prirodovedne fanatismus

Přírodovědně o ušlechtilém fanatismu

Německo a Francie byly považovány za klíčové země EU, dnes jsou to nemocné země. Francie se nachází v pokročilejším stádiu občanské války, polovina společnosti zaštítěná mainstreamovými médii je ve stavu permanentního protestu proti strukturálnímu rasismu, druhá část společnosti je rozdělena do několika proudů a nikdy se kvůli zanedbatelným formálním otázkám nespojí. Politicko-mediální elita v Německu vede desetiletí boj proti kulturní a identické podstatě vlastního národa, přitom jsou to předpoklady německé ekonomické úspěšnosti a dobrého jména Německa ve světě. Od Němců a Francouzů se na ostatní v Evropě šíří morální imperialismus, podřízenost americkému imperialismu, klimatická hysterie, imigrační diktát a všechny další politické nesmysly z Bruselu, tyto dvě země jsou hlavní příčinou destrukce státních suverenit členských zemí EU a pomalé, ale nezadržitelné likvidace národních identit evropských národů.

          Mohou vůbec být velké kultury nebo národy terminálně nemocné? Je to jejich konečný stav a po něm už nutně následuje velké populační nahrazení, po čem tak touží jejich elity a velká část populace. V Jungefreiheit diskutují knihu profesora chemie a patobilogie Knuta Kleesicka "Poznámky z patologie: Imperiálně-sebevražedný syndrom Němců." Profesor se pokouší přírodovědnými myšlenkovými modely analyzovat společenské systémy. Obvykle se soudí, že přírodovědná metodika nemá na společenské zákonitosti adekvátní odpovědi, v některých společenských analýzách však může být inspirace z přírodních věd přínosná a odhalující. Velké patologie, které by už nebyly obecně známé, přírovědné metody neobjevily, nicméně profesor dobře naformuloval i staré patologie.  V centru profesorova bádání stojí pojmy metafyzický materialismus a imperiální-sebevražedná psychóza. První termín je sice orientován na tento svět, ale ve svém zápalu po rovnosti a spravedlnosti má nábožensko-fanatické rysy. Druhý termín popisuje základní německou chorobu 20. a 21. století, která se projevuje 4 symptomy: exhibování správných postojů, groteskní politické cíle, morální imperialismus a servilita politické moci. Rasově motivovaná expanzní mánie je  založena na stejných patologických mechanismech jako vítězný kulturní marxistický pochod německými institucemi, který začal koncem šedesátých let. Typickou německou patologií je dobrovolná a bezpodmínečná podřízenost Němců, s kterou se lid podřídí hegemonní ideologii a je ochoten poslušné sledovat vedení až  do úplné záhuby.
           Víra na klimatické změny je příkladem dominance metafyzického materialismu a dnes má tato víra funkci náhradního náboženství. Premisy mainstreamového vědeckého klimatického zkoumání se podobají posvátným proroctvím. Opatření proti koronaviru popisuje Kleesiek jako marxistické  kulturní lekce  společenské transformace směrem ke klimatické neutralitě a k likvidaci národních států. Profesor zesměšňuje pseudovědecké ideologie typu genderových studií, které ovládly německé univerzity. Nazývá je virusové vědy, které se jako viry namnožily ve zdravých organismech. Obrazem hlavního nepřítele je profesorovi absolvent nevědeckého oboru, který nedostatek odbornosti nahradí rétorikou o mravních postojích, tyto typy vzdělanců dnes zaplavily veřejnoprávní prostor.