pondělí 9. února 2026

baumanka

Chochelová, Ferčíková, Nerudová versus Michail Gordin

Až na výjimky, kam bohužel patří Česko, hlavní online zprávy většiny zemí od Mongolska až po Čad jsou nabity kvalitními informacemi. Např. alžírského El Moudjahid se může Čech leknout už názvem, ale online blok je plný zajímavých informací a ekonomické info má neobyčejně vysokou úroveň, v Čechách neznámou. Na hlavním českém online info bloku najdeme hrůzy typu - celá sešlost ústavního soudu řeší stížnost Chochelové, Ferčíkové. Tyto poslankyně  na vlastní pěst vyrazily do bruselského lidskoprávního výboru na pozvání  další české politické slepice Nerudové, Okamura jim po právu cestu odmítl financovat s odůvodněním, že je nanic. Podle info bloku má jít v soudnictví o zcela novou věc, zapomněli napsat, že v českém soudnictví, nikde jinde ve světě by se takovou bigotností nemohli zabývat. Další důležitá zpráva: "Vysmátý Kim Čong hladí telata a ochutnává jogurt.." a následuje emoční chrchlání herce Čermáka. Na první pohled je zřejmě, že příčinou této hrůzné mediální, politické, ale i soudní kulisy je ubohá kvalita českého školství, které plodí nuly ve velkém. Je otázkou, jak dlouho si ještě česká společnost, pokud ještě existuje, může dovolit tolerovat tento odporný stav? Česká bída a bezperspektivnost  se ozřejmí, když si přečteme na ruském info bloku RBC několikastránkové obsáhlé interview  s rektorem Moskevské státní technické univerzity (Baumanky) Michailem Gordinem o vysokých školách - jak dohnat ruské zaostávání ve vesmíru, o státní zkoušce, o hypersonice, o kvantových počítačích a AI, proč se na formování kvalitního inženýra potřebuje šest let, o ne moc hrozné izolaci v čase sankcí atd. Velký francouzský sociolog Todd přičítá vývojovou perspektivu Ruska právě kvalitě technického vzdělávání a jeho centrální společenské roli. Úpadek a ztráta společenské role technického vzdělávání je podle Todda jedním z hlavních důvodů úpadku západní civilizace. Profesor Gordin je pýchou Baumanky, kde studovat je snem mnoha mladých Rusů. 

       Projít sítem zkoušek a dostat se na Baumanku není snadné, podle profesora se škola snaží identifikovat lidi, kteří mohou projít tak obtížným učilištěm jako je Baumanka. Moc je nezajímají studenti, kteří dosahují vysokých akademických hodnocení, ale lidi, kteří jsou schopni čelit problémům a obtížím. Tyto kvalitu musí profesoři ve studentovi odhalit. Jak Baumanka pomáhá studentům překonat kognitivní zatížení, které neustále zažívají? Profesor odpovídá, že škola ho vytváří. Cílem školy je u studentů vytvářet kognitivní přetížení a v žádném případě je škola nepomáhá překonávat. Skrze obtíže se člověk učí.  Loutkové divadlo západního školství by se zhroutilo.
               Škola má 5% povinnost přijímat lidi s handicapem a 5% povinnost přijímat děti nebo účastníky války na Ukrajině, podle profesora studenti těchto kategorií dosahují úplně stejných výsledků jako všichni ostatní. Obzvlášť dobrých výsledků dosahují invalidé. Jisté procento posluchačů, obzvlášť v informatice a výpočetní technice, jsou sebeplátci, pokud během studia předvedou excelentní studijní výsledky, automaticky se převedou do hlavní státem financované kategorie studentů. Řádný šestiletý vzdělávací cyklus zakončí 50% studentů, za rok navíc tato cifra naroste na 80%. Samozřejmě jsou i obory, kde řádné dožití studenta je 90%. Pouze 2-3% studentů studují neinženýrské obory. Student musí projít sítem 4 přijímacích zkoušek. Jedním z nich je ruský jazyk, profesor říká, že když se ho ptali na radu mladým, jak se dobře připravit na přijímačky, poradil, aby četli plnohodnotnou beletrii a neničili si mozek krátkými knižními extrakty a seriály. Čtení knih rozvíjí neuronovou síť, člověk se naučí zpracovávat informaci, přetvářet ji do obrazů a rozvíjet  představivost. Dalšími přijímacími zkouškami je matematika, fyzika a informatika. Proč matematika je jasné, fyzika je základem reálného světa a kdo chce s tímto světem pracovat, musí znát fyziku. Informatika je nezbytným instrumentem dnešního světa. Nejde ani o programování, ale o systémové myšlení a algoritmizaci. 
         Vysoká škola by měla hlavně formovat takové lidi, jaké potřebuje národní ekonomika. Ekonomika musí diktovat. Na Západě vyškolí inženýra za 4 roky, profesor říká, že v Rusku to neumí, na zvládnutí znalostního kvanta, které se studentovi musí předat, je potřebné minimálně šest let. Objem fundamentálních znalosti a nutné praktické znalosti různých disciplín není možné redukovat. Inženýr hydraulik potřebuje objem znalostí, který nelze  předat za méně než šest let, ale stejně to platí o kvalitním informatikovi. Průmysl očekává lidi vybavené znalostním fundamentem a škálou praktických znalostí. Profesor odmítá členění na generaci Z, alfa, X, Y atd. Všechny tyto teorie se vytváří pro marketing, ve vzdělávacím procesu je to úplně lhostejné.
         Jestli je někdo moc marketingový, velmi rychle z Baumanky vyletí. Profesor pozoruje, že stále víc sedmnáctiletých začíná věnovat pozornost výzvám, úkolům a poslání spíše než materiální stránce věci a to Baumance konvenuje. První dva tři roky se na Baumance trénuje fundamentální abstraktní báze, rozvíjí se analytické schopnosti, trénuje neuronová síť, aby dokázala pracovat s abstraktními a složitými schématy. Ve škole se výhradně používá ruský jazyk, všechny dokumenty jsou v ruštině. V aviatice je kvůli mezinárodním standardům nutná i angličtina, ale když se přednáší o kolových strojích, raketách atd. angličtina není nutná, ruský jazyk je pro projektování zcela dostatečný. Znát cizí jazyk je samozřejmě dobré, ale pro efektivní praktické zvládnutí profesní oblasti je vhodnější ruský jazyk.
         Jak se projevují západní sankce a izolace? Rusko nestrádalo. Baumanka má pořád vysoký rating, škola pomáhá přeložit kvalitní práce do perfektní angličtiny a na Západě se pořád publikují i citují. Některé západní časopisy odmítají ruské práce publikovat, ale podle profesora je to jejich problém. Intenzívní styky se Západem nejsou pro ruskou inženýrskou aktivitu kritické, což může být případ fundamentálních věd. Posláním současného inženýra je vývoj nové techniky, klíčovou výzvou dnešní doby je rychlost tohoto vývoje. Je lhostejné jde-li o techniku vojenskou nebo civilní. Důležitým rysem je kolektivní charakter technického vývoje.  
          Může AI nahradit člověka? Asi stejně jako kladivo nahradí osobu, která ji používá. Nástroj umožní dosáhnout lepších výsledků, může věci urychlit atd., ale lidi nástroj nenahradí. Umělá inteligence se v úrovni školy používá už dávno - modely ke generování textu, modely optimalizující programování atd. Profesor jako vrcholný seniorní vědec a vysoký řídící kádr říká, že sám explicitně AI moc nepoužívá, protože dobře neovládá Word, dokumenty nechává vytvářet AI na tabletu. Používá AI analýzy na množinách odkazů, uvědomuje si, že řadu textů, co dostává, nenapsali lidé, ale nevadí mu to. 
          Je dnes Rusko vedoucí světovou vědeckou silou? V něčem Rusové vedou, jinde zaostávají. V jaderné energii a ve vědě mají Rusové jasný náskok a projevuje se to i v technologiích. V geometrii např. ani neví, kde jsou, v zoologii nebo ve studiu hmyzu pravděpodobně zaostávají. Rozhovor se vede vedle budovy Quantum Park, kde se pracuje na nanoelektronice a kvantových počítačích. Jedním z produktů pracoviště je ředící kryostat pro studium procesů při ultranízkých teplotách. Kvantové výpočty se provádí na supravodivé platformě. Ředící kryostaty umožňují provoz při teplotách blízko absolutní nuly, v prostředí chladnějším než je vesmír. Uvnitř jsou instalovány mikročipy a procesory pro kvantové výpočty. Tento výzkum skončil a několik kryostatů se již prodalo. Parametry ruského produktu jsou lepší než používá Google nebo IBM k vývoji kvantových počítačů. V prosinci do kryostatu nainstalovali 8quibitový procesor a zpřístupnili pomocí cloudu veřejnosti. Kdokoliv se může přes cloud přihlásit a zkoumat matematiku algoritmů a kvantových procesorů. Všechny technologie, čipy, kryostaty, mikrovlnná elektronika, automatizační systémy a software byly vyvinuty na Baumance. Na Západě mají víc qubitů, ale co se týče kvality, Rusové neustupují předním korporacím. Jako další příklad vrcholné technologie uvádí zařízení profilometru, který měří drsnost povrchu až na zlomek nanometru. Profesor říká, že popsat další vrcholné výstupy by nebylo snadné a o  některých nelze hovořit. 
               Rusko zaspalo v oblasti kosmických výzkumů, ale nic není ztraceno. Pořád existuje dobrý fundament jako jsou zkušenosti, školy a mnoho znalých lidi. Klíčovým kritériem úspěchu je dostupnost zkušebních zařízení, protože inženýrství je vrcholně empirický proces. Modelové a počítačové systémy mohou snížit počet testů, ale bez nich se vývoj neobejde.  Rusko pořád má dostatečná testovací zařízení a odborné kádry, může tedy dohnat zpoždění. Blokování ruské armádě v přístupu k sítí Starlink je velmi citlivou záležitostí posledních dní, podílí se Baumanka na vývoji ruského Starlinku? Profesor odpovídá proč zrovna Starlinku, existuji i jiné systémy jako je čínský OneWeb. Starlink je Muskův marketingový systém, Rusko pracuje na něčem úplně jiném. Baumanka se na vývoji podílí a až bude čas, výsledky se zveřejní. 

Žádné komentáře: