mlp

První debata prezidentských kandidátů

Francie zažívá velký společenský a ekonomický úpadek, který je jen statisticky o poznání hlubší než v Česku, v hlubině společenského systému je to v obou zemích stejně shnilé. Ve Francii to dlouhodobě opakuje 85-90% Francouzů v statistických šetřeních. Česko musí čekat až dojde někde jinde k zázraku, aby se tu něco hnulo. Ve Francii na tom politicky nejsou tak špatně. Prezidentské volby mají sílu změnit společenské trendy a zvrátit roli perverzní liberální ideologie ve společnosti. Tuto neobyčejnou šanci nemá žádná jiná evropská země, pravděpodobně je to spojeno s prezidentským systémem a významem, který tato instituce v očích Francouzů má. Od Cicerona pochází myšlenka, že instituce je tak silná, jak silné je její povědomí v lidech. Povědomí o právu a institucích dělá ze shluku lidí obec nebo stát, a ve Francii je to status prezidentské funkce, který všechny spojuje. Tradičně něco podobného platilo i v Československu, komunističtí vůdci v jistých okamžicích zapomněli, že jsou generálními tajemníky strany a prezentovali se jako prezidenti a kupodivu okamžitě narostla jejich prestiž. Soudruh prezident na besedě s hutníky nebo na dožínkách se okamžitě proměnil v hlavu státu, které patřila úcta a téměř sympatie. Se současným držitelem prezidentské funkce zažíváme nikdy neviděný pád této poslední instituce, která ještě evokuje českou státnost. Ani Hácha nebo Gottwald tak nepošpinili čest úřadu, který jim byl svěřen. Pavel není schopen ani minimálně evokovat představu, že stojí v čele nezávislého státu, jehož zájem je prioritní. Ani sebelepší mediální kašírování nezastře umaštěnou dušičku cizího agenta, který zničí poslední instituci, která národ spojuje.    

           Prezident je centrálním bodem francouzské politiky. I když se často píše, že např. Chirac nebo Sarkozy se pokoušeli akcentovat národní zájem a distancovat se od Bruselu, ale unijní systém jim v tom zabránil, neodpovídá to úplně realitě. Oba dva byli součástí unijního systému a za druhé byli slabými statisty v bruselské hře. Povědomí Francouzů o fundamentální společenské krizi a nutnosti skutečné politické alternativy, která by převzala zodpovědnost za stát, se materializovalo už ve dvou předchozích prezidentských volbách, kdy se Marine Le Penová (MLP) dostala do druhého kola a jen systémová křeč ji mohla zabránit ve vítězství. Deset měsíců před příštími volbami hlavy státu se politický terén  vyhrotil nebývalým způsobem. V průzkumech figuruje na prvním místě MLP s 35% preferencí a daleko za ní ostatní. Téměř dvacetiprocentní odstup ostatních dokazuje, že nutnost politické alternativy dostoupila do nejvyššího stupně. MLP dostává 35% preferencí, levičák Mélenchon 16%, bývalý Macronův předseda vlády Éduard Philippe 14%, Socialista Glucksman 10%, Attal z Macronova tíbora 8%,  republikán Bruno Retailleau 6%, Éric Zemmour 3%. Poprvé v historii by podle průzkumů v druhém kole MLP s přehledem porazila jakéhokoliv z kandidátů.  
          Fakt, že prezidentští kandidáti figurují až daleko v řadě za MLP je znakem jejich zaměnitelnosti v očích voliče, pohybují se v mezích běžné variability málo se lišících politických směrů a názorů. Jak se s tímto jevem vypořádají francouzská mainstreamová média, která se usilovně snaží zablokovat zvolení MLP, není jasné. Ovšem není taky jasné, co s tím udělá volební štáb MLP. Vůdkyně francouzské pravice totiž může lehce přijít o politický kredit v diskuzích s ostatními, kteří omílají řadu desetiletí totéž, navíc budou mít vydatnou podporu od televizních uvaděčů. 
          Před 6 000 podnikateli se v Roland-Garros 27. srpna se konala první debata prezidentských kandidátů. Nic z běžné baterie ekonomických nápadů kandidátů nemůže Francii vyvést z ekonomické krize. Tento potenciál má pouze politika, které vyvede Francii z eurozóny a EU. Čeká to na MLP, která o této možnosti z volebně taktických důvodů nemluví. MLP je velmi dobře připravena a dokáže čelit i běžným ekonomickým tlachům. Kritikou regulačního šílenství EU a vynášením předností národní ekonomické identity se snažila přesvědčit přítomné podnikatele. Kandidátka národní pravice oznámila, že během pár měsíců představí plán obnovy veřejných financí a plán zastavení lavinového efektu  dluhu. Ve Francii je velmi žhavým tématem důchodová reforma. MLP zopakovala své představy. Každý, kdo začal platit odvody do důchodového systému před 20. rokem života, bude přispívat 40 let a v 60 odejde do důchodu, poté se postupně bude doba odvodů zvyšovat na 42 let a odcházet do důchodu v 62 letech. Podle MLP je ve Francii relativně malé procento lidí v pracovním poměru a systém pobídek by měl zvýšit zájem o práci. Není nutné nutit důchodce, aby pracovali do pozdního věku, jak si představuje Macron. MLP neunikla útokům všech ostatních kandidátů včetně zástupců zpolitizované Medef (konfederace podnikatelů), která debatu organizovala. Protikandidáti MLP, to jsou dva Macronovi ministerští předsedové a bývalí ministři, se snažili vypadat jako ekonomická kompetentnost sama. Bývalý Macronův ministerský předseda Attal napadl MLP: "Hlasujete proti všem opatřením a pak si stěžujete, že výtah nefunguje.." MLP připomněla výmluvná fakta vládnutí svých oponentů: za Macronových vlád 1 bilion  státního dluhu a 43 miliard dodatečných odvodů. "Výrazně jste zvedli daně z příjmu právnických osob a deset let jste věrně sloužili Macronovi, na vašem místě bych se neodvážila podívat do zrcadla." 
          MLP otevřela téma imigrace a vzbudila nevoli všech ostatních kandidátů i zástupců Medef.  Dotázala se ekoložky Tondeliérové, jak přistoupí k imigraci. "MLP nám dává lekce o imigraci, ale ve zprávě Medef se praví, že Francie bude potřebovat do roku 2050 3,6 milionů zahraničních pracovníků. To je realita.." Demagogii ekoložky odměnili přítomní podnikatelé nadšeným potleskem. Ve Francii je 10 milionů lidí pracovního věku mimo pracovní proces, ale podle podnikatelů trh práce nutně potřebuje imigraci. V zemi je obrovský rezervoár pracovní síly a navíc 4 milionů nezaměstnaných a v tomto kontextu žádná imigrace nízko-kvalifikovaných není potřeba, twittoval ředitel Observatoře pro imigraci a demografii Pouvreau-Monti. Dodal, že imigrace neřeší, ale prohlubuje problémy na trhu práce. Čím víc stoupá nezaměstnanost, tím víc  podnikatelé Medef volají po větší imigraci. Prezident Medef Patrick Martin po shromáždění vyjádřil preference bývalému ministerskému předsedovi Eduardu Philippovi. Tento velký ekonomický odborník dokázal za 3 roky navýšit státní dluh o 400 miliard eur a katastrofickým způsobem řešit covidovou krizi. MLP bude mít velmi těžké zadání, aby i přes vysokou voličskou podporu překlenula padesátiprocentní příčku, kterou jí systém zatím vždy dokázal zablokovat.