islam

Exmuslim

V obdobích proimigrační mainstreamové hysterie, kterou spustila Merkelová, byla islamizace Evropy velmi žhavým tématem, dnes tento problém překryla ukrajinská válka a duchovní stav občanské války všude v Evropě. Opačná strana politického názoru je víc nenáviděná než vraždící islámisté. Česko v tomto není výjimkou, nenávist k druhé straně názoru je dnes nejvyšší evropskou hodnotou, konec této společnosti je velmi pravděpodobný. To že islám nebude pro etnického Evropana moc bezpečným náboženstvím, je při pohledu do zemí s vysokým procentem muslimského obyvatelstva celkem zřejmé. V Německu se dnes píše  v článku v antimainstreamovém Ansage: "Nastala letní sezóna, koupaliště se otevřela. Pěsti a nože připravené. Mladící z orientálních podnebí ztrácí nad sebou kontrolu při pohledu na ženu v bikini. Jeden falešný pohled a eskalace nebere konce. Bratři, bratranci spěchají na pomoc, urážky létají vzduchem a každá žena druhé strany do pátého kolena je kořistí. Nemáte žádnou čest vy sv..ě" Úsměvné, občas s krvavými konci. Mainstreamová ideologie najde stovky důvodů pro to, že se to časem srovná. K čemuž nikdy nedojde, jako se to nestalo ve Francii, Británii i v Německu.

         V Německu narozený Kurd Kian Kermanshahi, který po dlouhém hledání své cesty v různých směrech islámu, v roce 2017 islámskou víru opustil. Kermanshahi osvětluje důvody rozdílu mezi islámem a Evropou, podobně jako mnozí francouzští kritici islámu, důvody vidí v některých súrách Koránu, ovšem příčina rozdílu bude ještě hlubší. Nemůžeme předpokládat, že se přepíše pár kapitol jedné knihy a pak už nic nebrání společenskému soužití. Rozdíly spočívají v genech společnosti, v civilizačních archetypech, které mají tisícileté zdroje a  jsou silnější než jakákoliv náboženská kniha. Muslim věří, ale nedá se tvrdit, že  Koránu slepě věří. Např. to vůbec neplatí o Peršanech, kteří vsazení do jiného sociálního prostředí se adaptují často do vyšší společenské roviny než okolní populace. Korán je svatou knihou, která se opírá o arabský etnos a opačně, je téměř definiční knihou arabského etnosu. Jak může evropskounijní perverzní mainstream tvrdit, že se muslim odřeže od své podstaty, a jako protihodnotu nabízí systémový podvod s liberální demokracií a mizerný konzum.
     Bývalý muslim Kermanshahi píše, že islám je definován Koránem, který vychází z Hadith (prorokovy výroky) a ze Sira (Mohamedův životopis). Apologeti islámu obvykle používají neškodné fragmenty veršů, takticky nemuslimům zamlčují, co o nich Korán říká. Podle Kermanshahiho islám není jako jiná náboženství, je zřejmé, že plodí enormní množství sociálních disfunkcí, které jsou spojeny s koránskými texty. Plodí diskriminaci, nenávist a teror, které jsou v jiných náboženských kulturách šokující, ale v muslimském světě každodenní, muslimové je ani neregistrují. V jiných náboženských kulturách neexistují pojmy jako sebe-radikalizace, falešná naděje budoucí pravdy, která je radikálně jiná od toho, jak se jeví. Politickokorektní mainstream vydává kritiky islámu za rasisty, protože kritizují náboženství, které mluví o ostatních náboženstvích v nejhorších termínech, které si člověk dokáže představit. Kde vládne islám, existuje systematická diskriminace a nevěřící jsou utlačováni. Kde jsou muslimové menšinou, pokud se jim nedají obzvláštní privilegia, vládne tam násilí. Žádné jiné náboženství si nenárokuje tolik respektu, i když si ho tak málo zaslouží. Místo humanitárních úspěchů a hledání míru, islám plodí aroganci a sebevědomí. Např. v Anglii se hinduisté bez problému asimilují a pozitivně přispívají hostitelské zemi, zatímco muslimská imigrace je doprovázená sociálním napětím. Kermanshahi  píše, že tolerance je dobrá věc, ale nesmíme dovolit, aby ji proti nám cynicky zneužívali. Musíme se zbavit politické korektnosti a používat kritické myšlení.