středa 23. října 2024

kisinev tirasopol

Skřípající demokratické zuby

V tzv. demokratických státech je nejvíc problematickou právě demokracie samotná, mocenské struktury těchto zemí si dnes už nemohou  dovolit riskovat ani náznak režimní změny. Pak ovšem nezbývá než podvod a ten se neděje jen v periferních zemích, např. v Česku předvolební Fialův podvod s podivným typem koalicí, ve Francii rozsáhlý volební podvod v druhém kole parlamentních voleb, obludné volební machinace v USA, na některých místech se tam už hlasuje o příštím prezidentovi. V Durynsku se proti politické alternativě spojí křesťanská demokracie s ortodoxní komunistkou, nebylo to možné ani po převratu v 1948. Principem tohoto mechanismu, který samozřejmě není demokratický, je eliminace možné změny, kterou může skutečná demokratická volba přinést a která je zárukou jistého optimálního fungování systému.

               V pondělí brzo ráno se zdálo, že se v Evropě rýsuje něco, co se dá srovnat s Gagarinem na oběžné dráze, po pár hodinách to jenom zdánlivě bylo uvedeno do systémového normálu. Poprvé se našel národ, který se  odvážil plivnout do tváře Evropské unii, rozměr tohoto faktu nelze docenit. V Moldávii obyvatelé většinou 51% řekli ne ústavním změnám, které měly zakódovat přičlenění k Evropské unii, ovšem když se přičetly hlasy lidí žijících v západním světě, ano dostalo 50,2%. Už fakt hlasování o národních záležitostech v zahraničí žijících občanů je velmi sporný, stát budují a brání lidé, kteří tam žijí, ti kteří se za státní peníze vyškolili a svoje znalosti a um rozdávají jinde, jsou dlužníky, kteří by udělali nejlépe, kdyby mlčeli.
             Nikde v tzv, svobodném světě se v komentářích nezmíní důležitá skutečnost, která odkrývá charakter soudobého demokratického mechanismu. Kolem 3 milionu Moldavanů má volební právo, z toho jich v Rusku žije něco přes 400 tisíc, ovšem moldavská vláda dovolila otevřít  v Rusku pouze dvě volební místnosti v prostoru velvyslanectví s omezenou kapacitou, zatímco zřídila hustou síť volebních místností po celé Evropě, vláda otevřela řadu volebních místnosti např. v Itálii v místech s větší koncentrací Moldavanů. Moldavská vláda ignorovala vstřícnost ruské strany, která byla ochotna pomoci s infrastrukturou volebních míst po celém ruském teritoriu. Bývalý moldavský prezident Igor Dodon prohlásil, že víc než 400 tisícům voličů bylo zabráněno v účasti ve volbách, Moldavané pracující v Rusku jsou podezřelí, že nejsou protiruští, podle Dodona o falšování hlasování probíhajícího pod unijní kontrolou není pochyb. Bývalý ministerský předseda a prezidentský kandidát Jon Kiku řekl, že v hlasování se pozorovala nevídaná míra falzifikace s účastí centrální volební komise, jeho strana výsledky zpochybní. Podle moldavského politika Vladimíra Voronina ve volebních lokálech v zahraničí byl pozorován velky počet přestupků proti regulím voleb. V některých volebních místnostech byla pověšená vlajka Evropské unie, k volebním místnostem v zahraničí přijížděly patrové autobusy s moldavskými čísly, politik též zmínil diskriminaci Moldavanů v Rusku. Podle moldavské poslankyně Mariny Tauberové, pár hlasů navíc vydává Sandu za vítězství referenda o vstupu do Unie, je to směšné, navíc toho dosáhla za cenu falsifikací a administrativních podvodů, pokud by Moldavané v Rusku mohli hlasovat, ohromným převisem by zvítězilo ne Evropské unii.   

          Komentátor výsledků v Il Giornale píše o studené sprše pro Evropskou unii, ani v New York Times komentátora Andrew Higginse nezmátla volební intrika a pro-evropskounijní interpretace výsledků, píše, že Moldavané odmítli ústavní změny, které měly potvrdit definitivní odklon od Ruska. Referendum mělo silnou podporu Evropské unie a USA, Leyenová korumpovala voliče příslibem 2miliardové podpory Moldávii. Nevybíranou kampaň vedla moldavská státní média, odpůrci "ano" byli skandalizování, někteří i kriminalizováni, přesto po vyhlášení výsledků prezidentka Sandu, Leyenová atd. okamžitě obvinily Rusko z vměšování a podplácení voličů. Sandu vyhrožovala, že budu přijata rozhodující opatření, jaksi opominula dodat, že ona diskriminovala téměř půl milionů voličů na ruském teritoriu. Unijní propagandista Peter Stano: "Hlasování proběhlo v podmínkách bezprecedentního ruského vměšování..., Rusko chce destabilizovat moldavskou demokracii.." Leyenová prohlásila, že přes hybridní ruské snahy, Moldávie demonstrovala svoje sympatie k evropské budoucnosti. Jako důkaz ruského vměšování západní média uvádí posty na twitteru od moldavského miliardáře Šora žijícího v Moskvě. Jeden čtenář informace o volbách ve Figaru napsal: "Je zábavné je poslouchat, jak tvrdí, že Rusko dokáže na dálku falzifikovat volby, a co dělají organizátoři referenda, v tomto případě prounijní moldavská vláda? To USA a jejich evropská kolonie nesou zodpovědnost za vměšování do moldavských voleb"
            Paralelně s referendem  se konaly prezidentské volby, žádný z kandidátů nezískal absolutní většinu, do druhého kola 3. listopadu postupuje prezidentka Sandu s 41,9% a bývalý generální prokurátor proruský Stojanoglo s 26,4%. Podle Stojanoglu potřebuje Moldávie novou vládu, která bude otevřená všemi směry, ne pouze k EU, ale i k Rusku a k Číně.

Žádné komentáře: