Tlachy o solidaritě
Jak začnou padat bomby, okamžitě se najdou nebo vymyslí nějaké děti a evropskounijní konglomerát rychle nahradí solidaritu se státem Izrael za solidaritu s Palestinci, tj. etnikem, které historicky nikdy neexistovalo. Pojem Palestinec označoval až do šedesátých let minulého století obyvatele historické Palestiny, tedy Araby, Židy, křesťany a tam žijící Osmany. Termínu dal za přispění evropských manichejců dnešní obsah až Jásir Arafat, který se nejdřív vydával za představitele lidu Palestiny, kam počítal i Židy, posléze onomasticky termín Palestinec zúžil na místní Araby a Židy hodlal utopit v moři. Dnešní termín Palestinec je příkladem dobrého tahu moderní PR, stejně jako např. umělý národ Rohingya. Karabašskému národu, který je jedním z nejstarších dochovaných národů na světě, evropskounijní PR právo na národ nedala, z důvodu dobré spolupráce s diktátorem Alijevem. Evropská unie dlouhé roky miliardami subvencovala Fatah a Hamas bez ohledu na to, že nikdy na palestinských územích nevznikla ani minimálně funkční a transparentní politická struktura. Finance proudí palestinským korupčním strukturám a na druhé straně se v EU velmi často židovský stát prezentuje jako brutální okupační moc, často až v tak absurdní fazoně, že vlastně okupuje svá vlastní území. Evropskonijní fažizoidní propaganda neváhá otevřeně tvrdit, že židovský stát upírá Palestincům hausujícím v tzv. uprchlických táborech v Gaze nebo Libanonu domovské právo, protože se na území dnešního Izraele narodili jejich předkové. Tato zdánlivě neškodná demagogie se v minulosti několikrát ukázala největší překážkou dorozumění Arabů s Židy, konečně předáci Fatahu jednali logicky, podle nich má právo na návrat do Izraele čtyři pět milionů Arabů, a za to mohou vydírat Izrael až do konce světa, tato vrcholná politická demagogie je možná jenom s podporou Evropské unie a v tomto světle jsou tlachy o solidaritě s Izraelem podvodem.
Až se rozjede pozemní operace v plné síle, evropskounijní konglomerát bude v OSN jednohlasný v podpoře jedné rezoluce vedle druhé, nejdřív vyzývající Izrael k zastavení bojů a posléze Izrael odsuzující, přece umírají děti, a ČR bude v nejservilnější řadě hlasovat s evropskounijním blokem. Evropskounijní konglomerát je jednou z nezanedbatelných příčin celého blízkovýchodního problému. V obdobích, kdy existovala v Evropě politická variabilita a evropské země netvořily v mezinárodních organizacích trapný unifikovaný blok hlasující v jednotě stalinského typu, různé evropské země podle historických inklinací vytvářely s Izraelem různé typy spojenectví v mezinárodních organizacích. Pokud by neexistoval bruselský diktát v zahraniční politice, Izrael by nebyl v OSN izolovanou zemí jako dnes. Česká republika má k Izraeli určitě jiné vazby než např. Řecko nebo Skandinávie. Evropská unie mohla dávno najít s Izraelem nějakou formu výlučného partnerství a nejvyšší formu solidarity, kterou by chtíc nechtíc musel akceptovat ostatní svět, včetně muslimských zemí a Palestinců samotných.
V příštích týdnech se v EU rychle zapomene, že to byl Hamas, který zmasakrováním Židů inferno spustil. Před pár dny se v EU mluvilo o obstavení pomocí Gaze, včera Leyenová velmi rychle ztrojnásobila tzv. humanitární pomoc na 75 milionů. EU spolu s členskými státy jsou největším donátorem Palestincům, za poslední desetiletí to bylo přes miliardu eur přímé finanční pomoci. Je zřejmé, že tyto prostředky plynou zkorumpovaným elitám a na lid se moc nedostane. Tento způsob pomocí posiluje již tak silné klanické struktury. Jediným rozumným způsobem pomoci jsou investice do výrobních zařízení a do jejich výstavby, to se ovšem v EU nedovoluje, šlo by o konkurenci nízkoproduktivním jihoevropským zemím EU.
Když se podřezávali v Izraeli Židé, nikdo v Gaze neprotestoval, ale evidentně by se s chutí přidali v podstatě všichni, a tak to probíhalo vždy v minulosti. Pět spravedlivých Sodomy se v Gaze těžko najde, stejně tak jako rozumné geopolitické řešení. Snad pouze vojenský pozorovatel ruských novin Gazeta plukovník s afghánskou zkušeností Michail Michailovič Chodarenok adekvátně analyzuje situaci a navrhuje velmi inspirativní řešení. I když předevčírem hlava Shin Bet Ronen Bar v poselství pracovníkům služeb vnitřní bezpečnosti, v úžasném gestu v Česku nikdy neviděném, vzal zodpovědnost za vpád Hamasu do Izraele na sebe, ruský plukovník však pochybuje o častém tvrzení, že izraelské tajné služby selhaly. Píše, že žádné signály o vpádu Hamasu do Izraele neexistovaly ani ve vnitřní Gaze. Palestinci na kovadlinách kuli v tisících rakety Kasam, ale to dělají už roky, stejně jako pohyb buldozerů kolem hranic je téměř každodenní. Hamas během 20 minut vypálil z blízkosti na Izrael 5000 raket, s takovou intenzitou si nikdo na světě neporadí. I slabě efektivní protiraketový systém by stál stovky miliard dolarů. Izraelské vojenské velení musí vyřešit klíčovou otázku, zdali je nutné se s protivníkem jako je Hamas držet Ženevských konvencí vedení války z roku 1949. Izrael na to musí odpovědět ve světle událostí posledních dní, kdy Hamas bez skrupulí zlikvidoval účastníky hudebního festivalu a přilehlých kibuců.
Na Blízkém východě se často stírá rozdíl mezi civilním obyvatelstvem a teroristy. V hustě zalidněné Gaze nelze separovat objekty Hamasu od civilního obyvatelstva, které je dobrovolným živým štítem. O tom, že by Tsahal nebyl schopen rozbít struktury Hamasu, není pochyb, píše plukovník, jde o to, aby Tsahal zasadil tak silný úder, který by Hamas na dlouhé roky pacifikoval. Hlavní otázkou je, co dělat s enklávou Gaza. Vojenské expertízy mluví pro radikálnější řešení - zničit celou infrastrukturu enklávy a obyvatelstvo vysídlit, připadají v úvahu teritoria Libye a Somálska. Na území Gazy zřídit přírodní park a problém tak navždy vyřešit. Přesunout dva miliony lidí není nemožné, např. na konci světové války nebylo problémem přesunout z Československa a Polska daleko větší počty lidí. Je-li proklamovaným strategickým cílem Hamasu zničení Izraele, pak neexistuje důvod, aby se této logiky nedrželo i vedení židovského státu, dovozuje vojenský pozorovatel ruské Gazety.
Žádné komentáře:
Okomentovat