izrael persie

Iron Dome nad Dimonou 

Po třech nedělích vojenského střetu s Íránem se americká administrativa začala zabývat možnostmi, jak mírovým jednáním uklidnit situaci, píše o tom americký infoserver Axios. Írán utrpěl velké škody, ale obvykle o mírová jednání žádá slabší strana v konfliktu, je též možné, že finanční dopad ztrát silnější strany na celý západní svět má gigantický rozměr a hrozí mu demoralizace. Máme sklony přeceňovat efekt moderních technologií, ovšem technologie nikdy nebyly stoprocentní zárukou bezpečnosti nebo automatického vítězství. Přesvědčily se o tom USA i SSSR v Afghánistánu, ani vítězící husitské cepy nebyly žádnou vrcholovou technologií doby. Stát Izrael byl před 7. srpnem 2023 ukolébán vědomím technologické převahy nad středověkým Hamasem a stálo ho to tisíce životů. Izrael je technologickým zázrakem, jeho armáda (IDF) ve střetu s Íránem podává přesvědčivější výkony než americká, její údery jsou nebezpečnější a přesnější,  IDF má lepší vojenskou rozvědku a informace o dění v Íránu než Američané. Zárukou bezpečnosti státu není jen dobrá technologie, musí se to snoubit s patosem lidí a ten byl vždy hlavním mementem izraelských vítězství. Např. imigrace Židů do Izraele se nezastavila ani v posledních týdnech, do armády se hlásí ultraortodoxní mladí Židé i imigranti. Soupeř má o poznání slabší technologie, ale vyrovnává to stejně silným patosem boje. 

           Izraelská protivzdušná obrana velmi pokročila, úspěšnost zneškodnění nepřátelských raket se zvedla z 85% na 90%. Na íránskou taktiku posledních dní, ale izraelská armáda pořád nezná odpověď. Íránci místo těžkých hlavic vysílají kazetovou munici nesoucí stovky kilogramů výbušnin, které rozptylují munici na velké plochy. Dnes ráno překvapující zpráva, dvěma  íránským balistickým střelám se podařilo překonat železnou kopuli nad Izraelem a zasáhnout města Arad a Dimonu, přitom Dimona je centrem atomových výzkumů a její protiraketová ochrana se považuje za nejlepší na světě. Ve městě střela s půltunovou hlavicí zdevastovala stovky domů a zranila 59 lidí. Interceptor protiraketové obrany Iron Dome se během jedné hodiny dvakrát minul cílem, píše se, že byl pomalejší než balistická střela s rychlostí kolem pěti machů. IDF zjistily, že rakety nebyly nic nového, jak tvrdili Íránci, ale jde o model Emad, s kterým se v minulosti protivzdušné obrana bez potíží vypořádala. Iron Dome je konstruován především pro eliminování raket krátkého doletu. 

          Íránský režim se kymácí, ale pořád je funkční a pokračuje v boji, podle izraelských komentářů je to proto, že revoluční gardy převzaly kontrolu nad státem. Režim se stal extrémnějším a neprojevuje žádnou známku ke kompromisu a nemá vůli jednat. Za dobrou zprávu se považuje, že americko-izraelská vojenská operace pokračuje, i když Trump už nemluví o svržení islámského režimu, ale zdůrazňuje otevření Hormuzské úžiny a zabránění světové energetické krizi. Izrael v této fázi operace klade důraz na oslabení islámského režimu, které by usnadnilo opozici cestu k moci. Izraelští stratégové si uvědomují, že bez pozemní operace není možné vyvolat režimní změnu. Íránské vedení rozdělilo zemi do 31 oblastí autonomních raketových velitelství, která mají právo volit cíle. Írán vybudoval rozsáhlou podzemní infrastrukturu, proto se podařilo vojenské operaci zredukovat jenom částečně kapacitu atomového programu. Režim má stále přístup k 408 kilogramům uranu obohaceného na 60%, i s malým počtem centrifug by se tento materiál dal dál obohatit a během pár týdnů by mohl Írán vyrobit osm deset atomových bomb.   

          Jednou z možností, jak neutralizovat štěpný materiál, je pozemní operace, která by vyžadovala nasazení tisícovky elitních vojáků a těžké inženýrské techniky k zablokování tunelů. Vrcholně nebezpečná vojenská mise by trvala řadu dní a výsledek není stoprocentní. Jinou možností je intenzívní bombardování tunelů, ale to by mohlo vést k radioaktivní kontaminaci rozsáhlého území. 
             Ve válce na Blízkém východě málokdy někdo vytáhne na stožár bílou vlajku, ještě to neudělal ani Hamas a to už byli skoro všichni jeho předáci zabiti. Úspěšnost války se měří mírou oslabení protivníka. Je jasné, že vojenská operace nemůže skončit pokud režim bude mít přístup ke štěpnému materiálu. V této fázi oslabení íránského režimu by bylo reálné toho dosáhnouti vyjednáváním. Od 7. října 2023, kdy Hamas vtrhl do Izraele a obrana jihu se téměř zhroutila a stovky Židů zmasakrováni, se bezpečnostní situace země radikálně vylepšila. Izrael dosáhl v posledních letech významných vítězství - IDF se podařilo významně oslabit libanonský Hezbollah a Hamas, Sýrie přestala být nebezpečnou. Drusové Kunejtry jsou proizraelsky naladěni, sunnitské arabské státy nejen uznávají stát Izrael, ale mají dohody o spolupráci atd. Každá operace má své vrcholy a propady, v íránské operaci je Izrael na vrcholu, ovšem tento vrchol začíná být velkým propadem pro amerického spojence. Touha blízkých a vzdálených muslimských sousedů, aby stát Izrael zmizel z povrchu země nikdy nezmizí, mají to v krvi stejně jako Němci a dnes i Francouzi. Izrael se nikdy nevyhne nebezpečím a hrozbám, záruka jeho bezpečnosti je v talentu a pracovitosti židovského lidu. Silně oslabený islámský režim v Íránu může být pro stát Izrael z hlediska jeho bezpečnosti daleko výhodnější než pseudodemokratický režim evropského typu. Írán v bloku evropské protiizraelské tradiční demagogie spolu se sunnitskými  Araby, kterým zmizí šíitské nebezpečí, není zárukou bezpečnosti státu Izrael, ale nebezpečné geopolitické izolace.