Co zbylo po Berlusconim
Posledních třicet pět let nebyla politická Itálie myslitelná bez Sylvia Berlusconiho, založil Forzu Italia (FI) a jeho vládnutí v devadesátých letech nahradilo levicové vládnutí post komunistů a post lidovců. Levicová strana se do dneška střídá ve vládnutí s politickým středem a pravicí, zatímco z FI síla vyprchala, v dnešní vládní koalicí s FdI Giorgii Meloni a Salviniho Legou je FI nejslabším partnerem. Berlusconi v posledních letech života už neměl energii na revitalizaci své politické strany, občas byly náznaky, že by mohlo dojít ke spojení se Salviniho Legou, i když k tomu nikdy nedošlo, obě dvě strany si moc nekonkurovaly a oslovovaly jiné spektrum voličů k prospěchu celé pravice. Salvini a Berlusconi si byli velmi blízcí a nebylo představitelné, že by tyto dvě strany dospěly do nějaké politické konfrontace.
Pár měsíců po Berlusconiho smrti a kongres Forza Italia se nese ve znamení animozity k Salviniho Lega pod praporem nejbigotnějších elementů bruselské vládnoucí kasty. Berlusconi se dopustil velké chyby, ještě za svého života v podstatě designoval Antonia Tajaniho za svého nástupce, jeho politická kariéra je svázána s Bruselem, byl komisařem i předsedou Evropského parlamentu a jeho vidění nejde mimo tuto instituci. Tajani je šedivým odvarem bruselských elit, nesrovnatelně nicotný ve srovnání s Berlusconim. Kongres FI s 1300 delegáty se podle levicového Il Manifisto podobá hollywoodskému megafilmu sovětského stylu v konzervě Warholovy polívky. Tajani kongresu naprogramoval scénář nekompromisního boje s Legou v evropských volbách. Meloni z Kyjeva poslala pozdravné video poselství, video s pozdravem poslala i Ursula Leyenová, v něm vynáší nového lídra strany Tajaniho, pak je jasné o co jde a jaká mizerná strana se na troskách Berlusconiho velké strany narodila.
Na kulisách kongresu je Berlusconi všudepřítomný, nepřítomný je v programu strany i v politické debatě. Ukazuje se, že strany vůdcovského typu obvykle nemají pevné fundamenty a zvrtnou se do opaku. FI nemá vůdce, protože evropskounijní atrapa není vůdcem, strana nemá hlas a duši. Mainstreamové noviny píší, že Tajaniho FI se stala umírněnou stranou v programu i v hlasu, centristickou stranou blíž k pravici. Ovšem v dnešním politickém teráriu blíž tam nebo tam nemá žádný význam, buď jde o silnou národní politickou stranu nebo jde o odvar unifikované bruselským centrem přímo nebo nepřímo řízeného organizace. Nová FI je radikální jen ve dvou směrech, které Itálie vůbec nepotřebuje - v europeismu a atlantismu stylu Meloni, o které jedny ne mainstreamové noviny napsaly, že Stoltenberg je ve srovnání s ní poslem míru. Přitom právě v těchto směrech byl Berlusconi velmi opatrný, na kongresu je tématem i nenávist k Rusku, přitom Berlusconi se s ruským prezidentem přátelil a do posledních okamžiků usiloval o mír na Ukrajině, půvabné video o Berlusconiho cestě s Putinem po krymských vinicích a vinotékách je na kongresu tabu.
Tajani deklaroval cíl strany - obsadit prostor mezi levicovou stranou a Meloni FdI, tedy zlikvidovat pravicovou Legu, pro Meloni je tato vize velmi zajímavá. Meloni má velký zájem postavit proti sobě Legu a FI s konečným oslabením Legy a Salviniho. Berlusconi by se divil, soupeřem nově zvolených předáků strany není levice ani havarující ekonomika, ale Matteo Salvini. Na kongresu přítomný Manfred Weber, který vede frakci lidovců v Evropském parlamentu (FI je součástí této frakce) za aplausu delegátů hřímal proti Putinovým loutkám v Evropě, kam řadí i Salviniho Legu. Ještě před rokem navzdory zdravotním problémům Berlusconi tvrdě pracoval na obnově své strany, ale spletl se ve výběru lidí, kteří po jeho smrti okamžitě stranu prostituovali s nejbigotnějšími z Evropské unie.
Katolická Nuova bussola píše, že prázdnota, která vznikla po Berlusconiho smrti je nepřekonatelná a FI nebude mít dlouhý život. Po Berlusconiho smrti je FI poněkud nadhodnocena v průzkumech, jak lze očekávat, ale to rychle vyvane. Transformace strany založené na charismatu vůdce v normální politickou stranu není v dnešním evropském politickém klimatu možná, evropskounijné režim využije oslabení strany a zmocní se jí. Nuova Bussola píše, že dnes je největším protivníkem Meloni Matteo Salvini, je pro ni větším nebezpečím než levicová strana i když spolu tvoří vládní koalici. Pokud Salvini neobstojí v evropských volbách, někteří funcionáři Legy, které Meloni zkorumpovala posty ve vládní administrativě, se pokusí Salviniho svrhnout z vedení Legy. Podle analýzy v Nuova Bussola se FI do evropských voleb uměle udrží při životě, musí se totiž zvolit pár poslanců do Evropského parlamentu, kteří mohou být důležití v bastlení většiny kolem Leyenové a tím historie strany pravděpodobně skončí.
Na kulisách kongresu je Berlusconi všudepřítomný, nepřítomný je v programu strany i v politické debatě. Ukazuje se, že strany vůdcovského typu obvykle nemají pevné fundamenty a zvrtnou se do opaku. FI nemá vůdce, protože evropskounijní atrapa není vůdcem, strana nemá hlas a duši. Mainstreamové noviny píší, že Tajaniho FI se stala umírněnou stranou v programu i v hlasu, centristickou stranou blíž k pravici. Ovšem v dnešním politickém teráriu blíž tam nebo tam nemá žádný význam, buď jde o silnou národní politickou stranu nebo jde o odvar unifikované bruselským centrem přímo nebo nepřímo řízeného organizace. Nová FI je radikální jen ve dvou směrech, které Itálie vůbec nepotřebuje - v europeismu a atlantismu stylu Meloni, o které jedny ne mainstreamové noviny napsaly, že Stoltenberg je ve srovnání s ní poslem míru. Přitom právě v těchto směrech byl Berlusconi velmi opatrný, na kongresu je tématem i nenávist k Rusku, přitom Berlusconi se s ruským prezidentem přátelil a do posledních okamžiků usiloval o mír na Ukrajině, půvabné video o Berlusconiho cestě s Putinem po krymských vinicích a vinotékách je na kongresu tabu.
Tajani deklaroval cíl strany - obsadit prostor mezi levicovou stranou a Meloni FdI, tedy zlikvidovat pravicovou Legu, pro Meloni je tato vize velmi zajímavá. Meloni má velký zájem postavit proti sobě Legu a FI s konečným oslabením Legy a Salviniho. Berlusconi by se divil, soupeřem nově zvolených předáků strany není levice ani havarující ekonomika, ale Matteo Salvini. Na kongresu přítomný Manfred Weber, který vede frakci lidovců v Evropském parlamentu (FI je součástí této frakce) za aplausu delegátů hřímal proti Putinovým loutkám v Evropě, kam řadí i Salviniho Legu. Ještě před rokem navzdory zdravotním problémům Berlusconi tvrdě pracoval na obnově své strany, ale spletl se ve výběru lidí, kteří po jeho smrti okamžitě stranu prostituovali s nejbigotnějšími z Evropské unie.
Katolická Nuova bussola píše, že prázdnota, která vznikla po Berlusconiho smrti je nepřekonatelná a FI nebude mít dlouhý život. Po Berlusconiho smrti je FI poněkud nadhodnocena v průzkumech, jak lze očekávat, ale to rychle vyvane. Transformace strany založené na charismatu vůdce v normální politickou stranu není v dnešním evropském politickém klimatu možná, evropskounijné režim využije oslabení strany a zmocní se jí. Nuova Bussola píše, že dnes je největším protivníkem Meloni Matteo Salvini, je pro ni větším nebezpečím než levicová strana i když spolu tvoří vládní koalici. Pokud Salvini neobstojí v evropských volbách, někteří funcionáři Legy, které Meloni zkorumpovala posty ve vládní administrativě, se pokusí Salviniho svrhnout z vedení Legy. Podle analýzy v Nuova Bussola se FI do evropských voleb uměle udrží při životě, musí se totiž zvolit pár poslanců do Evropského parlamentu, kteří mohou být důležití v bastlení většiny kolem Leyenové a tím historie strany pravděpodobně skončí.
Žádné komentáře:
Okomentovat