Do boje
Spisovatel Igor Malcev se za zamýšlí nad poslaneckou iniciativou o vytvoření kuřáckých salonků na nádražích a letištích.
Jsem kuřák a mám silnou - půl hodiny vydržím bez cigarety. Je zvláštní, že na
letištích, která jsou plná stresu, za dvě hodiny se přistává aodlétá. Stále se
mi vrací na mysl 9/11, tupé očekávání už nevím čeho. Hodina s hodinou se
vlečou a nikotin v krvi nulové koncentrace, poletí se ještě tři hodiny a
pak čekat u tunelu na kufry. Jsem dost starý, abych si pamatoval, že i v
letadlech byly u sedadel popelníky a nyní? Nikdo nikdy neshořel, ani se
neudusil. Pár let uplynulo a z kuřáků se stala podrasa. V principu nejde
o kouření, ale o přístup k lidem.
Jestli jsou někde vlci a beránci, tak si buďte jisti, že vy budete ve skupině vlků. Ještě nedávno slušné letiště – Šeremetěvo, pár normálních terminálů a zóny pro kuřáky, ale už to skončilo. Proč? Komu vadily? V duchu nových trendů a předpisů. Normální letištní terminál se změnil ve filiálku Gulagu, tedy pro ty, kteří mají ve zvyku si občas zapálit. Trest ne za alkohol, ale za stále víc a víc dražší cigarety. A naši poslanci, tedy ti, které ještě nezabánili v Evropě, nejsou slepí a mohou vidět jak to funguje jinde. V Lisabonu kout pro kuřáky, je to nejstrašnější místo na zemi, odporná digestoř. Ale zato ve Vídni, bar kde se kouří. V Schönfeldu v Berlíně, kurilka, kout pro kuřáky je daleko, ale je. Všichni kouří mimo letištní halu, přímo pod obrovským nápisem „kouření zakázáno“.
Vůbec, v Berlíně jsem pozoroval silný odboj proti nařízením Evropské unie: dobře si zde pamatují zákazy kouření v Třetí říši a tudíž stupeň boje za svobodu je zde velmi vysoký. Kouří zde v barech, restauracích, pravda s nápisem „raucher Local“. Na jiných místech se povoluje po jedenácté večer kouřit: děti jsou v postýlkách a co by tedy dělaly po hospodách. Samozřejmě v Bruselu eurounijní byrokracie pobedila (zvítězila), všichni kouří, ale jen na ulicích.
V Rusku se partizánská válka se zákony vede na toaletách. Z principu. Pokud by i tam zasáhla ruka Rospotrebnadzora, úřadu na ochranu spotřebitelů, pak bude národ postávat v rozích, pod schodišti a nevím kde a dělat tam přesně to, co si příroda vynucuje.
Náš kampf přináší ovoce, poslanci nyní přichází s novou zákonodárnou iniciativou, s návratem místností pro kuřáky na nádražích a letištích. Na vlnách rádia „Hovoří Moskva“ to naznačil předseda výboru Dumy na ochranu zdraví Sergej Kalašnikov: „Zkušenost se zákonem o omezení vlivu tabáku ukázala, že zákaz kuřáckých koutů na letištích a nádražích má velmi negativní dopad na okolí. Na toaletách se kouří a zkušenost z cizích letišť, kde tyto prostory existují, nepřináší nic negativního. Zákonem se má dolní komora parlamentu zabývat v září".
Konečně si oddychneme, citlivé nervy kuřáka a pane, naše plíce, atakované ne pouze cigaretami, ale víc letištní klimatizací. Nebylo to nadarmo, zvítězíme...
Jestli jsou někde vlci a beránci, tak si buďte jisti, že vy budete ve skupině vlků. Ještě nedávno slušné letiště – Šeremetěvo, pár normálních terminálů a zóny pro kuřáky, ale už to skončilo. Proč? Komu vadily? V duchu nových trendů a předpisů. Normální letištní terminál se změnil ve filiálku Gulagu, tedy pro ty, kteří mají ve zvyku si občas zapálit. Trest ne za alkohol, ale za stále víc a víc dražší cigarety. A naši poslanci, tedy ti, které ještě nezabánili v Evropě, nejsou slepí a mohou vidět jak to funguje jinde. V Lisabonu kout pro kuřáky, je to nejstrašnější místo na zemi, odporná digestoř. Ale zato ve Vídni, bar kde se kouří. V Schönfeldu v Berlíně, kurilka, kout pro kuřáky je daleko, ale je. Všichni kouří mimo letištní halu, přímo pod obrovským nápisem „kouření zakázáno“.
Vůbec, v Berlíně jsem pozoroval silný odboj proti nařízením Evropské unie: dobře si zde pamatují zákazy kouření v Třetí říši a tudíž stupeň boje za svobodu je zde velmi vysoký. Kouří zde v barech, restauracích, pravda s nápisem „raucher Local“. Na jiných místech se povoluje po jedenácté večer kouřit: děti jsou v postýlkách a co by tedy dělaly po hospodách. Samozřejmě v Bruselu eurounijní byrokracie pobedila (zvítězila), všichni kouří, ale jen na ulicích.
V Rusku se partizánská válka se zákony vede na toaletách. Z principu. Pokud by i tam zasáhla ruka Rospotrebnadzora, úřadu na ochranu spotřebitelů, pak bude národ postávat v rozích, pod schodišti a nevím kde a dělat tam přesně to, co si příroda vynucuje.
Náš kampf přináší ovoce, poslanci nyní přichází s novou zákonodárnou iniciativou, s návratem místností pro kuřáky na nádražích a letištích. Na vlnách rádia „Hovoří Moskva“ to naznačil předseda výboru Dumy na ochranu zdraví Sergej Kalašnikov: „Zkušenost se zákonem o omezení vlivu tabáku ukázala, že zákaz kuřáckých koutů na letištích a nádražích má velmi negativní dopad na okolí. Na toaletách se kouří a zkušenost z cizích letišť, kde tyto prostory existují, nepřináší nic negativního. Zákonem se má dolní komora parlamentu zabývat v září".
Konečně si oddychneme, citlivé nervy kuřáka a pane, naše plíce, atakované ne pouze cigaretami, ale víc letištní klimatizací. Nebylo to nadarmo, zvítězíme...
Žádné komentáře:
Okomentovat