Kanónenfutr z EU
Navzdor studenoválečnickému štvaní evropských elit se zdá, že se věci daly do pohybu a mytický den Pobědy přinese zlom v ukrajinské válce. Pokud k tomu dojde, může to být pouze dohodou mezi Ruskem a USA, kterou Trump prosadí přes ukrajinské a evropskounijní sabotování mírové dohody. Přes všechny slibné kroky vyjednávání s Trumpem, by Rusové neměli moc podléhat iluzím, západní svět nezná než řeč tvrdé pěsti a proto to bude situace v poli, která rozhodne o parametrech příštího míru. Neuplyne den, aby z EU nevypadl nesmyslný scénář konce války, když už by EU a Ukrajina přistoupily na příměří, tak by muselo jít o přechodné období přípravy na příští válku s Ruskem, což je špatná perspektiva i pro evropské národy, protože pod touto záminkou by bruselská kasta ještě víc utužila unijní fašismus.
48 hodin po jednání ve Washingtonu s Putimovým vyjednavačem Dmitrijevem se Steve Witkoff dlouze radil s Trumpem, kterému asi předat od Putina silný vzkaz, na který Trump rychle reagoval, protože vzápětí přistál speciál s americkým vyjednavačem na petrohradském letišti. Včera Witkoff v impozantních prostorách prezidentské knihovny s ruským prezidentem čtyři a půl hodiny jednal a okamžitě po jednání se opět vrátil do Washingtonu. Witkoff po jednání prohlásil, že strategií, která by rychle vedla k míru, by bylo uznání práva Ruska na čtyři východoukrajinské rusofonní regiony. Je to velmi adekvátní tvrzení, protože v případě nutnosti tyto historicky ruské regiony bude Rusko bránit i atomovými zbraněmi. Denacifikace a neutralita Ukrajiny jsou dalšími ruskými požadavky a v této rovině je možné kompromis dojednat, ale Rusko se z principiálních důvodů nemůže vzdát oblastí za něž zaplatilo krví a které mu historicky patří, tyto regiony vzdálí agresívní západní alianci od centrálních ruských oblastí. V Trumpově týmu Witkoffovu vizi mírového plánu neguje generál Kellog, tvrdí, že Ukrajina se nemůže vzdát východních území a zdá se, že v tom utvrzuje i Zelenského, poslední generálovou vizí je podle poválečného německého vzoru rozdělení Ukrajiny do francouzské a britské vlivové zóny, což by na nějakou dobu zmrazilo konflikt, ale jak známo z minulosti, taková řešení jsou permanentním zdrojem eskalací a potenciálními ohnisky globálních střetů. Dnes velmi oslabené a vnitřními rozpory rozdírané země Británie a Francie nemají morální ani ekonomickou kapacitu, aby mohly být garantem míru někde ve světě.
Zmatená Evropská unie rozdělená jako nikdy předtím, dezorientovaná Trumpovým sběhnutím z ukrajinské války a ztrapněná tím, že je ve vyjednávání Trump Putin odsunuta na druhou kolej, se snaží za každou cenu najít nějaké důležité místo v urovnání konfliktu. Lidem, kteří EU vedou evidentně chybí zdravý rozum, měli by méně gestikulovat a víc se snažit pochopit oč vůbec jde. Rusko vede 35 let existenciální válku se západním světem, který je cirkusovým stanem lží a falše. EU by měla pochopit, že pro Rusko je naprosto nevěrohodným partnerem, který totálně podváděl při dojednání Minských dohod, stejně jako zkorumpovaný šašek Zelenský. Putin má silné argumenty když odmítá přítomnost evropských jednotek na Ukrajině, Macron a Starmer pro svá tvrzení žádné argumenty nemají, taky proto, že v EU se už argumenty ani nemusí operovat, Macronovo perverzní vidění světa je nadřazeno realitě. Za Putinem stojí ruský lid, Putin nemusí mobilizovat, rychle naverbuje víc dobrovolníků, kteří jsou ochotni bojovat, než kolik dá dohromady EU. A pokud by Rusko vstoupilo do války s NATO, mohlo by rychle mobilizovat 20 milionů vojáků.
EU odmítá demilitarizovat Ukrajinu a chce v nějaké formě angažovat evropské země v ukrajinské misi, která potrvá desetiletí, kdo ponese obrovské finanční břemeno takové operace. Evropská unie, obzvlášť Francie a Británie mají pověst úspěšných programátorů vojenských konfliktů všude po světě, např. na Blízkém východě i v Africe, pro Rusko a dnes jak se zdá i pro USA je přitažlivější perspektiva trvalého míru. Bruselští byrokraté a jejich národní poskoci roní slzy nad ukrajinskou teritoriální nedotknutelností, ale v jiném patře jejich paláce v Bruselu se tvrdí Srbům, že se musí vzdát nároků na Kosovo, Rakušáci a Němci byli prvními, kteří rozervali na kusy bývalou Jugoslávií.
Intenzita válečných operací se snížila, i když Rusové reportují každodenní postup. Vojenská iniciativa na ruské ani ukrajinské straně není patrná, aby žádná ze stran nepopudila amerického prezidenta. Ukrajinská strana se obává, že Rusové připravují velkou ofenzívu, která se rozjede pokud jednání selžou. Dnes už Ukrajina nemá dost lidského materiálu, aby mohla ofenzívě čelit, pokud něco takového nastane, budou muset kanónenfutr dodat evropští spojenci, jejich politici se na tento okamžik už těší. Pokud se nedospěje k dohodě, z mnoha důvodů nebude možné vést válku v této podobě, Rusko se bude muset snažit urychlit průběh války a dosáhnout úplné ukrajinské kapitulace. Evropští politici, kteří od počátku tlačili Ukrajinu do války, ji přivodily velkou lidskou a materiální katastrofu, ale pokračují v úplně stejné šovinistické politice dál.
Zmatená Evropská unie rozdělená jako nikdy předtím, dezorientovaná Trumpovým sběhnutím z ukrajinské války a ztrapněná tím, že je ve vyjednávání Trump Putin odsunuta na druhou kolej, se snaží za každou cenu najít nějaké důležité místo v urovnání konfliktu. Lidem, kteří EU vedou evidentně chybí zdravý rozum, měli by méně gestikulovat a víc se snažit pochopit oč vůbec jde. Rusko vede 35 let existenciální válku se západním světem, který je cirkusovým stanem lží a falše. EU by měla pochopit, že pro Rusko je naprosto nevěrohodným partnerem, který totálně podváděl při dojednání Minských dohod, stejně jako zkorumpovaný šašek Zelenský. Putin má silné argumenty když odmítá přítomnost evropských jednotek na Ukrajině, Macron a Starmer pro svá tvrzení žádné argumenty nemají, taky proto, že v EU se už argumenty ani nemusí operovat, Macronovo perverzní vidění světa je nadřazeno realitě. Za Putinem stojí ruský lid, Putin nemusí mobilizovat, rychle naverbuje víc dobrovolníků, kteří jsou ochotni bojovat, než kolik dá dohromady EU. A pokud by Rusko vstoupilo do války s NATO, mohlo by rychle mobilizovat 20 milionů vojáků.
EU odmítá demilitarizovat Ukrajinu a chce v nějaké formě angažovat evropské země v ukrajinské misi, která potrvá desetiletí, kdo ponese obrovské finanční břemeno takové operace. Evropská unie, obzvlášť Francie a Británie mají pověst úspěšných programátorů vojenských konfliktů všude po světě, např. na Blízkém východě i v Africe, pro Rusko a dnes jak se zdá i pro USA je přitažlivější perspektiva trvalého míru. Bruselští byrokraté a jejich národní poskoci roní slzy nad ukrajinskou teritoriální nedotknutelností, ale v jiném patře jejich paláce v Bruselu se tvrdí Srbům, že se musí vzdát nároků na Kosovo, Rakušáci a Němci byli prvními, kteří rozervali na kusy bývalou Jugoslávií.
Intenzita válečných operací se snížila, i když Rusové reportují každodenní postup. Vojenská iniciativa na ruské ani ukrajinské straně není patrná, aby žádná ze stran nepopudila amerického prezidenta. Ukrajinská strana se obává, že Rusové připravují velkou ofenzívu, která se rozjede pokud jednání selžou. Dnes už Ukrajina nemá dost lidského materiálu, aby mohla ofenzívě čelit, pokud něco takového nastane, budou muset kanónenfutr dodat evropští spojenci, jejich politici se na tento okamžik už těší. Pokud se nedospěje k dohodě, z mnoha důvodů nebude možné vést válku v této podobě, Rusko se bude muset snažit urychlit průběh války a dosáhnout úplné ukrajinské kapitulace. Evropští politici, kteří od počátku tlačili Ukrajinu do války, ji přivodily velkou lidskou a materiální katastrofu, ale pokračují v úplně stejné šovinistické politice dál.
Žádné komentáře:
Okomentovat