Adonis
I.
stejně jako ty
umřel každý z nás
stejně jako ty každý z nás
minul hromady listí
praskající a povadlé
a mučené a nepovadlé
v zimním mrazu,
sežehlé do zlatova
zářící sluncem
křehký jantar
přetavovaný
v slunečním jasu
II.
stejně jako ty
umřel každý z nás
každý z nás minul starou lesní cestu
a našel í zimní listí
zářící v slunečním ohni
že i lesní květiny
byly temné
ani zlato kostelních lodí
kde stojíš
není tak zlaté
ani zlato svírající tvůj sandál
ani zlato ukradeno
z tvých cizelovaných kadeří
není tak zlaté jako loňské listí
ani všechno zlato ulámané a utlučené
a uražené
z tváří tvé lásky
z obočí a nahé hrudi
není tak zlaté.
III.
každý z nás jako ty
jednou umřel
každý z nás jako ty
stojí opodál jako ty
připraven k uctívání
O r e a d
rozviř se moře
viř semena borovic
a vyval své touhy
na naše skály
vrhni na nás svou zeleň
a pokryj nás svou masou z jedlí
přeložil LČ