Skřípající demokratické zuby
V tzv. demokratických státech je nejvíc problematickou právě demokracie samotná, mocenské struktury těchto zemí si dnes už nemohou dovolit riskovat ani náznak režimní změny. Pak ovšem nezbývá než podvod a ten se neděje jen v periferních zemích, např. v Česku předvolební Fialův podvod s podivným typem koalicí, ve Francii rozsáhlý volební podvod v druhém kole parlamentních voleb, obludné volební machinace v USA, na některých místech se tam už hlasuje o příštím prezidentovi. V Durynsku se proti politické alternativě spojí křesťanská demokracie s ortodoxní komunistkou, nebylo to možné ani po převratu v 1948. Principem tohoto mechanismu, který samozřejmě není demokratický, je eliminace možné změny, kterou může skutečná demokratická volba přinést a která je zárukou jistého optimálního fungování systému.
Nikde v tzv, svobodném světě se v komentářích nezmíní důležitá skutečnost, která odkrývá charakter soudobého demokratického mechanismu. Kolem 3 milionu Moldavanů má volební právo, z toho jich v Rusku žije něco přes 400 tisíc, ovšem moldavská vláda dovolila otevřít v Rusku pouze dvě volební místnosti v prostoru velvyslanectví s omezenou kapacitou, zatímco zřídila hustou síť volebních místností po celé Evropě, vláda otevřela řadu volebních místnosti např. v Itálii v místech s větší koncentrací Moldavanů. Moldavská vláda ignorovala vstřícnost ruské strany, která byla ochotna pomoci s infrastrukturou volebních míst po celém ruském teritoriu. Bývalý moldavský prezident Igor Dodon prohlásil, že víc než 400 tisícům voličů bylo zabráněno v účasti ve volbách, Moldavané pracující v Rusku jsou podezřelí, že nejsou protiruští, podle Dodona o falšování hlasování probíhajícího pod unijní kontrolou není pochyb. Bývalý ministerský předseda a prezidentský kandidát Jon Kiku řekl, že v hlasování se pozorovala nevídaná míra falzifikace s účastí centrální volební komise, jeho strana výsledky zpochybní. Podle moldavského politika Vladimíra Voronina ve volebních lokálech v zahraničí byl pozorován velky počet přestupků proti regulím voleb. V některých volebních místnostech byla pověšená vlajka Evropské unie, k volebním místnostem v zahraničí přijížděly patrové autobusy s moldavskými čísly, politik též zmínil diskriminaci Moldavanů v Rusku. Podle moldavské poslankyně Mariny Tauberové, pár hlasů navíc vydává Sandu za vítězství referenda o vstupu do Unie, je to směšné, navíc toho dosáhla za cenu falsifikací a administrativních podvodů, pokud by Moldavané v Rusku mohli hlasovat, ohromným převisem by zvítězilo ne Evropské unii.
Komentátor výsledků v Il Giornale píše o studené sprše pro Evropskou unii, ani v New York Times komentátora Andrew Higginse nezmátla volební intrika a pro-evropskounijní interpretace výsledků, píše, že Moldavané odmítli ústavní změny, které měly potvrdit definitivní odklon od Ruska. Referendum mělo silnou podporu Evropské unie a USA, Leyenová korumpovala voliče příslibem 2miliardové podpory Moldávii. Nevybíranou kampaň vedla moldavská státní média, odpůrci "ano" byli skandalizování, někteří i kriminalizováni, přesto po vyhlášení výsledků prezidentka Sandu, Leyenová atd. okamžitě obvinily Rusko z vměšování a podplácení voličů. Sandu vyhrožovala, že budu přijata rozhodující opatření, jaksi opominula dodat, že ona diskriminovala téměř půl milionů voličů na ruském teritoriu. Unijní propagandista Peter Stano: "Hlasování proběhlo v podmínkách bezprecedentního ruského vměšování..., Rusko chce destabilizovat moldavskou demokracii.." Leyenová prohlásila, že přes hybridní ruské snahy, Moldávie demonstrovala svoje sympatie k evropské budoucnosti. Jako důkaz ruského vměšování západní média uvádí posty na twitteru od moldavského miliardáře Šora žijícího v Moskvě. Jeden čtenář informace o volbách ve Figaru napsal: "Je zábavné je poslouchat, jak tvrdí, že Rusko dokáže na dálku falzifikovat volby, a co dělají organizátoři referenda, v tomto případě prounijní moldavská vláda? To USA a jejich evropská kolonie nesou zodpovědnost za vměšování do moldavských voleb"
Paralelně s referendem se konaly prezidentské volby, žádný z kandidátů nezískal absolutní většinu, do druhého kola 3. listopadu postupuje prezidentka Sandu s 41,9% a bývalý generální prokurátor proruský Stojanoglo s 26,4%. Podle Stojanoglu potřebuje Moldávie novou vládu, která bude otevřená všemi směry, ne pouze k EU, ale i k Rusku a k Číně.
Žádné komentáře:
Okomentovat