pisa timss

Triumf štěken

Testování Bostonské univerzity TIMSS monitoruje trendy úrovní školního vzdělávání na vzorku 22 000 studentů z 30 zemí  v matematice, přírodních vědách a v chápání textu. Ve výsledcích 2019 ve vzorku desetiletých dětí první skončil Singapur (629 bodů), pak Hongkong, jižní Korea, Taj-van, Rusko (567), Anglie (556), USA (535), Česko bylo dvanácté s 533 body, Německo 521 bodů a někde dole následovala Francie s hubenými 485 body daleko za Tureckem (523). Mladí Turci jsou v matyce výrazně lepší než Francouzi a moc se neliší od Čechů. V testování, jak obstojí studenti v řešení problémů z různých oblastí přírodních věd, Singapur (595) je první, druhá Korea a na třetí příčku se vyšplhalo Rusko (567). Česko jedenácté s 534 body, Turecko (526), dvacáté Německo (518) a na úrovni schopností studentů Emirátů skončila Francie (488). Na předních příčkách testování figuruje i Lotyško, bez hlubších analýz je jasné, že je to dík velkému procentu ruského etnika. Testování patnáctileté populace pořadí v tabulkách moc neproměnilo. Tragickou pachuť mají výsledky testování klíčových evropskounijních zemí, ve Francie diskutují možnosti reindustrializace země, ale pravděpodobně v zemi už k tomu neexistuje lidský kapitál, ve výsledcích zemí OECD skončila Francie předposlední před Chile.

         Ve Francii nářky nad úrovní školního patří ke konstantní náplní novin, ministr školství počátkem listopadu v interview v novinách mluvil o velmi znepokojujících výsledcích školního vzdělávání, polovina desetiletých není schopna číst a víc než polovina nevyřeší ani nejjednodušší geometrický problém. Ve Figaru často komentátoři tragickou vzdělanostní úroveň mládeže přikládají ideologické volbě, kdy se nahradil meritokratický princip egalitarismem a pseudodemokratickým akcentem v školním procesu. Francie přitom na školním systému moc nešetří, přes pět procent HDP míří do školství. Podobně jako v Česku je trendem střední škola a maturita pro všechny, přestala se akcentovat excelentnost výběrových škol, 80% adolescentů ukončí střední školu a protože se zredukovala náročnost tradičně velmi obtížné francouzské maturitní zkoušky, u maturity dnes uspěje 90% studentů, což se považuje za ztrátu excelentnosti středoškolského systému. V Česku asi maturu dostanou všichni, kdo po ní touží.
          Publicista a bývalý Sarkozyho poradce Maxime Tandonnet ve Figaru hodnotí situaci v termínech velmi adekvátních i pro české poměry, kromě neschopnosti číst a počítat, je zarážející ztráta intelektuální zvědavosti a vášeň pro knihy, nahradila to stádnost, tito mladí jsou triumfem mainstreamové propagandy. Hrozné důsledky přinesl pokles excelentnosti univerzit, když nároky přijímacích zkoušek nahradily metody administrativní registrace. Dlouhý běh k průměrnosti, který je ordinován politickou mocí, jejíž vizí je společnost lehce manipulovatelných individuí. Lidé bez intelektuálních kořenů, bez literatury, historie a filozofie se promění v lehce ovlivnitelné stádo, klonování servilní společnosti vedlo k triumfu štěken nad kolektivním rozumem. Tandonnet se domnívá, že jen skutečná  intelektuální revoluce spočívající v rehabilitaci excelentnosti může situaci změnit.
           Již tak pasimistické komentáře o školském systému po publikování posledních šetření o kvalitách vzdělávání - statistik PISA - ve Francii i v Německu, úplně zčernaly. Problém není jen v ideologii, ale i v kvalitě materiálu, který měříte. Proč se v republice nikdy nezmění pořadí krajů ve výsledcích PISA. Státní ideologie je dlouhodobě všude stejně mizerná, trochu se liší kvalita učitelů, ale největší díl variability výsledků nese kvalita lidského materiálu testovaných. PISA na rozdíl od šetření Timss má spíš testovat potenciál studenta v dané oblasti testování.
          Publikované výsledky šetření PISA (73 rozvinutých zemí, Rusko se netestovalo) překvapily velkým poklesem skóre v evropských zemích oproti předchozímu testování (2018), částečně se tento radikální pokles studentské výkonnosti přikládá pedagogické retardaci covidového  období. Sanitární krize měla fatální dopad na Evropskou unie, ale tady to končí, od roku 2018 rostla úroveň v Singapuru, Japonsku, Korei, Estonsku a Irsku. V matematice na prvních místech figurují východoasijské země, první Singapur (575 bodů, +6), šestnáctá ČR (487, -12), čtyřiadvacáté Německo (475, -25), šestadvacátá Francie (474, -21). Země OECD vykazují průměrný pokles 10 bodů, tedy Francie, Německo i Česko jsou v horší skupině zemí. Největší pokles úrovně registrovaly Finsko, Norsko a Německo, tyto tři země se rychle etnicky de-homogenizují.
           V Německu se za posledních deset let zdvojnásobil podíl dětí z imigrace z 13% na 26%. V Journalistenwatch bilancuje výsledky Manfred Rouhs. V Německu je to o trochu lepší než ve Francii, čtvrtina patnáctiletých neumí číst, psát a počítat a má slabé přírodovědecké znalosti. Nikdy nemělo Německo v testování tak mizerné výsledky, které jsou  rychlým dopadem imigrační politiky. Středně a dlouhodobé následky této vzdělávací katastrofy na národní hospodářství budou kolosální. Během několika málo let nastoupí tato generace do pracovního procesu a jedna čtvrtina z nich může dělat jen nekvalifikované a špatně placené činnosti, část z nich si bude příjem kompenzovat násilnými činy na úspěšnější části spoluobčanů a část čerpat ze sociálního systému.