republika srpska

Republika Srpska

  Bosna a Herzegovina je konfederace dvou konstitutivních částí, srbské a bosensko-chorvatské. Daytonské dohody v devadesátých letech stanovily principy fungování konfederace. Republika Srpska je trnem v oku Evropské unii.
 Důvod asi spočívá v tom, že Srbové a vůbec národní principy jsou v EU nenáviděny. Co je nejhorší, tato organizace se evidentně snaží o likvidaci srbské republiky, o pomalé omezování pravomocí srbské vlády v Banja Luce a větší moc pro sarajevské centrum, ovládané bosenskými  muslimy. Republika Srpska funguje po všech stránkách lépe, včetně hospodářství,  než bosensko-chorvatská  enkláva a to navzdor unijní podpoře. Rétorika Evropské unie je triviální a antidemokratická. Konfederace (Unie) nefunguje dobře – nutno předat pravomoci do centra (Sarajevu, Bruselu). V tomto smyslu se vede unijní propaganda, v tomto smyslu se komentují závěry tribunálu. Jednostranně se unijní politickokorektní média ztotožňují s muslimsko bosenskou ideologií.
  Např. v Rakousku, které se ke své minulosti staví věsměs tak, že nikdy nebyla a jehož podíl na rozbití bývalé Jugoslávie je nepopiratelný a konsekventně na iniciaci následných válek, se můžeme dočíst v hlavním tiskovém médiu Standardu (Nedad Memic): „Pokud se vedení Republiky Srpska od Karadžičova dědictví (brutální etnické rozdělení) nedistancuje, pak Bosňáci a Chorvati nebudou akceptovat její existenci“. Národní sebeurčení a národní stát je totožný v optice rakouských novin s brutálním etnickým rozdělením. Samozřejmě ať Bosňáci a Chorvati akceptují co chtějí, je to jejich právo, ale tato demagogie rakouských listů vsugerovala rakouskému publiku, že Republika Srpska nemá právo na existenci. V německém a rakouském politickokorektním tisku je patrná až bizarní patologie, za několik desetiletí jejich informování, jsem nenarazil na  jednu pozitivní informaci o Srbech, to spíš občas i o Talibanu. Psaní rakouského tisku je silnější v skryté averzi a o to podlejší. V tom samém Standardu na jiném místě se např.  lze dočíst o srbském imperialismu v bývalé Jugoslávii, současné srbské vůdce Vučiče a Nikoliče tam spojují s Miloševičem atd. Až nekontrolovatelná verbální deformace a permanentní intoxikace čtenářů. Možná to má co do činění s faktem, že Srbové jako jediný národ v Evropě nikdy nebyli poraženi nacistickými zločinci a vlastně Jugoslávie nebyla nikdy úplně nazigermány okupována. Srbové neporazitelní a to vadí germánské politickokorektní propagandě.  
  Srbové považují proces s Karadžičem ze neregulérní a nespravedlivý. Bosňáci též za nespravedlivý, asi by mu chtěli dát trest smrti a la šaria, ale netroufají si to otevřeně deklarovat.
   K rozhodnutí Haagského tribunálu se vyjádřila vláda Republiky Srpska v Banja Luce 25 března. (volný překlad)
1. Vláda se domnívá, že všechny osoby, nezávisle na národnosti, podezřelé z válečných zločinů, by měly být souzeny.
2. Vláda se domnívá, že rozhodnutí Haagského tribunálu v případě prvního prezidenta Radovana Karadžiče, je na prvním místě politicky motivováno a politicky argumentováno. Rozhodnutí nepřispěje ke smíření etnik obou konfederativních republik.
3. Vláda republiky prohlašuje, že rozhodnutí tribunálu může mířit pouze na osoby a odmítá jakékoliv spekulace ve smyslu zpochybnění základů Republiky Srpska.
4. Vláda poskytne v rámci svých kompetencí pomoc týmu juristů, který povede odvolání.
5. Vláda zpřístupní ze svých zdrojů veškerá fakta, která má k dispozici.
6. Vláda republiky očekává, že mezinárodní tribunál vyšetří obvinění, která se objevila během procesu - muslimské ozbrojené sily záměrně ve svých oblastech zabíjely obyvatelstvo, aby vzbudily sympatie mezinárodní veřejnosti ve prospěch muslimské sarajevské vlády.
6. Vláda vyzývá centrální vládu v Sarajevu, aby nepolitizovala závěry Haagského tribunálu.
7. Vláda Republiky Srpska vyzývá občany republiky, aby zachovali důstojnost a zdrželi se projevů násilí.