mercosur eu

Další pohroma  

9. ledna 27 členských států prostřednictvím velvyslanců se velkou většinou vyslovilo pro dohodu s jihoamerickým blokem Mercosur o zóně volného obchodu. Proti byla Francie, Polsko, Maďarsko a Rakousko, ovšem nebyla to dostatečně silná menšina (4 členské státy a 35% obyvatel Unie), aby se dohoda zablokovala. Ve Francii pouze neuvěřitelný tlak zemědělců dovedl Macrona k odmítnutí dohody, v dalších třech zemích to byl cit vládnoucích pro realitu.  Dohoda bude mít katastrofální důsledky pro evropské rodinné zemědělství a zvýhodní velké zemědělské společnosti, ohrozí udržitelnost zpracovatelského průmyslu a ziskovost menších zemědělských podniků. V Řecku jsou protesty zemědělců už několik měsíců hlavním politickým tématem, ale předseda vlády Mitsotakis bez váhání podpořil dohodu s Mercosurem. Již dnes tradiční řecké zemědělství malých farem živoří na pokraji přežití, přitom řetězcům permanentně roste zisk. V důsledku nekompetentnosti Mitsotakisova liberálního vládnutí se loni muselo zlikvidovat půl milionu ovcí, kvůli údajnému vlivu vakcíny na kvalitu masa vláda zablokovala vakcinaci ovcí proti capripoxviru, přitom této vládě nevadí dovoz tisíců tun masa z jižní Ameriky, kterému dohoda s Mercosur otevře dveře. Spousta zemědělců po vybytí chovu nehodlá už obnovovat zemědělskou aktivitu a budou hledat zdroj obživy ve dvou hlavních městech, kde žije víc než polovina Řeků. Řecko je extrémní případ slabé kompetentnosti vládnoucích, v Česku měl rozpad venkova skrytější podobu. Kde v Česku ještě existuje životodárný venkov z něhož by národ čerpal sílu k regeneraci a kde existuje kategorie rolníků bez nichž je venkov trapným odleskem velkých měst? Na zemědělství se nahlíží jako na minoritního přispívatele HDP a zapomíná se, že jeho funkce pro stát a národ je daleko významnější než celé hlavní město s jeho pseudovědou, pseudokulturou apod.

             V sobotu byla v Asuncionu (Paraguay zastává rotující předsednictví Mercosuru) podepsaná dohoda mezi EU a čtyřmi zeměmi bloku Mercosur (Argentina, Brazilíe, Paraguay, Uruguay) o zóně volného obchodu. Informací o pětadvacetiletém dojednávání dohody média naznačují o jaké veledílo se má jednat. Před pětadvaceti lety byla Evropa opilá globalismem a dnes už víme, že jde o planetární havárii. Globalistická zóna všeho volného se neosvědčila ani na evropském kontinentě a nyní se má něco podobného konstituovat na dvou kontinentech, jak se před podpisem v Asuncionu vyjádřila Leyenová.  Bruselem řízená evropská ekonomika je před krachem a bude pro latinskoamerickou ekonomiku snadným soustem. Podobné dohody mohou být výhodné jenom v Evropanově fantazii, totiž pro Evropu může být výhodné, když na ní nepadne atomová puma, ale jinak mluvit o celkové evropské výhodnosti nemá smysl, co je výhodné pro Čechy obvykle není moc výhodné pro někoho jiného a opačně. Podobné dohody jsou v Evropě pro někoho výhodné a pro někoho velmi nevýhodné. Dohoda s Mercosurem je výhodná pro vývozce aut, farmacii, některá chemická odvětví a dobrou zprávou pro  obchodní řetězce, ale na prvním místě dohoda poškodí zemědělce většiny evropských zemí, co poškodí v dalších fázích zatím moc netušíme. 
      Mercosur a EU jsou dvě absolutně rozdílné struktury, EU je centralistická excesívní diktatura obzvlášť v ekonomických záležitostech a Mercosur je volné společenství suverénních zemí s akcentem na koordinaci v obchodních dohodách s velkými bloky jako je Čína, USA, Indie a EU. V zemích Mercosuru se přirozeným a svobodným způsobem střídají alternativní politické směry s různými postoji k minulým dohodám, země mohou bez problému ze společenství vystoupit nebo si zjemnit vazbu k bloku. Neexistuje možnost, že by některá země respektovala vyšší diktát na úkor národního zájmu. Volná obchodní zóna zemí přirozeného instinktu s diktaturou, kde se zájmy maskují nebo jde jen o politickou demagogii, nutně favorizuje země přirozeného instinktu tvrdě si hájící svou suverenitu. Země Mercosuru se zavazují zrušit 91% cel týkajících se evropského vývozu, Brusel se zavázal eliminovat 92% cel na jihoamerické produkty, v první fázi se to týká zemědělských produktů, jejichž masívní příliv do Evropy se očekává. Do Evropy se povalí tisíce tun hovězího, drůbeže, cukru, rýže, medu, sóji atd. Brazilský prezident prohlásil, že je to velmi dobré pro demokratický svět a pro multilateralismus.. Podle Luly s  Evropou mají Jihoameričané stejný pohled na svět, Lulu napadla zrovna lidská práva. 
              Pokud si Jihoameričané nedají pozor, EU se jim kromě produktů svých montoven pokusí exportovat i svou deformovanou ekonomickou politiku a politický stalinismus a zbortit jim přirozenou ekonomickou funkčnost. Zemědělci Mercosuru jsou v náhledu na dohodu s EU rozděleni, největší producenti  monokultur a velcí chovatelé skotu dohodu podporují, malí výrobci se obávají, že časem si EU vynutí i zde zavedení nových předpisů a taky se obávají vlivu unijních dotací na trh. Někteří brazilští ekonomové se domnívají, že velký export do EU způsobí nárůst cen potravin a dohoda posílí pozici monokultur v celkové zemědělské produkci.  
        Dohoda s Mercosurem není běžnou obchodní dohodou, kde je možné vyjednáváním dojít ke spravedlivé rovnováze, ale jde o významnou politickou volbu. Poraženými budou drobní evropští zemědělci a potravinová suverenita členských zemí EU. Dohoda otevírá dokořán dveře evropského trhu zemědělským a živočišným produktům, které jsou produkovány za zcela jiných podmínek než v Evropě - s jinými mzdami, s pesticidy, hormony a chemikáliemi, které jsou zdraví nebezpečné a v EU zakázány. S tímto modelem nemůže evropský venkov konkurovat, navíc v časech extrémně drahé elektřiny, vysokých cen hnojiv, paliv a krmiv pro zvířata. EU tlačí na zemědělce, aby neobdělával půdu, aby dodržoval pravidla, která zvyšují náklady. EU ho dusí nesmyslnými pravidly a na druhé straně přivádí konkurenty,  o nichž se ví, že máloco musí dodržovat. Výsledek je jasný - malé farmy nepřežijí nebo padnou do rukou hrstky lidí, kteří budou schopni odolávat konkurenci. Udusí se výrobní variabilita na venkově a celý evropský venkov definitivně odumře. To je svoboda obchodu v pojetí EU. Do spotřebitele se napumpuje maso s hormony, ovoce a zelenina se zbytky pesticidů, které se v Mercosuru používají. Velké finanční skupiny budou kontrolovat zemědělskou produkci v EU a distribuci exportovaných produktů, což je záruka vysokých cen potravin. Dohoda poškozuje národní kapacity evropských zemí produkovat potraviny a podminovává primární funkce venkovského prostoru.