bigotnost politiky eu

Až na dno (politické bigotnosti)

V sobotu blízko Eifellovky zabil nožem ozbrojený muslim čtyřiadvacetiletého německého turisty a podřezal dva další, ministr vnitra Darmanin se dostavil na místo činu a "nějak" zločin vysvětlil. Adekvátnější vysvětlení než ministr poskytl samotný terorista, chtěl pomstít mrtvé muslimy v Afghánistánu a Palestině. Francouzští ministři působí dojmem advokátů zločinů proti francouzskému etniku, ministr vnitra Gerald Moussa Darmanin má i alžírské kořeny. Brutální činy muslimských imigrantů proti evropské autochtonní populaci trvají řadu let, ale v posledních době se pozoruje jakási akcelerace a hlavně je to téměř každodenní. Ve Francii a v Irsku po vraždách následovala vlna protestů, (planých) diskuzí a politických třenic kolem nekontrolované imigrace. Irská ministryně spravedlnosti McEntee o protestujících v ulicích: "kriminálníci, kteří sejí chaos a rozklad..." Přitom tato ministryně je významným článkem vládnoucí proimigrační mafie, poslední rok přišlo do země 150 tisíc mimoevropských přistěhovalců převážně muslimů. Protesty v ulicích proti politice vlády následovaly po zavraždění učitelky mateřské školy, která chránila svěřené děti, muslimským imigrantem z Alžírska. Představme si, že by do Česka přišel za jeden rok stejný počet muslimů, a to jsme dvakrát větší než Irsko, stát by se zhroutil.

          Evropské společnosti tvrdě unifikuje evropskounijní ideologie, která je v poslední verzi intelektuálně chabým produktem průměrné elitní kasty, která mechanicky přesadila pár abstraktních idejí liberálních myslitelů minulosti do současnosti a zarámovala potřebami anglosaského finančního kapitalismu. Evropskounijní ideologie je trapnější než byl svého času bolševismus, který se teoreticky opíral o marxistické filozofy, s jistou rezervou se mohl chápat jako jedna z možných aplikací jejich učení. Evropskounijní ideologie a její praktická politika staví na masové imigraci, která je důležitým pilířem úspěšného fungování globálního finančního kapitalismu a předpokladem nekontrolované moci nadnárodní evropskounijní byrokracie. Feminizovaná evropskounijní ideologie místo individuality, jak slibuje, plodí slabého jedince bez vůle a bez pořádného vzdělání, které obvykle bylo oporou zdravé sebedůvěry člověka.
           Evropan je bezbranný před řáděním muslimských hord, po přepadu taneční zábavy v Crépol ve Francii a zabití 16letého mladíka skupinou mladých muslimů, kteří tam šli bít bílé, státní moc nasadila ozbrojené složky, aby zabránila již tak bezzubému obyvatelstvu adekvátně jednat. Macronismus je nejhorší odrůdou levičáctví, pokud se v období Hollandova prezidentování daly pozorovat nějaké pokusy státní moci imigraci čelit a muslimy integrovat, Macron se s masovou imigrací ztotožnil, jeho vláda loni vydala rekordních půl milionu povolení k pobytu. Macron na stav občanské války reaguje úsměvem idiota, ovšem žádná země není dlouhodobé imunizovaná proti takovému stupni každodenního násilí a vnitrospolečenské nenávisti.
          Evropa je vystavena  dlouhodobému koncentrovanému útoku destrukce.  Prohlubující se problémy unijních zemí jsou produktem negace reality evropskounijní vládnoucí elitou, stav evropských společností zakládá na podezření, že jde o organizovanou paralýzu evropského obyvatelstva. Unijními byrokraty hlásána abstraktní pravidla nejsou garancí ani prosperity, ani společenského míru evropských zemí, obojí může zajistit jen národní společnost postavená na tradicích a historické zkušenosti.
        Francie je evidentně v koncích a gaullistická republikánská strana, kterou  lze chápat jako klasickou pravici, která od Chiraca má velkou vinu na současné společenské krizi, v prohlášení svých vůdců mluví o tom, že země si musí dát (ústavní) nástroje, které by skoncovaly s ilegálním přistěhovalectvím, umožnily kontrolu hranic a v rámci Unie si Francie musí vzít zpátky kapacitu jednat. Příliš mnoho činů na jednou evropskou politickou stranu. Podle gaullistických předáků, Macronova strana a levičáci v parlamentu prosazují v parlamentu imigraci ještě vstřícnější pravidla. Je ohrožena demokracie, společenský mír, prosperita a gaullističtí vůdci jsou plní dobrých vizí a frází, jak problém řešit, ovšem vždy jim chybí jedno, konkrétní čin. Gaullisté už řadu let blokují jediné schůdné řešení imigrace a dalších problémů země, kterým je vytvoření pravicového bloku, tj. pragmatické spojenectví republikánů  s RN Marine le Penové. Místo toho v prezidentských volbách automaticky podpořili  Macrona a část jejich strany dokonce s Macronem spoluvládne. Jak absurdní a bigotní musí být francouzská politika, když až deset dní po vraždě v Crépol se v poslanecké sněmovně shodli poslanci na tom, že minutou ticha uctí památku zavražděného mladého Francouze, přitom poctu  mladému kriminálníkovi Nahelovi projevil parlament okamžitě. Minutou ticha tam běžně uctívají utopené imigranty u řeckých ostrovů, sjednotit se v pietě nad zabitým Francouzem je pro francouzský parlament problém.