kallasova pavel

V Praze při starém

Patří k silným setkáním potkat na cestách někoho s přesnou a údernou reflexí o Česku. Starší žena, která si talentem dobyla v Herakleionu velkého renomé zrovna v hudbě se po tříletém pokusu o návrat do vlasti, rychle vrátila na ostrov. Důvod - znechucena českými médii a politiky Fialova vládnutí. Mainstreamová média podle ní ztratila schopnost objektivního vidění a dobře maskovaná vulgarita ovládla pole. Vnést do  této oblasti řád kvality a objektivity jde nad možnosti společenského systému, stohlavé mainstreamové nestvůry se asi nikdy nezbavíme, protože si nikdo nedovolí zarazit penězovod do mediální bažiny, je dokonce i možné, že tuto žumpu lží a pomluv financuje český státní rozpočet. Republika se pomalu potápí s celou EU, svírají ji rostoucí ekonomické problémy evidentně vyprovokované ubohým vládnutím Fialy a spol. a český mainstream žvaní o dotacích, na které si mohou sáhnout podniky Agrofertu. České potravinářské podniky, ať patří komukoliv, nemají bez státní podpory šanci obstát v nadnárodní konkurenci, český mainstream vrhá bahno na ministra, na vládu a potažmo na všechny, kdo je volili a sabotuje národní ekonomiku. Koho zajímá, že před 40 lety někdo někoho udal, údajnou oběť nikdo nezabil, dostala přes hubu a dnes reportéři ČT a spol. s velkým humbukem odkryjí údajného pachatele v ministrovi kultury, navíc v upachtěném nekonečně dlouhém článku s přemírou nudy. Reportéři museli prošmejdit velmi smradlavé stoky, aby mohli zbastlit tuto hrůzu. Nemůže to být pravdivé, protože pravda a krása jedno jsou a kolektivní výplod mainstreamu je odporný. V jaké hnusné době žijeme, bez minimální velkorysosti a bez chápání historické ironie, která řídí naše osudy. 

         V situaci, kdy se i západním mainstreamu objektivně diskutuje o míru, je jeho česká odnož k mírové představě přímo nenávistná. Dobový český mainstream byl nacistickým do poslední hodiny, stalinským ještě roky po Stalinově smrti, Rudé právo dogmaticky komunistické až do poslední minuty, aby nám ovšem nyní nehlásalo jinou variantu téhož, čemu se běžně říká fašismus. Mainstream sugeruje obyvatelstvu ďábelskou představu, že prezidentská figurka usiluje o dobro národa, které v jeho pojetí má být totožné s naší poddanou nebo otrockou pozicí v NATO a EU. Což je samo o sobě trapné a směšné, protože tyto organizace jsou u konce. 
           Prezidentský dobrák je méně významnou součástí, jako je Česku konečně už všechno, válečnického klanu Leyenová, Macron, Starmer, Kellog, Kallasová, Zelenský.., kterým jde o nekonečné pokračování války a lití financí a zbraní ukrajinským korupčníkům. Válka trvá už čtyři roky a nebere konce. Před čtyřmi lety po pětitýdenním vyjednávání se dospělo k dohodě akceptovatelné oběma stranami, ovšem Západ se rozhodl pokračovat ve válce a Bidenovy loutky v Kyjevě s tím souhlasily. Konflikt na dlouhá desetiletí rozerval vztahy mezi Ruskem a Evropu. Kreml byl celou dobu trvání konfliktu otevřen vyjednávání, ale neschopné Leyenová a Kallasová a další politické loutky Macron, Merz, Starmer atd. rozdmýchávali na náklady evropských zemí ukrajinskou válku. Kremelský mluvčí Peskov prohlásil, že politické vedení EU není kompetentní a vyloučil možnost, že by Rusko někdy jednalo s Estonkou Kallasovou: "Jsou to nekompetentní nevzdělanci, neschopní vidět dopředu a nerozumí koordinátám současného světa. S Kallasovou nebudeme nikdy jednat a stejně tak Američané" Peskov řekl, že Evropa se posunula z imaginární pseudozávislosti na ruské ropě a plynu k reálné závislosti na USA . 
           Pro hlavní unijní diplomatku Kallasovou není účelem diplomacie urovnat konflikt, ale ještě víc rozdmýchat. "Mír to znamená porazit Rusko.." Evropské národy si za Napoleana a Hitlera bolestně uvědomily, že něco takového nikdy neuspěje a v atomovém věku na to mohou zaplatit mnohem víc. Rusko bez ohledu na evropské finance nasypané do konfliktu tuto válku vyvolanou Západem de facto vyhrálo. Bruselští byrokraté a agresívní vůdci některých evropských zemí by měli nést zodpovědnost. Podle Kallasové jsou rozhovory s Moskvou možné až stáhne svá vojska z Ukrajiny. Její postoj je typický pro politickou představivost rychle vymírajících pobaltských států, jejich bigotní pohled je velmi nebezpečně difundován na celou evropskou politiku. Konflikt od počátku vypuknutí Západ nikdy neprezentoval jako prostou regionální válku, ale jako civilizační systémový střet: demokracie versus totalita, Evropa versus Rusko, světlo versus tma.. Přitom právě dnes se USA začínají od Evropy distancovat kvůli jejím nedemokratickým praktikám, jako je sledování občanů, omezování svobody projevu apod. Politici totality, jako je Leyenová, Kallasová a v Česku Pavel a Fiala, by udělali nejlíp, kdyby slovo demokracie příliš mnoho nepoužívali.