georgescu

 Naivní Stalin

Excelentní francouzský politik Florian Philippot včera na twitteru pojmenoval skandál s rumunskými prezidentskými volbami státním převratem organizovaným natovskými strukturami. Rumunskou situaci perfektně charakterizuje Stalinův výrok: "Naivně jsem si myslel, že demokracie  je vláda lidu, "no vot", tavarišč Roosevelt mi vysvětlil, že demokracie - je vládou amerického lidu."  Rumunský tzv. ústavní soud anuloval první kolo prezidentských voleb, které vyhrál prolidový kandidát Calin Georgescu, podle průzkumů měl oproti Elene Lasconi v druhém kole 58% šanci zvítězit. Favorit evropskounijních struktur ministerský předseda Ciolacu skončil třetí a nepostoupil do druhého kola, na čtvrtém místě skončil s 14% Georges Simion, kterého mainstream kvalifikuje jako proruského extrémního pravičáka.  Georgescu nazval soudní rozhodnutí pučem, Lasconi mluví o ilegálním a amorálním rozhodnutí jdoucím proti podstatě demokracie. Georgescovo potenciální vítězství v druhém kole vyvolalo v západních mocenských štábech paniku nejvyššího druhu, hrozilo nebezpečí rumunského odklonu od prozápadní orientace země, kandidát se vyslovoval proti vojenské pomoci Ukrajině a proti základnám NATO na rumunském území a za obnovení styků s Ruskem.

            Podkladem k rozhodnutí byly informace tajných služeb, podle kterých mělo Rusko v předvolební kampani hybridními útoky v TikToku Calina Georgescu podporovat, 25 tisíc profilů TikToku se zaktivovalo až během volební kampaně a cíleně ho podporovaly, influenceři TikToku měli dostat 360 tisíc eur. Už samotné zdůvodnění je velmi zarážející, polemizovat s výrokem tohoto ústavního soudu znamená padnout do pasti Werichova výroku: "Když polemizujete s blbem, už polemizují blbové dva." Síť je přece otevřeným mediálním prostorem a každý může agitovat pro koho chce, argument pár tisícovek eur je trapná hloupost. Tak neomalená vulgárnost proti lidu je možná jen v prostoru východní Evropy, jejímž lidem západní struktury pohrdají, v zemích západní Evropy mají volební manipulace vytříbenější podobu. Soudní zdůvodnění ukazuje, že iluze o nějakých kvalitách v soudním systému nebo v tajných službách jsou jenom iluzemi, úpadek v těchto podsystémech je ještě hlubší než jinde, což je ovšem extrémně nebezpečné.             
           Rumunská instituce, která se jen omylem nazývá soud, zrušila prezidentské volby, přitom v této rovině od nepaměti nemá v žádném státě žádný akt větší sílu než lidové hlasování. V evropskounijních režimech, kde se stírají rozdíly mezi tajnými službami, soudy a mediálními vlivovými centry, je evidentně státní reprezentace jen vnější kulisou, která má minimální autonomii. Rozhodnutí natovských mocenských struktur o anulování prezidentských voleb je extrémní pouze ve své nezvykle vulgární formě, ovšem je to pokračování fašizoidného trendu, do kterého se obzvlášť evropskounijní politika transformovala. Pokud lid unikne z pasti mediálního lžisvěta a totální intoxikace střeženého tajnými službami všeho druhu, což je v dnešním světě minimálně pravděpodobné, mocenská centra sáhnou po silnějších  prostředcích.
          Rumunský neomalený volební podvod není první v řadě. Bylo to zmanipulované druhé kolo parlamentních voleb ve Francii, možný proces soudního zákazu německé opoziční AfD, zmanipulované prezidentské volby v Moldávii, natovskými a unijními strukturami organizované pokusy o svržení lidem ve volbách potvrzené gruzínské vlády, z telefonního hovoru Victorie Nulandová vyplynulo masívní americké vměšování do ukrajinských voleb atd. Přesto v řadě nemainstreamových komentářů se ukradené rumunské volby považují za první velký případ postdemokratické proměny západního politického systému.