sylvestrov

Úžasná ukrajinská důstojnost

Počátek ruské historie se občas datuje rokem 862, kdy se Rurik zmocnil vlády v Novgorodě, podrobil si okolní Slovany, Balty a Finoungry a založil stát. Podle velkého historika Gumiljova byli Rusové neslovanským etnosem ze severovýchodního Ruska. Roku 882 dobyl jeho syn Oleg slovanský Kyjev a přenesl tam své sídlo. Platil princip jmenování knížat údělných knížectví z rodiny kyjevského velkoknížete, který vedl k permanentním bojům o moc mezi knížaty. Roku 1097 sjezd knížat rozhodl, že každý si ponechá své knížectví a Rus se změnila v konfederaci nezávislých států a počátkem 13. století se stát formálně rozdělil na několik nezávislých států: severovýchodní Rus, jihozápadní Rus, samostatné Černigovské knížectví, Smolensk, Turovsko-pinská země a Novgorod. Narušila se etnická jednota prostoru a začala nová fáze ruské etnogeneze, píše Gumiljov. Roku 1202 smolenský kníže Rurik s Polovci vyvrátil Kyjev a jeho význam se už nikdy neobnovil. Gumiljov to přičítá tomu, že kyjevští kupci a elita přes své egoistické principy nebyli schopni se obětovat za vlast. Jediné, co Rusy spojovalo, bylo pravoslaví a jazyková příbuznost, od roku 1298 se metropolitní trůn pravoslaví nacházel ve Vladimíru a posléze v Moskvě. Klíčovým bodem v ruské etnogenezi je rok 1240, kdy suzdalský kníže dvacetiletý Alexandr (Něvský) porazil na Něvě švédské vojsko a v roce 1242 na Čudském jezeře Němce. Roku 1263 Alexandr zemřel a jeho nejmladší syn Daniel dostal dědictvím nevýznamné město v lesích, Moskvu. Na rozdíl od svých bratrů moc nebojoval a zabýval se hospodařením, rozvíjel řemesla a zemědělství a za pár desetiletí byl nejvýznamnější mezi ruskými knížaty a Moskva ruským centrem. Ruská historie je neméně komplikovaná a stejně zajímavá jako evropská, na rozsáhlém území historické Rusi dnes existuje ruský stát a v jeho západní periferní části Bělorusko a Ukrajina. Od konce 13. století je hlavním ruským centrem Moskva, součástí ruského etnosu jsou dnes i Tataři, Jakuti a Kavkazané. Ruský pravoslavný etnos jako jediný na světě integoval i muslimy.

              Ruský stát žije tisíciletou historií, kterou neměli sílu podminovat ani bolševici, Byl schopen úspěšně čelit muslimským východním vpádům, ale jenom s vypětím všech sil si uchovat integritu před útoky ze Západu. Bolševická destrukce, která bezesporu přišla za Západu, vysávala ruský etnos a téměř ho utopila v sovětizaci. Rusové pracovali na sovětské republiky, které jim při první příležitosti vrazily nůž do zad. Dnešní evropská válka s Ruskem patří k těm nebezpečným, protože je spojena se silnou propagandou a demagogií široké protiruské fronty. Válka trvá čtyři roky a nebezpečí, že přeroste do jaderného konfliktu se nezmenšuje, jak se domníváme. Ani po dlouhých letech války západní propaganda nepolevuje v původních propagandistických verzích důvodů konfliktu: diktátor Putin, chce další území. Proč ovšem pár kilometrů navíc k milionům které má? 
            Velmi dobře pochopíme ruské důvody válčení z interview ukrajinského skladatele Silvestrova ve Figaru, které noviny publikovaly v sekci "Velká interview" a s jehož myšlenkami se noviny ztotožňují a extra schopní žurnalisté novin je do nekonečna rozmazávají. Obzvlášť v tomto chic případě - Francouzi Silvestrovovi věnovaly hudební suaré v katedrále Saint-Denis a poctili ho titulem doktor Honoris Causa. Podle Silvestrovova Ukrajinci jsou srdcem oddaní evropské kultuře a Rusové jsou víceméně východní hordou. Silvestrov říká, že nemá smysl hovořit o Rusku jako takovém, protože země Rusko neexistuje. Rusko, to bylo impérium složené z mnoha národů jako Ukrajinci, Lotyši, Litevci, Finové... Co se nazývá ruskou kulturou, byla kultura jazyka, kterým mluvily všechny národy impéria. Po rozpadu SSSR lídři Ruské federace pokračovali hovořit o Rusku, ale ve skutečnosti je to archaická Moskva, kterou Putin resuscitoval. Rusko existovalo, protože se s ním spojila Ukrajina. Termín Rusko se v historii nepoužíval. Po ukrajinském odchodu z impéria nezbyla než archaická kultura Moskvy vykovaná tatarsko-mongolskou dominancí. Tato kultura se rozhodla, že se dnes obrodí a rozhodla se vést válku s bývalými částmi impéria a evropským lidem. Ukrajina patří na evropský západ. V 16. a 17. století se tam mluvilo latinsky, zatímco v Moskvě vládlo archaické pravoslaví žalmů. Ukrajina přinesla Rusku evropskou civilizaci. Putinovo Rusko se snaží vykreslit fakt, že Rusové žijí špatně, jako něco morálního a duchovního a Západ jako topící se v bahně materialismu. Rusové bojují s Evropou, měli by nosit neevropské šaty a chodit v laptích. V Rusku je evropskou pouze fasáda. Po pádu komunismu v roce 1991 miliony Rusů byly proti. Proč dnes nerozdělit Rusko do několika států, je totiž na jeden stát moc velké, zcela nerozvinuté a jeho vůdci by se rádi zmocnili i okolních států. Podle Sylvestrova Majdan vrátil Ukrajincům důstojnost, bylo to poprvé, kdy revoluce měla humánní charakter, lidé zpívali hymnu evokující kozáky. Velikost Ukrajiny nepramení v síle státu, ale důstojnosti lidu. Na Ukrajině vládne důstojnost, v Rusku KGB. Rusko je teroristickým státem. Silvestrov by to měl objasnit i Jean-Claude Junckerovi, který předevčírem řekl, že kdokoliv přijde do styku s Ukrajinci okamžitě vidí zkorumpovanost všeho na všech úrovních. Je otázkou z jakého důvodu nám milion Ukrajincům skrývá svoji velkou kulturu, kterou bijí jejich srdce?