bardella naivita

Naivita aneb vůdkyně se spletla

Vybrat stranického vůdce je vždycky problém, např. u odéesky vidíme, že strany se zmocnily atrapy, z brilantní politické strany ekonomů, které jim všichni záviděli, je antiekonomická pátá kolona duchovních chudáků, s otcem zakladatelem Kalouskem si pohrobkyně Pekarová nebude twittovat, píše zeseznamovatělé čtvrteční Právo, prý je to pro ni ztráta času, nejspíš dopisuje důležitou vědeckou studii. Monsignore Šrámek se musí v hrobě obracet, když vidí Jurečkovu skvadru úřadovat v paláci Charita. Ovšem v evropském prostoru není obsahové a dnes už i vizuální vyčpění politických partají pouze českým jevem, je pozorovatelné všude jinde. Asi proto existuje spousta hlubokých vysvětlení, intuitivní se samo nabízí, politický systém založený na stranické struktuře se vyčerpal, strany stojí mimo reálnou moc, pak je ovšem úplně jedno koho si vyberou, zmizí přirozený tlak na výběr vůdců a výsledkem je mizerná elita, která chce vést stát. Italský politický komentátor Marcello Veneziani v jednom fejetonu, kde analyzuje možnosti vlády Meloni, píše, že dnešní evropské vlády mohou realizovat tak půl procenta programových záměrů, tedy v podstatě nic, musí fatálně  pokračovat v nastavené koleji.

           Evropan v posledních desetiletích mohl doufat, že tuto fatalitu evropské politiky změní politické strany hlásající systémovou alternativu, což neznamená žádnou revoluci, ale jednoduše dodržení programových bodů strany, žádné pokračování v koleji. Strana Marine le Penové (MLP) RN patří mezi tento typ politických alternativ,  proto ji pronásleduje permanentní mainstreamové štvaní. Předloni na podzim se MLP soustředila na prezidentskou kampaň a naznačila v kom vidí svého nástupce, prozatímně předala stranické vedení mladému sympatickému Jordanu Bardellovi, kterého loni potvrdil ve funkci stranický kongres. Mladý Bardella vedl stranu v departamentu  Seine-Saint-Denis a stal se evropským poslancem, v televizích působí neobyčejně dobře, ale aby vedl stranu založenou na kvalitách vůdce, který generuje ideje a je schopen formulovat politickou linii tak významného hnutí, evidentně nemá. Okamžitě po zvolení přeformátoval vedení strany lidmi podobných průměrných kvalit, vyškrtl z vedení silné stranické postavy reprezentující tzv. sociální linii starostu města Hénin-Beaumont Steeve Briois a Bruno Bilda.
           Předevčírem v hovoru v l´Opinion se jeho úvahy okamžitě staly hlavním mainstreamovým soustem, Bardella prohlásil, že v ukrajinské válce se ztotožňuje s Macronem, o míru se bude prý jednat až Rusko odejde z ukrajinského území. Zpochybnil politické teze RN k rusko-ukrajinskému konfliktu, podle Bardelly strana trpěla kolektivní naivitou o ambicích ruského prezidenta. Putin před šesti lety, kdy si le Penová velmi zakládala na setkání s ruským prezidentem, není tím samým Putinem dnes. Bardellova slova znamenají obrat v politice RN, přitom strana v roce 2014 uznala sjednocení Krymu s Ruskem. Někteří komentátoři mluví o obratu v politice RN v podobném duchu, jak provedla s italskou pravici Giorgia Meloni. Ovšem naivita, jak tomu říká Bardella, tradičně rusofilní strany RN, nebude v žádném případě mainstreamovým šakalům stačit, např. macronovská poslankyně Nathalie Loiseau okamžitě twittovala, že je to pouze spektakulární oportunismus, jiný významný macronovec: "naivita Marine le Penové, fascinující a zajímavé". Poslaneckou frakci RN v Národním shromáždění stále vede Marine le Penová, ve všech posledních hlasováních poslanci RN odmítli podpořit nevyvážené rezoluce odsuzující Rusko. V posledním z týdenních videí, kde Jean-Marie le Pen komentuje politické dění, zakladatel strany říká, že fakt, že se proti Rusku připravovala válka, je nezpochybnitelný, podle bývalého politika se Rusko muselo bránit, idea evropské role Ruska je jedním z pilířů, na nichž jeho strana stála a stojí. Minulý týden Marine le Penová v televizi Cnews zesměšňovala mainstreamové verze psaní o ukrajinské válce: Bernard-Henri Lévy (mainstreamový módní filozof), košile šik rozhalená až k pasu, před TV kamerami někde u Kyjeva odhalil těžké válečné zločiny Rusů.
           Čtenářské komentáře k infomaci o Bardellově obratu na webovém RezistanceRepublicaine, kam obvykle píší stoupenci a členové strany, téměř bez výjimky s Bardellou nesouhlasí: Už není nutné volit RN, které se snížilo na úroveň mainstreamu; Jordane pozor, kompromituješ se, podepisuješ nad stranou ortel smrti, politika a její kořeny jdou hlouběji než pár mainstreamových banalit na webu a v TV, co uděláš s 15 000 mrtvými po osmiletém ukrajinském bombardování Donbasu. Bardellův pokus o přiblížení strany k mainstreamu a v Bardellově logice o povýšení volební přitažlivosti, zbaví stranu alternativního náboje a zajímavosti pro stoupence. Proč volit někoho blízko mainstreamu, když lze volit mainstream samotný. V řadě komentářů se objevuje idea "zbývá nám jen Florian Philippot", když ho před pár lety le Penová kvůli neústupné antievropskounijní politice ze strany vylučovala, stoupenci strany neprotestovali. Pravděpodobně i le Penová už tuší, že s Bardellou udělala chybu, stejně jako s Florianem Philippot, v kterém mohla mít hvězdného nástupce. Le Penová se s Bardellou nutně dostane do konfliktu, který vyústí v rozpad strany RN, což pro francouzskou pravici nebude až tak špatná zpráva, dá to možnost reorganizovat národní pravici a otevře se cesta širokému pravicovému hnutí, které zahrne Les Patriotes Floriana Philippot, Zemmourovo hnutí, část RN, stranu DLF Dupont-Aignana atd.