paradigma

Liberál Chodorkovskij

V liberálních ruských novinách Novaja Gazeta (NG) vedou redakční polemiku s filozofem Duginem, který je všechno možné kromě liberálního. V novinách zmiňují, že filozofa frekventuje i kremelská věrchuška. Noviny sebraly spoustu dobrých proliberálních argumentů a filozofa vybarvují jako nemoderního ideologa topícího se v protikladech. Ve formálních a povrchních argumentech se noviny nepletou, ale přesto se zdá, že velká pravda je na filozofově straně a ne u osvícených liberálů. Filozof se domnívá, že veškeré ruské problémy posledních dvě stě let mají na svědomí liberální proudy pronikající do Ruska ze Západu a liberální kompradorské elity blokující ruský rozvoj. Liberalismus je překážkou sebepoznání společnosti. Podle filozofa technologie nevznikají ve vzduchoprázdnu, ale jsou kulturním a sociálním projevem. Jsou výrazem epistemologie a pokud jsou v Rusku ústavy a fakulty plné liberálů, Rusko se nehne z místa. Liberálové zesměšňují ruské sebepoznání a tím i ruské technologie. Je nutné si uvědomit, že ve společnosti panuje paralýza ducha a tato reflexe by měla být systémová a vztahovat se i na technologie. NG velmi snadno setře tato Duginova tvrzení. Představa, že  technologie nemá univerzální tedy liberální platnost, není pro NG přijatelná. NG předjímá omyl liberalismu, protože univerzálnost technologií je liberální fikcí, kterou si ideologie pokouší pojistit planetární hegemonii. Rozvoj vědy je podmíněn duchovními předpoklady civilizace a pokud se vyčerpají, vyčerpají se i možnosti vědy a technologie. Čínská technologická dynamika dokazuje civilizační podmíněnosti materiálního rozvoje. 

          Podle NG, v časech dobrých styků se Západem ruští talentovaní vědci odcházeli do USA a západní Evropy, kde nebyli vystavení byrokratickým tlakům a jejich kvality vykvetly. Ztotožnili se s liberálním paradigmatem a tvořili a vydělávali. Na Západě liberální paradigma nikomu nebrání, aby vytvářel technologie, Musk se s liberalismem velmi dobře vypořádá. Liberální paradigma nevadí ani čínským vůdcům, jsou schopni je využít a invertovat ve prospěch vlastní země. NG ignoruje několik fakt: pokud by se nezvrátil trend, který popisuje NG, Rusko se promění v levného dodavatele kvalitní pracovní síly na americký pracovní trh a může se utěšovat tím, že ruským mozkům se v San Diegu daří dobře. Fakt, že ruské technologické špičky odcházely a v případě oteplení styků se výprodej obnoví, dokazuje jenom zhoubný charakter liberálních svodů. Rusové se dobře uplatňovali v západním liberálním prostředí, ale NG si nevšimla, že kromě dobrého ruského vzdělání si obvykle přivezli velké startovné, které jejich rodiče uloupili nebo vydřeli na ruském lidu.  
       V interview ve Figaru miliardář Chodorkovskij je živoucím argumentem Duginových tezí. Kam Rusko dospěje v případě vítězství liberálního paradigmatu, což v konkrétním případě znamená ruskou porážku ve válce? Liberální dogmata se tradičně musí uvést pomluvami a urážkami protivníků, jiných  metod liberalismus dnes už nepoužívá. Chodorovskij s liberálním kolektivem Figara jsou obzvlášť nenávistní. Podle jejich názorové symbiózy je Putin oživlá politická paranoia. Nad ruskou elitou sahající až po úroveň náměstků gubernátorů visí hrozba represívní gilotiny. Nikdo v tomto kruhu válku nepodporuje, jediné, co brání zastavení války je sám Putin. Z války profituje malá část KGB, která je pověřena dohledem nad politickými operacemi, které zajišťují Putinovi kontrolu nad společností. KGB není monolitní a mnozí neparticipují na podniku, který je ztracen. V očích Chodorkovského je Donbas zcela nevýznamný, aby se kvůli němu vedla válka. Doporučuje Evropu vojensky i lidsky dobře vyzbrojit. Dětem se musí vštěpit do hlavy, že Evropa stojí za to, aby se za ni umíralo. Ve spojení s ukrajinskou armádou je Evropa neporazitelná. Nestačí jenom změna režimu, silná Evropa musí Rusku vnutit politický systém postavený na autonomních regionech, který zabrání vznik silného politického centra. Chodorkovskij má nápad: neuznat legitimitu ruských vůdců, pokud nedají moc regionům. Chodorkovskij je praktickým projevem liberální paradigmatu, na Západě je ctěn a oslavován jako velký Putinům protivník. Je zakladatelem liberálních think tanků apod., to že ruskému lidu ukradl nepředstavitelné stovky miliard a měl podíl na ruském marasmu předputinovského období, je mimo rozlišovací schopnost vznešeného liberálního paradigmatu. Chodorkovskij začal jako náměstek ministra ropného průmyslu a za pár let byl majitelem ropného gigantu Jukosu a jedním z nejbohatších lidí. Putin požadoval vrátit státu, co ukradl. Zesměšňovaním  antiliberálního Dugina v liberální Novaja Gazeta to začíná a končí se rozčtvrcením Ruska a naoktrojováním Západu servilní  vlády v liberálním Figaru.