Možná až revoluce
V EU musí dojít k nějaké revoluci, která by jinak nastavila parametry politického systému a hlavně změnila systém výběru vládnoucích. Většina lidí v EU je přesvědčena, že žije a myslí svobodně, ale ve skutečnosti jednají zcela zmanipulovaným způsobem. Žijeme ve světě vymývání mozků a propagandy, kde se podařilo znásilnit podvědomí člověka, celkem nezáleží na metodách zglajchšaltování, efekt samotný je velmi přesvědčivý. V údajně demokratickém systému vládne režim fašizoidní podstaty, který mocenskomediálním cvičením legitimuje svou demokratičnost. Pro kvalitní vládnutí je prioritní výběr elit, hlavní funkcí demokratického systému je kontrola nad vládnoucími. Kvalitní kompetentní elity jsou zárukou dobrého vládnutí, v EU i v Česku panuje extrémně deformovaný výběr elit, vůle lidu je zde tváří v tvář vládnoucím zcela bezmocná. V systému demokratické kontroly a respektivání lidové vůle bychom se dobrovolně neodřezali od levných energetických zdrojů, nesubvencovali krvavou válku na východní Ukrajině, nepatřili k hlavním prosankčním i válečným štváčům, neotevřeli hranice ani sociální systém desítkám tisíců cizinců.
Komická disociace od reality je patrná u Macrona, důvod eskalace nepokojů mladých muslimů ve francouzských městech vidí prezident v kolování videí na sociálních sítích. Ve středu v parlamentu projevil ministr vnitra Darmanin extrémní disociaci nejen od většinové vůle lidu, ale i od reálných fakt. Republikáni kritizovali mezery v imigrační politice a požadovali zpřísnění imigračního zákona. Ministr vnitra vysvětlil, že se nesmí mást debata, podle ministra imigrace není zodpovědná za násilí v zemi. Ze 4 000 zadržených, 90 % má francouzské občanství. Pravicoví poslanci ministra obviňovali z nečinnosti tváří bezpečnostnímu a imigračnímu chaosu, podle nich francouzská exekutiva odmítá důsledně řešit problém imigračního násilí. Mladí násilníci mají francouzské občanství, ale podle republikánského senátora Bruna Retailleau dochází v druhé a třetí generaci k regresi k etnickému původu. Jeho věta vyvolala hysterii u levičáků a macronovců ve sněmovně. Republikáni chtějí v parlamentu předložit návrhy opatření, které by zamezily podobným nepokojům, jako je odsun cizinců přistižených při páchání násilí, zrušení rodinných příspěvků nezletilým násilníkům, zrušení francouzského občanství v případě dvojího občanství. Zdá se, že tentokrát se v parlamentu spojí celá pravice tj. republikáni a RN Marine le Penové.
Důsledky vládnutí od reality vzdálených a evropskounijní ideologií zglajchšaltovaných elit nesou hlavně sociálně slabší společenské vrstvy, dopad nekompetentního vládnutí pseudoelity se v žádném případě nedotkne dvaceti procentního sebeobnovujícího elitního segmentu. Vládnou těm druhým a hlavně pro sebe. Ve Francii tyto elity obrovskými miliardami subvencují muslimská ghetta, z kterých museli etničtí Francouzi prchnout a prodat pod cenou své nemovitosti. Průměrný Francouz je třicet let umlčován a známkován jako rasista. Jeho přirozené vize a usilování je většinovými médii delegitimizováno ve prospěch multikulturní vize. Pokud průměrný Francouz ještě žije v islamizovaných oblastech, musí se stát neviditelným, musí negovat své kořeny, své náboženství a být konformní s muslimským okolím.
Bývalý francouzský ministerský předseda Éduard Balladour patřil ve své době k evropské elitě, což byla duchovně jiná kategorie lidí než dnešní balast, nemluvě o české bídě, která vládne. Dnešní politická generace má společného jmenovatele: bezvýznamnost a servilita Washingtonu. Balladour patřil ke generaci lidí, kteří designovali dnešní evropskou architekturu. Tato generace evropské elity byla poslední generací, která se dá za elitu považovat a která jednala svobodně, vedena vizí idealizované budoucí Evropy. Paradoxně tato politická generace se dá chápat jako elitní strůjce dnešního francouzského a evropskounijního marasmu. Článek 94letého politika ve Fondapolu převzala velká média, je doslova pokáním za politiku, pro kterou horoval. V jeho případě jde o omyl ve vizi, což je tolerovatelné, u Fialy a Černochové jde o podvod a nekompetentnost. Balladur se pletl ještě před dvěma roky, kdy vyzval Francouze, aby volili Macrona a ne le Penovou. V článku kritizuje lisabonskou dohodu, přitom když o evropské ústavě Francouzi hlasovali, dělal jí reklamu. Od mládí byl Balladour aktivní v gaullistickém hnutí, když dnes vidí bigotní servilitu francouzské elity k USA a dvacet milionů imigantů, kteří mohou volit, musí ho jímat hrůza. V historické projekci se dá dovodit, že Balladourův neúspěch v prezidentských volbách, kdy skončil s malým rozdílem za stranickým kolegou Chiracem, měl tragické důsledky pro Francii a Evropu, Balladour o kategorii převyšoval politického manipulátora Chiraca.
Balldadour svůj článek ve Fondapolu nazval "Evropa a naše suverenita." Politik vyjádřil politování, že pod fasádou právního státu, Evropská unie usurpovala řadu národních kompetencí. Balladour navrhuje, že Francouzi by se měli v referendech vyjádřit, zda si přejí vzít tyto kompetence zpátky. Domnívá se, že pouze obnovení francouzské suverenity může zastavit francouzskou deklinaci. Poslední desetiletí se svět změnil a ne v evropský prospěch. Z evropských zemí vyvanula vitalita. "Může se vůbec EU reformovat? Nic není méně jisté." Evropská technostruktura se podle Balladoura stala velmi silnou. Přišel čas si uvědomit některé jednoduché principy. Francie musí vystoupit z ambivalentnosti, musí zůstat suverénní zemí ve všech klíčových sektorech. Francie musí být nezávislou v diplomatické a vojenské oblasti, stejně tak v oblasti justice a exekutivy. Je třeba zajistit nadřazenost francouzská ústavy ve všech oblastech nad evropskou. Pouze nezávislá Francie může najít cestu ze svých problémů spojených s malou ekonomickou konkurenceschopností, špatným vzdělávacím systémem, zdravotnictvím a imigračními regulacemi. Absolutní suverenita francouzského lidu vyjádřená v referendech musí mít superiorní platnost. Pokud chce Francii přežít, musí se úplně přeorganizovat Evropská unie a Francie být zodpovědná za svůj osud. Jak řekl de Gaulle: "Nejlepším nejvyšším soudem je lid Francie."
Důsledky vládnutí od reality vzdálených a evropskounijní ideologií zglajchšaltovaných elit nesou hlavně sociálně slabší společenské vrstvy, dopad nekompetentního vládnutí pseudoelity se v žádném případě nedotkne dvaceti procentního sebeobnovujícího elitního segmentu. Vládnou těm druhým a hlavně pro sebe. Ve Francii tyto elity obrovskými miliardami subvencují muslimská ghetta, z kterých museli etničtí Francouzi prchnout a prodat pod cenou své nemovitosti. Průměrný Francouz je třicet let umlčován a známkován jako rasista. Jeho přirozené vize a usilování je většinovými médii delegitimizováno ve prospěch multikulturní vize. Pokud průměrný Francouz ještě žije v islamizovaných oblastech, musí se stát neviditelným, musí negovat své kořeny, své náboženství a být konformní s muslimským okolím.
Bývalý francouzský ministerský předseda Éduard Balladour patřil ve své době k evropské elitě, což byla duchovně jiná kategorie lidí než dnešní balast, nemluvě o české bídě, která vládne. Dnešní politická generace má společného jmenovatele: bezvýznamnost a servilita Washingtonu. Balladour patřil ke generaci lidí, kteří designovali dnešní evropskou architekturu. Tato generace evropské elity byla poslední generací, která se dá za elitu považovat a která jednala svobodně, vedena vizí idealizované budoucí Evropy. Paradoxně tato politická generace se dá chápat jako elitní strůjce dnešního francouzského a evropskounijního marasmu. Článek 94letého politika ve Fondapolu převzala velká média, je doslova pokáním za politiku, pro kterou horoval. V jeho případě jde o omyl ve vizi, což je tolerovatelné, u Fialy a Černochové jde o podvod a nekompetentnost. Balladur se pletl ještě před dvěma roky, kdy vyzval Francouze, aby volili Macrona a ne le Penovou. V článku kritizuje lisabonskou dohodu, přitom když o evropské ústavě Francouzi hlasovali, dělal jí reklamu. Od mládí byl Balladour aktivní v gaullistickém hnutí, když dnes vidí bigotní servilitu francouzské elity k USA a dvacet milionů imigantů, kteří mohou volit, musí ho jímat hrůza. V historické projekci se dá dovodit, že Balladourův neúspěch v prezidentských volbách, kdy skončil s malým rozdílem za stranickým kolegou Chiracem, měl tragické důsledky pro Francii a Evropu, Balladour o kategorii převyšoval politického manipulátora Chiraca.
Balldadour svůj článek ve Fondapolu nazval "Evropa a naše suverenita." Politik vyjádřil politování, že pod fasádou právního státu, Evropská unie usurpovala řadu národních kompetencí. Balladour navrhuje, že Francouzi by se měli v referendech vyjádřit, zda si přejí vzít tyto kompetence zpátky. Domnívá se, že pouze obnovení francouzské suverenity může zastavit francouzskou deklinaci. Poslední desetiletí se svět změnil a ne v evropský prospěch. Z evropských zemí vyvanula vitalita. "Může se vůbec EU reformovat? Nic není méně jisté." Evropská technostruktura se podle Balladoura stala velmi silnou. Přišel čas si uvědomit některé jednoduché principy. Francie musí vystoupit z ambivalentnosti, musí zůstat suverénní zemí ve všech klíčových sektorech. Francie musí být nezávislou v diplomatické a vojenské oblasti, stejně tak v oblasti justice a exekutivy. Je třeba zajistit nadřazenost francouzská ústavy ve všech oblastech nad evropskou. Pouze nezávislá Francie může najít cestu ze svých problémů spojených s malou ekonomickou konkurenceschopností, špatným vzdělávacím systémem, zdravotnictvím a imigračními regulacemi. Absolutní suverenita francouzského lidu vyjádřená v referendech musí mít superiorní platnost. Pokud chce Francii přežít, musí se úplně přeorganizovat Evropská unie a Francie být zodpovědná za svůj osud. Jak řekl de Gaulle: "Nejlepším nejvyšším soudem je lid Francie."
Žádné komentáře:
Okomentovat