Biskupská pastorace
Německý průmysl přestává být konkurenceschopným a tak v časech válečné hysterie našel dobrou náhradu ve vyzbrojování. Jak známo z německé minulosti, dobré zbraně přemění Němcům válečné snění v realitu. Nejen pro okolní národy, ale pro celý svět je optimální verzí pouze neutrální Německo, všechny ostatní verze zakládají na netušené problémy. Pouze Německo má sílu spustit nebo přibrzdit celoevropské závody ve zbrojení a bohužel s Merzem je reálnější první verze. Spojení bruselských technokratů se současným německým režimem vytvoří z Evropy smrtonosné kamikadze.
Jedinou německou stranou, která má v programu mír v Evropě a žádnou orientaci státu na masívní vyzbrojování je strana AfD. Klíčovým prvkem v politickém postupu AfD je vítězství v zemských volbách v některé spolkové zemi a to se rýsuje v Sasku-Anhalt. Podle předvolebních průzkumů zde tato strana vede s 41 % a až daleko za ní figuruje CDU s 26 %. Pravděpodobně už v této konstelaci bude mít AfD v zemském sněmu většinu, tato vize vyvolává mainstreamové chvění. Protože proti AfD nezabraly žádné běžné mediální kampaně, nastoupily německé církve, které jsou silnějším propagandistickým nástrojem. Magdeburský katolický biskup s vynikajícím jménem Feige z kazatelny prohlásil: "Nezbývá než se modlit za Landtag", ovšem biskup zdaleka nezůstal pouze u toho. Církev spustila propagandistickou politickou kampaň "Uvědomělý volič", proti které prokomunistické Pacem in Terris bylo zcela nevinnou záležitostí. Církev se nejen vměšuje do volební kampaně, ale vulgárně instrumentalizuje věřící proti legální politické straně, která má navíc v programu tradiční katolické hodnoty.
Biskup Gerhard Feige tvrdí, že národní směřování, které čte v programu strany, není s křesťanstvím slučitelné. Z jeho církve každoročně prchají davy věřících, v Magdeburgu jsou 7,5 % populace evangelíci a katolická církev s 3,5 % se čím dál víc podobá nevýznamné náboženské sektě. Biskup, místo aby evangelizoval diecézi, vede politický boj s AfD. Za významné církevní angažmá považuje založení uprchlické organizace a pomoc imigrantům. Biskup vidí důvody politické úspěšnosti AfD v Sasku-Anhalt v reglementaci společenského života v bývalé NDR, kterou obyvatelé očekávají i dnes, protože si nezvykli na svobodu. Biskup operuje podobným tvrzením, jakým nás denně masírují česká média: žijeme si lépe než před pětatřiceti lety. To už tak obvykle bývá. Německý "Volk" volí AfD, protože rozsah současné reglementace daleko převyšuje dozor komunistické epochy. Podle biskupa demokracie od člověka vyžaduje, aby se podílel na rozhodování. Když bude mít Němec tendenci vzít rozhodování o svých záležitostech do svých rukou, režim s biskupem rozjedou štvavou kampaň.
Realita je daleko komplikovanější než ji biskup vysvětluje, AfD má zdaleka největší podporu u generace narozené po roce 1989 a její klíčoví politici nemají k těmto ročníkům moc daleko. Kde se konstituovalo vědomí těchto lidí, že AfD naplňuje jejich politické představy a přitom to evidentně není jen přechodná politická sympatie? Německé spolkové země byly tradičně odlišnými poloautonomními státními útvary s jinou náboženskou a společenskou strukturou. Např. Emmanuel Todd ve svých studiích přikládá klíčový význam modelování společnosti rodinným typům, a z šesti kategorií jeho typologie se na německém území vyskytují tři. V těchto historických strukturách je třeba hledat rozdíly dnešních politických orientací a ne v biskupových a mediálních fikcích. V biskupovi většina obyvatel Saska-Anhalt po právu vidí agenta politického mainstreamu, který ignoruje tisíciletou biblickou zvěst, navíc sám má problémy s oficiálním Vatikánem.
Magdeburský katolický biskup s neomalenou drzostí tvrdí, že AfD je antikřesťanskou stranou a zástupci AfD nejsou křesťany. V rozhlasovém interview požaduje jejich vyškrtnutí z církve. Biskup se odvolává na pamflet severoněmecké biskupské konference "Hlas pro demokracii", kde se tzv. lidový nacionalismus a křesťanství prohlašují za neslučitelné. Program AfD odporuje podle biskupa principu důstojnosti člověka a jeho právu na svobodu, spravedlnost a milosrdenství. Milosrdenství chápe jako právo imigrantů nasávat z německého (nebo českého apod.) sociálního systému. Právem na spravedlnost rozumí právo muslimských mas vystěhovat se ze své bídy do Evropy. Strana AfD považuje za prvotní princip právo lidu země na své teritorium a právo vybrat si přistěhovalce podle státního zájmu. Ne náhodou musí obyvatelé Saska-Anhalt a obzvlášť mladí, kterým jde o budoucnost své vlasti, považovat biskupa za agenta nějakých černých sil a AfD za stranu budoucnosti. Biskupova nenávist k AfD nezná limit, tvrdí, že v otázce potratů, proti nimž AfD programově vystupuje, této straně jde primárně o regeneraci německého lidu, nikoliv o důstojnost každého nenarozeného člověka. Biskup napadá i tradiční schéma rodiny v programu strany.
Biskup Gerhard Feige tvrdí, že národní směřování, které čte v programu strany, není s křesťanstvím slučitelné. Z jeho církve každoročně prchají davy věřících, v Magdeburgu jsou 7,5 % populace evangelíci a katolická církev s 3,5 % se čím dál víc podobá nevýznamné náboženské sektě. Biskup, místo aby evangelizoval diecézi, vede politický boj s AfD. Za významné církevní angažmá považuje založení uprchlické organizace a pomoc imigrantům. Biskup vidí důvody politické úspěšnosti AfD v Sasku-Anhalt v reglementaci společenského života v bývalé NDR, kterou obyvatelé očekávají i dnes, protože si nezvykli na svobodu. Biskup operuje podobným tvrzením, jakým nás denně masírují česká média: žijeme si lépe než před pětatřiceti lety. To už tak obvykle bývá. Německý "Volk" volí AfD, protože rozsah současné reglementace daleko převyšuje dozor komunistické epochy. Podle biskupa demokracie od člověka vyžaduje, aby se podílel na rozhodování. Když bude mít Němec tendenci vzít rozhodování o svých záležitostech do svých rukou, režim s biskupem rozjedou štvavou kampaň.
Realita je daleko komplikovanější než ji biskup vysvětluje, AfD má zdaleka největší podporu u generace narozené po roce 1989 a její klíčoví politici nemají k těmto ročníkům moc daleko. Kde se konstituovalo vědomí těchto lidí, že AfD naplňuje jejich politické představy a přitom to evidentně není jen přechodná politická sympatie? Německé spolkové země byly tradičně odlišnými poloautonomními státními útvary s jinou náboženskou a společenskou strukturou. Např. Emmanuel Todd ve svých studiích přikládá klíčový význam modelování společnosti rodinným typům, a z šesti kategorií jeho typologie se na německém území vyskytují tři. V těchto historických strukturách je třeba hledat rozdíly dnešních politických orientací a ne v biskupových a mediálních fikcích. V biskupovi většina obyvatel Saska-Anhalt po právu vidí agenta politického mainstreamu, který ignoruje tisíciletou biblickou zvěst, navíc sám má problémy s oficiálním Vatikánem.
Magdeburský katolický biskup s neomalenou drzostí tvrdí, že AfD je antikřesťanskou stranou a zástupci AfD nejsou křesťany. V rozhlasovém interview požaduje jejich vyškrtnutí z církve. Biskup se odvolává na pamflet severoněmecké biskupské konference "Hlas pro demokracii", kde se tzv. lidový nacionalismus a křesťanství prohlašují za neslučitelné. Program AfD odporuje podle biskupa principu důstojnosti člověka a jeho právu na svobodu, spravedlnost a milosrdenství. Milosrdenství chápe jako právo imigrantů nasávat z německého (nebo českého apod.) sociálního systému. Právem na spravedlnost rozumí právo muslimských mas vystěhovat se ze své bídy do Evropy. Strana AfD považuje za prvotní princip právo lidu země na své teritorium a právo vybrat si přistěhovalce podle státního zájmu. Ne náhodou musí obyvatelé Saska-Anhalt a obzvlášť mladí, kterým jde o budoucnost své vlasti, považovat biskupa za agenta nějakých černých sil a AfD za stranu budoucnosti. Biskupova nenávist k AfD nezná limit, tvrdí, že v otázce potratů, proti nimž AfD programově vystupuje, této straně jde primárně o regeneraci německého lidu, nikoliv o důstojnost každého nenarozeného člověka. Biskup napadá i tradiční schéma rodiny v programu strany.
Žádné komentáře:
Okomentovat