fiala polka

Vypadni

Slavná Straussova polka se stala mottem  každého Fialova předvolební vystoupení: "Vypadni.. a táhni k čertu."  Zbytky vypelichaných stoupenců a vypelichaných frází amatérského žvanila o ničem. Ať se média snaží sebe víc, není vidět nic než neuvěřitelné zúžení fantazie pokoutního politologa i jeho sklerotických stoupenců. Pokud před čtyřmi lety jejich frázování mělo jakousi koherenci, dnes už na to rezignovali a omezili se na omílání pár vět emotivního nátěru bez smyslu. Kam se Fiala a spol. pohnuli, tam to projeli, ale stát to stálo velké prachy, a často nás strhli někam dolů, odkud se budeme obtížně v potu tváře vracet zpátky do normálních poměrů. Smyslem politické filozofie je  otevřít a vysvětlit vývojové možnosti společnosti nebo někdy i naznačit definitivní vývojový blok, společnosti to dává možnost pochopit sebe samu a odkrýt si nové perspektivy. Poslední čtyři roky charakterizovaly evidentní podvody a zlodějny vládnoucích, jako miliardy black box darované ukrajinským zlodějům, stovky miliard utopených ve fikci amerických stíhaček a ještě větší miliardy ztracené v hazardní hře o jaderné elektrárny. Možná ještě silnějším rysem té doby byla absence politických vizí a nepřítomnost principů politické filozofie v politické každodennosti. Česká  společnost se už dávno neopírá o boha a pokud si zavře cestu k reálným exaktnějším konceptům, v dlouhodobějším horizontu ji hrozí  morální rozklad a v kratším horizontu rychle udeří ekonomická a politická krize. Fiala jako nikdo před ním, politickou vědu nahradil prázdným žvaněním a bigotností bruselských byrokratů. Fiala se může utěšovat tím, že si exaktně dokázal velkou životní pravdu, o níž netušil: není ani politologem, ani politikem. Ostatní z jeho politického klanu na tuto pravdu nikdy nepřijdou a umřou v gnoseologické tmě.     

           V Bloombergu analyzovali Craig Stirling a Alessandra Migliaccio parametry neschopné evropské elity, autoři jdou přes velké země k menším, ale Česko jim nestojí za zmínku. Není to ojedinělé opomenutí, v poslední době je to téměř standard, totiž kromě nehorázné Fialovy a Pavlovy servility unijní totalitě Česká republika ničím nevyniká. Fiala a jeho věrní nejsou schopni reflektovat ani záležitosti, které v daný moment stojí v centru unijní závažnosti, např. před pár dny pokus Leyenové kopírovat každoroční poselství amerického prezidenta o stavu země nebo nové Draghiho kritické bilancování unijní politiky. V bloombergské analýze se píše, že od UK až po Polsko se Evropa proměnila v neřiditelný kontinent. Země kontinentu rozkládá kombinace politické fragmentace, animozita politických hnutí a bezmoc státních administrativ, mnohé země stojí před závažnými politickými rozhodnutími, jak potencovat ekonomický růst. 

             Krize vládnutí a politická nestabilita jsou v evropských zemích eminentní. Evropská krize vládnutí má společná témata jako je rozpad konsensu o tom, jak rozdělit výnosy slabého ekonomického růstu. Autoři se domnívají, že Macron a britský premiér Starmer jsou nejvíc ohroženi, ale vládnoucí v Berlíně, Varšavě, Madridu a jinde k tomu nemají moc daleko. Velkou část kontinentu sužuje zhoubná kombinace napjatých rozpočtů, chaotické administrativy, roztříštěnost parlamentů a politické neshody, které se často manifestují v ulicích. Bezmocnost státních administrativ členských zemí Unie se stala normou. Politický střed kolem vlád se stále zužuje, předstírá se, že všechno funguje jako obvykle, implicitně se ovšem přiznává, že určitá paralýza a chaos tu pravděpodobně zůstane. Všechno se to může převrátit v paniku, protože průzkumy dávají v nadcházejících volbách v Německu, Británii, a Francii velké preference krajní pravici. Sdělení, že současné struktury nemohou plnit své povinnosti sebou nese velmi inherentní nebezpečí. Giovanni Orsina, který vede katedru politologie na Luissově univerzitě v Římě říká, že je spíš pesimistický: "Svět se změnil a Evropa do toho nezapadá." V Bloombergu se obvykle vyhýbají tématům, které by mohly vyvolat mainstreamovou nevoli - nepojmenovali důvod krize evropského vládnutí, kterým je Evropská unie samotná a její proměna v totalitní strukturu.