donbas

Další epizoda vyjednávání

Belgické noviny publikovaly fragment hovoru Zelenského s  belgickým ministerským předsedou, ukrajinský prezident přiznal. že situace na frontě není udržitelná, nedostávají se peníze a zbraně a lidské rezervy jsou vyčerpány.. Ovšem mírová jednání troskotají právě na jeho neústupnosti předat Rusku zbývajících 5 400 km2 Donbasu, které ještě nedobylo. Všechno ostatní se dá snadno dojednat, je jasné, že Ukrajina a Evropská unie stejně nebudou nic dodržovat, zdá se, že i intenzita ruského akcentu na neúzemní ústupky se viditelně snížila. Hmatatelné jsou čtvereční kilometry. Od počátku ledna  stojí v centru vyjednávání s Američany Kirill Dmitrijev, což se dá chápat jako náznak ruské snahy o kompromis, např. z rétoriky vysokých ruských činovníků vypadly nedobyté části Záporoží a Chersonu, ale od Donbasu žádný ústup, přitom podle ruské ústavy jsou oba regiony součástí Ruské federace stejně jako Donbas. Čtvrtého a pátého se má v Abu Dhabi konat druhé kolo vyjednávání obou válčících stran s americkým prostředkováním. Kyjev kategoricky odmítá územní kompromis, Zelenský předem říká, že se bez boje nevzdá Donbasu a záporožské atomovky. Zelenský pravděpodobně doufá, že se stane zázrak a Trump se přidá k evropským štváčům a jejich politice ultimát a sankcí. Ruská strana má na bojišti strategickou výhodu, každý týden dobude další území a ukrajinská vyjednávací pozice se zhoršuje ze dne na den. Trump naštěstí k vylepšení své vnitřní image pořád usiluje o rychlý konec konfliktu a tlačí obě strany k ukončení konfliktu. Ukrajinská strategie - maximálně brzdit vyjednávání v naději, že se válečné štěstí obrátí. V danou chvíli je možné i zmrazení konfliktu na frontové linii. Ukrajina dostane bezpečnostní garance, na ukrajinskou armádu se nasadí 600tisícová limita a postupně se odbourají protiruské sankce. Ruští politologové odhadují, že pravděpodobnost tohoto scénáře je 40%-50%. Druhou možností je dál imitovat vyjednávání bez reálného výsledku. Je možný i konec vyjednávání a eskalace konfliktu nebo frontální ruský průlom, tento scénář má mít  pravděpodobnost 10%-15%. Vojenská převaha umožňuje  Moskvě vést vyjednávání s rozvahou a s usilováním o dojednání pevného míru. Další epizoda dlouhé vyjednávací hry začne ve středu v Abu Dhabi. 

             V západních médiích se často Putinovo usilování o Donbas prezentuje jako kapric, kterým se má vlastnímu národu předvést jako vítěz války. Putinovi se podařilo vrátit do podvědomí ruské společnosti historické souvislosti ruské civilizace, kam Donbas patří stejně jako celá levobřežní Ukrajina. Jelcinovské Rusko opilé západní perspektivou na historii rychle zapomnělo a většina mladších Rusů měla o Donbase stejné vágní představy jako jejich čeští vrstevníci. Pokud konzumní vize překryjí historii, neznamená to, že historie přestává existovat. Češi padesát let vtloukali Slovákům do hlavy, že jsou Čechoslováci a pak dvacet let, že bez Československa nemůže existovat Slovensko. Zdálo se, že národní historické kořeny jsou definitivně zapomenuty nebo jsou dokonce směšné, pak se doba znormalizovala. Československý nepřirozený konstrukt se rozsypal, Slováci obdivuhodně rychle zapomněli na společnou minulost s Českem, stali se opět hrdým národem, ovšem v historické absurditě se historie pomstila na samotném Česku, které vynulováním vlastní národní podstaty a historie má tendence se stát lidským shlukem bez vůle a budoucnosti. Putin nevrátil do historie jen konzumem otrávené liberální Rusko, ale až na Česko i řadu jiných evropských států. 
       Není už důležité bude-li to jednáním nebo manu militari, Rusové musí dokončit velmi obtížné zadání  - osvobodit sever Donbasu na styku s Dnětropetrovskou a Charkovskou oblastí, kde se nachází velká průmyslová centra Slavjansk a Kramatorsk. Žádné řešení typu demilitarizace donbaského severu, který by formálně patřil Rusku, ale se zákazem rozmístění ozbrojených sil, není prakticky možné. Bez osvobození slavjansko-kramatorské aglomerace není možné zahájit práce na obnově vodního kanálu "Severní Doněc - Donbas", který je klíčový pro zásobování Donbasu vodou a který Ukrajinci blokují. Slavjansk má pro ruskou stranu velký symbolický význam, v roce 2014 zde začala Ruská vesna - Donbas povstal proti Majdanu. Tenkrát Rusko ignorovalo výzvy Igora Strelkova, který vedl povstání a vojensky povstalcům nepomohlo, přitom tenkrát stačila velmi malá vojenská podpora a Donbas by se bez velkých traumat oddělil od Ukrajiny. Dnes za dobytí Slavjanska zaplatí Rusko velkou cenu. Momentálně je Strelkov za řeči o neschopnosti ruské generality v base. Igor Strelkov z vězení o situaci na bojišti: "Zatímco hlavní velitel donekonečna čeká na mírové urovnání, oni horečně přestavují armádu, dokončují vymývání mozků obyvatelstvu a s radostí sledují aktivity páté kolony v okolí nejvyššího velitele. Plán je jasný, přes zimu armádu přecvičit a znovu vyzbrojit do té míry, aby žádní rekreanti (ruští) nemohli zvrátit rovnováhu na bojišti. NATO dokončí proces formování svých občanů ohledně přímé intervence.." 
              Novorossija, kam Donbas patří vznikla za Kateřiny II., kdy ruské impérium dobylo na Osmanech tato teritoria a vzalo je pod svou kontrolu. A přirozeně region se stal součástí super unitárního ruského státu. Princip umělé federalizace vnesli do politického systému až bolševici, vycházeli z toho, že pomocí této fikce revoluce postupně pohltí celou Evropu. Brest-Litevský mír redukoval ukrajinské území a Lenin, aby oslabení vyrovnal, přičlenil Donbas k Ukrajině i přes protesty místních komunistů.