?
Slogan (Merkelové) „Zvládneme to“ úplně potlačil realitu. Ostatně jistý pesimismus má větší životnost. Kde vládnou pesimisté, je svět líp uspořádán a organizován a prosperuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat