levice v 21 stoleti

Levice v 21. věku

   Pár let už od počátku nového tisíciletí uplynulo a snad už se dá posoudit, kterým směrem se bude ubírat. Hlavním poselstvím levicových stran  současnosti je kritika pravice a ostatních, zatím jenom to, píše José María Carrascal ve španělském  abc.es.
  Mýlí se, problémem dnešní Evropské unie není jenom levice, ale politické strany vůbec. Ztratily svoje původní poslání a proměnily se v aparát snadné obživy partajních politruků a jejich klientů. Jaký pravicový program má německá CDU a Merkelová?
  Po pádu berlínské zdi ztratila levice svůj hlavní propagandistický tah, co se též  česky nazývá "třešnička na dortu", píše žurnalista. Ztratila utopickou iluzi ráje na zemi. Mohla ho již bez problému budovat. Pravicové strany jsou mnohem flexibilnější, jejich evoluce pokročila od brutálního kapitalismu ke konzumní společnosti, konvertovaly dělnickou třídu do střední třídy a zavedly opatření zpříjemňující život pracujícím. Po pravdě, sociální demokraté akceptovali individuální svobody, regulovaný trh a politickou pluralitu, ale pro své levicovější bratry, zůstali i dnes lokaji kapitalismu. Levicové mýty se vynořuji znovu a znovu obzvlášť v zemích s hospodářskou  nebo sociální krizí. Nabízí rychlá řešení, bez bolesti se na všechno najde odpověď. Sandinismus, chavismus, castrismus, Syriza v Řecku, Podemos ve Španělsku - velké plány a naděje, které naráží na tvrdou zeď reality. 
   Podemos již vládnou v některých španělských městech a provinciích nebo tam participují na moci. Co prozatím udělali má naštěstí jen anekdotický charakter: změnili jména ulic, ukazují nemluvňata v místních parlamentech, matky mají dělat pořádek ve školách a univerzitní studenti zametat ulice v rámci praxe. Čelit skutečným problémům doby jako je nezaměstnanost, ekonomický růst, k tomu se nemají.  Vypadá to, že hlavním programem  levice zůstane  kritika všeho pravicového. Někdo to taky musí dělat - napadat ty jiné.